V dějinách fantastického žánru nalezneme řadu milníků, klíčových děl, která ovlivnila vedle podoby soudobé SF i tvorbu následovníků a pokračovatelů. Některé z těchto kanonických titulů jsou z dnešního pohledu poněkud zastaralé, ať už z hlediska stylu nebo myšlenkového poselství, jiné však zůstávají stále živé a zvou do svého světa nové generace čtenářů. K takovým evergreenům patří i román Muž z Vysokého zámku, příběh z alternativní reality, jenž Philipu K. Dickovi vynesl jediného Huga jeho dlouhé a plodné kariéry. Dick během zhruba třiceti let vychrlil desítky románů, nemluvě o kvantech povídek nejrůznější kvality, pokud bychom však měli vybrat jedno dílo, které svého autora bez nejmenších pochyb přežilo...

Paranormálními schopnostmi obdařená skupinka supervojáků, sloužících v zajímavém alternativním světě pod taktovkou šíleného génia doktora von Westarpa německé armádě během druhé světové války – takové universum nám americký autor Ian Tregillis představil díky povídkám uveřejněným v časopise XB-1 a podrobněji pak prostřednictvím románu Hořká setba, úvodního svazku série označované za triptych Milkweed. Druhý svazek trilogie aktuálně vydalo pod názvem Nejstudenější válka nakladatelství Argo opět v osvědčené edici Fantastika. Nejstudenější válka vítá čtenáře v roce 1963, zhruba dvacet let po událostech popisovaných v úvodním svazku. Ty vrcholily střetem německé Reichsbehörde...

Mysteriózní román Hawksmoor britského prozaika Petera Ackroyda v anotaci láká na přitažlivou zápletku, rozkročenou mezi dvě časové roviny. V osmnáctém století sledujeme osudy Nicholase Dyera, architekta pověřeného postupnou výstavbou sedmi londýnských kostelů, v současnosti zase pátrání detektiva Nicholase Hawksmoora, pracujícího na dopadení tajemného vraha, řádícího právě v blízkosti těchto staveb. Souvislost mezi oběma příběhy je na první pohled patrná, už proto, že Hawksmoor přichází na scénu až v polovině románu. Do té doby se už čtenář stihne seznámit s Dyerem, zná jeho satanistické vyznání i přesvědčení, že do základů každého z kostelů je třeba včlenit i lidskou oběť..

Současnou jihoafrickou fantastiku u nás doposud reprezentovala pouze hvězdná Lauren Beukesová, v pozici jejího následovníka nyní přichází Charlie Human. V románu Apokalypsa na počkání se vlivu slavnější kolegyně v žádném případě nezříká, naopak jej v závěrečném poděkování vděčně přiznává. Kniha nabízí hned několik styčných bodů s oceněným Zoo city od Lauren Beukesové, znovu jde o městskou fantasy plnou jihoafrické mytologie, jen místo Johannesburgu tentokrát navštívíme Kapské město. Human ovšem téma uchopil po svém a především originálně, obavy z očividného a nenápaditého plagiátu nejsou v tomto případě na místě. Poučený čtenář najde jistě i řadu dalších žánrových souvislostí a kontextů...

Henry Kuttner patří k nesporným mohykánům éry, kterou jsme si zvykli nazývat Zlatým věkem science fiction. Především jeho povídky jsou i po mnoha desetiletích od doby vzniku stále čtivé a mají co nabídnout i dnešnímu čtenáři, uvyklému na současný žánrový standard. Nelze tvrdit, že by se na nich zub času žádným způsobem nepodepsal, to jistě ne, mají však zvláštní kouzlo, které není samozřejmou součástí řady pozdějších a moderněji podaných děl. Vedle nepopiratelného vypravěčského talentu je to i pro tehdejší podobu fantastické literatury typický poněkud naivní optimismus a víra v dobré konce, která dnešním autorům leckdy poněkud schází. A právě z těchto důvodů se ke Kuttnerovi čtenáři pravidelně vrací…

Nářky nad tematickou vyčerpaností literární fantasy jsou často k vidění nejen v internetových diskuzích a jistě jsou přinejmenším zčásti opodstatněné a pravdivé. Naštěstí však nikoliv bezvýhradně, stále se objevují nové autorské tváře, které dokáží na fantasy žánr pohlédnout z dosud nevídaného úhlu a nabídnout i zkušenějšímu čtenáři neotřelý zážitek. Jedním z nich je nedávno debutující americký spisovatel Scott Hawkins, jehož román Knihovna na Černohůrce letos v českém překladu vydalo nakladatelství Talpress a přestože kniha doposud nevzbudila mezi fanoušky příliš pozornosti, lze doufat, že se tak vzhledem k jejím kvalitám přece jen stane. Představuje pádnou odpověď každému, kdo shledává fantasy příliš stereotypní...

Konstábl Peter Grant, policejní nováček a zároveň jediný čaroděj oficiálně přijatý do služby za posledních padesát let, se českým čtenářům úspěšně představil už minulý rok. Řeky Londýna na sebe strhly zaslouženou pozornost díky zručnému spojení reálného městského prostředí a magie v ulicích. Kouzla a nadpřirozené bytosti jsou v Aaronovitchově díle přirozenou, přesto zdánlivě poněkud potlačenou součástí našeho světa, jejich existenci si tak uvědomuje pouze menšina obyvatel, ostatní magické projevy buď jen tolerují, nebo častěji rovnou ignorují. Napětí policejního pátrání a dokonale vyvážený suchý anglický humor umožnily autorovi v prvním svazku namíchat poměrně podmanivou směs, které čtenář odpustil některá vypravěčská klopýtnutí...

Dickův román Dokážeme vás stvořit (1972) vznikl dobrých deset let před tím, než byla vydána jeho finální knižní podoba. Je svým způsobem příbuzný se slavnou knihou Muž z vysokého zámku, která se v roce 1962 stala hitem a dodnes ji lze považovat za autorovo patrně nejlepší dílo. Oba romány spojuje snaha o náročnější styl psaní, kombinující žánrové prvky s postupy typickými pro mainstreamovou literaturu. Osud ovšem měly oba tituly rozdílný, zatímco Muž z vysokého zámku okamžitě zazářil a výrazně ovlivnil podobu tehdejší fantastické literatury, jeho následovatel narazil na odmítnutí několika nakladatelů a na delší dobu skončil v pomyslném autorově šuplíku. Důvodů je nejspíš celá řada...

Nárok na život versus právo rozhodovat si o vlastním těle a osudu, tento spor patří k nejtřaskavějším polemikám současné západní společnosti. Oba názory jsou na první pohled natolik nesmiřitelné a protikladné, že není možné se dopracovat k nějakému kompromisnímu řešení. Za současného stavu vědeckého poznání tomu tak nejspíš skutečně je, medicínský pokrok je však zdánlivě nezastavitelný a jeho příspěvek k překonání dnes tak hlubokého rozporu mezi odpůrci potratů a zastánci svobodné volby nelze vyloučit. Na otázku, jak by takové řešení mohlo vypadat a jaké by neslo důsledky, odpovídá ve svém románu Bez šance americký autor románů pro mládež Neal Shusterman, jehož román je sice určen mládeži, bez obav po něm ale můžou sáhnout i dospělí...

Temně klaustrofobický román Silo si snadno získal zaslouženou pozornost nejen českých čtenářů, není proto divu, že Hugh Howey na svůj bestseller rychle navázal dvojící dalších titulů a vytvořil tak ucelenou trilogii. V závěru úvodního svazku nechal čtenáře tápat hned dvěma směry – kromě budoucích událostí zůstával pláštíkem tajemství zahalen i děj, který dal jen neochotně odhalovanému tajemství světa Sila vzniknout, tedy události předcházející evakuaci zbytků lidstva do předem připravených úkrytů. Odpovědí na druhou otázku je právě román Turnus (Shift, 2013), jehož český překlad nám před Vánoci naservíroval nakladatel Euromedia – Knižní klub. Přestože nelze přehlédnout ucelenější strukturu, opět nejde o román v tom nejčistším slova smyslu...

Američan Robert Jackson Bennett patří k nastupující generaci žánrových autorů, úspěšných hned od prvních románových počinů. Loni teprve třicetiletý Bennett má ve své bibliografii už celou pětici titulů, přičemž se hned dvakrát radoval z Ceny Shirley Jacksonové, určené výjimečným literárním dílům z oblasti psychologického hororu a temné fantasy. Je tak prozatím jediným spisovatelem, který poměrně mladou trofej, udělovanou od roku 2007, dokázal získat víc než jednou. I přes tuto skutečnost jsme se s ním doposud v českém překladu neměli možnost setkat, nelichotivou situaci napravuje nyní až brněnský Host, dříve spíše mainstreamový nakladatel, v poslední době mířící i mezi fanoušky fantastiky.

Svět po ničivé epidemii, která vyhladila značnou většinu obyvatelstva. Situaci, která je čtenářům fantastiky dobře známá, se ve svých dílech věnovalo už tolik autorů, že můžeme s klidným svědomím mluvit o jedné z nejtypičtějších science fiction zápletek. Početné řady tvůrců postkatastrofických románů v loňském roce rozšířila i v New Yorku žijící Kanaďanka Emily St. John Mandelová. Stanice 11 je jejím čtvrtým románem a zároveň prvním pokusem o úspěch na poli fantastické literatury. A že jde v tomto případě o počin vydařený, dokumentuje vedle řady překladových vydání hned několik cen, na které byl román navržen. Kromě nominací získal i prestižní britskou Cenu Arthura C. Clarka...

Brian W. Aldiss patří k těm nemnoha žijícím klasikům západní fantastiky, se kterými jsme se v překladu mohli setkat už za časů železné opony. Jeho u nás tak úspěšný SF debut Nonstop si bez potíží získal srdce řady čtenářů a dočkal se od té doby dalších tří českých vydání. Po sametové revoluci se tak tuzemští nakladatelé přirozeně vrhli na řadu dalších Aldissových titulů a během devadesátých let dvacátého století byla vydána většina výrazných položek autorovy dosavadní bibliografie. Význačné místo mezi nimi zaujímala masivní vázaná trilogie o planetě Helikonie, po které nyní plzeňský Laser-books opět sáhl a v subtilnější, brožované úpravě ji nabízí nové generaci čtenářů...

Hlubiny oceánů patří k nejtajemnějším místům naší dnes už důkladně probádané planety, přirozeně tak přitahují lidskou zvědavost a otvírají značný prostor pro nejrůznější představy a fantazie. Extrémní tlak, chlad i absolutní tma představují natolik odlišné podmínky od těch nám známých, že lze oceánské dno považovat za úplně jiný svět, svým způsobem ekvivalent vzdáleného vesmíru. Právě do těchto podivných končin, až na dno Mariánského příkopu, následujeme hrdiny aktuálního románu Hlubina z pera Nicka Cuttera. Ten před nedávnem zaujal krvavým survivalem Oddíl a s jeho dalším hororem se můžeme v českém překladu seznámit jen s minimálním odstupem od vydání originálu.

Městská fantasy patří mezi aktuálně nejpopulárnější subžánry fantastiky, vyhledávají ji čtenáři a samozřejmě i nakladatelé, vycházející poptávce vstříc. Je ji možné popsat jako opak klasické hrdinské fantasy, charakterizované kompletně fiktivním, často na mýtech založeným světem, kde se děj odehrává. Městská fantasy naopak vypráví příběh zasazený do kulis reálného města, v jehož ulicích se střetává nám známá realita s magií či jinými nadpřirozenými jevy a bytostmi. Je to právě tato směs všednosti a fantazie, jež zajišťuje městské fantasy přitažlivost a činí z ní atraktivní subžánr. Její vymezení je hodně široké a můžeme pod něj zahrnout celou řadu naprosto odlišných autorů...