K aktuálně vycházejícím žánrovým hvězdám, se kterými se (alespoň výběrově) tuzemské publikum setkává s minimálním odstupem za originálním vydáním, patří i americká autorka a publicistka Charlie Jane Andersová. Seznámit jsme se doposud mohli s její cenami ověnčenou noveletou z roku 2011 Šest měsíců, tři dny (roku 2013 vyšla v XB-1, později pak ještě v antologii Plameňák na konci léta), nyní zásluhou brněnského nakladatelství Host přichází na trh její žánrový románový debut Všichni ptáci na nebi, v originále vydaný loni. Obě jmenovaná díla vedle kritického ohlasu (Všichni ptáci na nebi autorce přinesli cenu Nebula) spojuje i tematická spřízněnost, vždy je na základě romantické zápletky zkoumán střet dvou odlišných světů.

Ve službách Spravedlnosti, úvodní díl trilogie věnované Rádčské říši, sklidil bouřlivý ohlas okořeněný řadou ocenění v čele s Hugem a Nebulou za nejlepší román roku. Jednoznačný úspěch byl pro Ann Leckieovou nelehkým závazkem, najednou stála před úkolem kvalitu prvního dílu minimálně zopakovat. Český překlad její první knihy vyšel v roce 2016, a přestože jeho přijetí nebylo jednoznačně kladné, podařilo se jí vzbudit relativně silnou polemiku. Vyprávěla příběh Breq, bývalé válečné a vědomím obdařené rádčské lodi Spravedlnost Toren – nyní však z rozhodnutí Vládce Rádčského impéria, ohromné říše čítající spoustu planet, redukované do jediného těla. Ke každé takové lodi je totiž připojena řada periferů, lidských těl zbavených vlastní vůle...

Milovníkům přemýšlivé literární fantastiky jistě není třeba Ursulu K. Le Guinovou dlouze představovat, romány jako Levá ruka tmy nebo Vyděděnec se už před desetiletími staly základními kameny filozofické podoby žánru. Přes jejich nezpochybnitelnou kvalitu ovšem tyto vrcholy tzv. hainského cyklu v žádném případě nepředstavují ojedinělé úspěchy, zastiňující vše ostatní z tvorby slovutné autorky, kvalitních děl její bibliografie naopak nabízí celou řadu. Že její tvůrčí síla zdaleka nezeslábla ani v novém tisíciletí dokázala oceňovanou trilogií složenou z románů Dary, Hlasy a Síly v originále vydanou v letech 2004 až 2007. České nakladatelství Triton přispěchalo s překladem úvodního svazku hned v roce 2006, pak ovšem přišla delší odmlka...

Americký spisovatel fantastického žánru Ben H. Winters sice debutoval jistou dobu populárními fantastickými variacemi na díla literárních klasiků Austenové a Tolstého, skutečně prorazit se mu však podařilo až preapokalyptickou trilogií o policistovi Henrym Palaceovi. Románová série vyprávějící o posledních měsících lidstva čelícího neodvratné zkáze vycházela v originále v letech 2012 až 2014, v českém překladu nám ji poté v podobně chvályhodném tempu naservírovalo nakladatelství Triton. S prvním dílem nazvaným Poslední policajt vstoupilo na náš trh v roce 2015 a už začátkem letošního roku se u nás objevil toužebně očekávaný závěrečný svazek Ztrápený svět. V románovém světě mezi těmito dvěma příběhy uplynulo šest měsíců...

Americký autor Robert Jackson Bennett na sebe výrazně upozornil fantasy Město schodů (2014), se kterou se o rok později probojoval mezi nominované hned ve třech žánrových cenách (World Fantasy, Locus, British Fantasy). Slušný ohlas tento počin vzbudil i v českém překladu, není tedy žádným překvapením, že brněnské nakladatelství Host přispěchalo v samotném úvodu letošního roku s vydáním druhého dílu plánované trilogie. Jak už jeho název napovídá, Město mečů nás tentokrát zavede mimo město Bulikov, což může být na první pohled škoda, vždyť tato kontinentální metropole byla jedním z plnohodnotných hrdinů prvního dílu. Nejde ovšem o jedinou změnu ve vypravěčském stylu, Město mečů přináší střízlivější a sevřenější děj...

Fantasy prvotinu skotského autora Alana Campbella nám pod názvem Zjizvená noc nabídlo nakladatelství Laser-books už v roce 2009, vzhledem k datu vydání originálu (2006) tedy relativně rychle. Campbell tehdy čtenáře zaujal především první polovinou své knihy, ve které nabídl spíše pomalu vystavěný příběh postupně se rodícího a poměrně komplikovaného vztahu obou hlavních hrdinů, anděla Dilla a chrámové vražedkyně Rachel. Román představoval svéráznou městkou fantasy, situovanou do Hluboké brány, města visícího na silných řetězech nad zdánlivě bezednou propastí, obývanou podle legendy bohem Ulcisem. I přes ztrátu kvality v závěrečné části knihy, kdy Campbell křehce působící příběh nahradil za vlasy přitaženou akcí...

Se jménem Hugha Howeyho se čtenáři již nemusí příliš seznamovat, jeho Silo zaznamenalo výrazný úspěch i v českém překladu. Není proto divu, že nakladatelství Knižní klub bez většího otálení vydalo i další dvě pokračování, po Turnusu přichází poměrně rychle i Prach, závěr celé trilogie. Konečně i v originále trvalo vydání celé série pouhé dva roky, v tomto případě tedy za zahraničním trhem nijak nezaostáváme. Zatímco v předchozích dvou případech bylo vždy více (první část) či méně (druhá část) patrné, že jde o původně samostatně vydané povídky, pospojované do knižního celku až dodatečně, v případě Prachu můžeme hovořit o plnohodnotném románu. To samozřejmě není automatická záruka vyšší kvality...

Americký autor temné literatury Laird Barron doposud českému čtenáři představil jen pár tu a tam rozesetých povídek, ale i těch několik kousků stačilo, aby si i u nás vybudoval jméno příslibu hororové současnosti. Nyní se dočkal prvního překladu celé knihy, jeho v pořadí druhou povídkovou sbírku přineslo pod názvem Okultace a jiné povídky v překladu Milana Žáčka nakladatelství Laser-books. Na prvním místě a bez zbytečného otálení je třeba zdůraznit, že jde o naprosto skvělou kolekci devíti příběhů, mezi nimiž marně hledáme slabší či méně povedený počin. Sbírkou povídek dokázal podobným způsobem ohromit naposledy nejspíše Joe Hill, shodou okolností také autor hororu...

Americká autorka V. E. Schwabová, představená českému čtenáři díky nakladatelství Argo, patří mezi jména náležející k mladší generaci tvůrců pohybujících se v rámci fantastického žánru. V českém překladu jsme její dílo mohli poznat díky sériím mládeži určený Archiv (CooBoo) a dětem věnovaný Můj anděl strážný (Albatros). Nová série započatá románem Temnější tvář magie láká vkusně zajímavou knižní obálkou a také reklamním prohlášením o fenomenální fantasy, připisovaným serveru Amazon.com. Pojďme tedy posoudit, jaký typ literatury nám tentokrát Schwabová servíruje. Za dějiště svého příběhu zvolila historický Londýn, a to dokonce hned ve čtyřech barevných odstínech, umístěných do různých světů.

Rozhodneme-li se považovat postupně klesající kvalitu delších knižních sérií za nepsané pravidlo, bude alespoň prozatím Ben Aaronovitch příjemnou výjimkou. Jeho Řeky Londýna loni v českém překladu odstartovaly nápaditou sérii humorných městských fantasy, která letos pokračuje už třetím dílem. Hrdinou Šepotu podzemí je opět policejní konstábl a zároveň čarodějův učeň Peter Grant, ovšem čekají na nás i další oblíbené postavy. Chybět samozřejmě nebude ani Thomas Nightingale, zřejmě poslední praktikující čaroděj v Anglii, a několik dalších obyvatel Rozmaru, onoho speciálního útočiště magických sil ve službách zákona. Šepot podzemí opět zajímavým způsobem kombinuje magické dobrodružství s prozaickou policejní prací...

Velšský autor Alastair Reynolds patří se svou sérií ze světa Odhaleného vesmíru k předním představitelům moderní podoby space opery. Základní tetralogie, vydaná v letech 2000 až 2003, představuje jeden ze základních kamenů vzkříšeného subžánru a její goticky zdobná bohatost a opravdu nespoutaná fantazie bezesporu formovala soudobou podobu vesmírných dobrodružství. Jistě, zdaleka nebyl jediný, kdo se pokusil za použití moderních literárních postupů vrátit SF do vzdálených vesmírů a sledovat možný evoluční vývoj lidského druhu, byl to ale právě on, kdo si dokázal většinu čtenářů bezvýhradně podmanit. Lze říci, že vedle už zmiňované ničím neomezované imaginace, je to především zásluhou skvělé práce...

Za základní znak knih či příběhů řazených do subžánru alternativní historie můžeme bez pochyb označit takzvaný bod zlomu, tedy chvíli, ve které autor mění nám známý chod dějin a přehazuje výhybku na jinou kolej, čímž změní povahu následujících událostí a zavede čtenáře do neznámých končin. Kim Stanley Robinson ve svém románu za takové východisko zvolil morovou epidemii, která ve čtrnáctém století postihla evropský kontinent a snížila počet obyvatel starého kontinentu zhruba o třetinu. Ve světě knihy Roky rýže a soli je ovšem počet obětí podstatně vyšší, Evropané až na pár přeživších obyvatel britských ostrovů prakticky vymírají a uvolňují tak své pozice přeživším kulturám, tedy především islámské a budhistické…

Mlčenlivá postava bezejmenného bojovníka kráčí zpustošenou zemí, hledá svůj jasně vytyčený cíl a zároveň plní roli jakéhosi morálního kompasu, vedoucího ostatní zbloudilé ovečky směrem k dobru. Podobná archetypální figura není ve světě literatury či filmu ničím novým, žánrový fanoušek si okamžitě vzpomene na Kingova Pistolníka, a přesně takového hrdinu ve svém zajímavém fantasy debutu Tulák představil britský autor Peter Newman. Děj románu umístil do přitažlivého prostředí dystopického světa, které patří k hlavním devizám příběhu. Jedná se o planetu obíhanou dvěma slunci, respektive polovinami dříve celistvé hvězdy. Společnost obývající tento svět vykazuje rysy tradičního fantasy uspořádání...

Sdílený svět Divokých karet pádí pod taktovkou George R. R. Martina stále kupředu, v originále se čtenáři v nejbližší době dočkají svazku s pořadovým číslem dvacet tři a nedávno byla ohlášena příprava televizního seriálu na motivy této v zahraničí stále oblíbené série. U nás tak daleko pochopitelně zdaleka nejsme, zásluhou nakladatelství Argo však ani tuzemským příznivcům není tento svět zcela odepřen. Po loňském vydání úvodního svazku nedávno vyšel druhý díl, nazvaný Trumfová esa (originál pochází z roku 1987, rozšířená edice, ze které vychází český překlad, pak vznikl v roce 2011) a na příští rok se chystá díl třetí. Myšlenka superhrdinské mytologie je přitažlivá svou neohraničeností...

Vedle řady jiných zásluh můžeme slovutnému Charlesi Dickensovi přiřknout i titul jednoho z průkopníků takzvaných duchařských příběhů. Vydával je zpravidla na pokračování na stránkách denního tisku (který ovšem v polovině devatenáctého století plnil poněkud jinou úlohu než dnes v době internetové) a patřily k jeho nejpopulárnějším počinům. Právě k této stránce Dickensovy tvorby se hlásí irský prozaik John Boyne ve svém osmém románu určeném dospělým čtenářům, nazvaném V tomto domě straší. Jde o přímočarou poctu všem historkám, ve kterých se to hemží duchy, strašidelnými či prokletými domy, bezbrannými dětmi a především pronásledovanými, ale ve skutečnosti neohroženými hrdinkami...