Řada čtenářů vnímá G. R. R. Martina pouze skrze Píseň ledu a ohně, ohromně úspěšnou, byť zatím nedokončenou fantasy ságu, která si získala nesmazatelné místo v síni slávy těch nejlepších fantastických příběhů všech dob. To je samozřejmě pochopitelné, jak ale každý poučenější fanoušek fantastiky ví, zároveň i dost nespravedlivé. Martin se nechal pohltit světem Západozemí až ve zralém věku, s už bohatou kariérou v zádech, ověnčenou řadou žánrových cen včetně těch nejprestižnějších. Patří mezi ty fantasty, kteří se suverénně pohybují v prostředí nejrůznějších poloh a stylů, napsal řadu skvělých science fiction i hororových příběhů. Zároveň nelze zapomínat na skutečnost, že jde o skvělého povídkáře, této formě dával v prvních desetiletích tvůrčí kariéry zřetelně přednost...

Nejspíš už každý, kdo byť jen letmo a zpovzdálí sleduje domácí fantastickou scénu, musel v uplynulých letech zaregistrovat jméno Julie Novákové. Všestranný talent naší fantastiky, editorka, publicistka, překladatelka, a především stále mladá autorka, vždyť zatím zdaleka neoslavila ani třicátiny, má na svém kontě už pěknou řádku románů a povídek. Sedm děl románového rozsahu je alespoň co do počtu úctyhodný počin, který může i řada jejích zkušenějších kolegů a kolegyň tiše obdivovat. Však také Nováková svůj první román, detektivní SF Zločin na Poseidon City, publikovala ještě na prahu dospělosti a od té doby v pracovním tempu v žádném případě nepolevuje. Aktuálně se na trhu objevila její první povídková sbírka, obsáhlý sborník Světy za obzorem...

Termín geek je obvykle spojován především s oblastí informačních technologií, v širším smyslu však označuje jakéhokoliv zapáleného odborníka, excelujícího v jedné konkrétní oblasti. Podobně jako silně příbuzný výraz nerd, který spolu s nadprůměrnou inteligencí akcentuje jistou sociální nepřizpůsobivost či postavení mimo hlavní proud běžného lidského chování, zažívá v poslední době silný vzestup a nárůst popularity. Geekové a nerdi se stávají hrdiny televizních seriálů, v reálném světě pak tato označení ztrácí původní převážně hanlivý přídech a stávají se spíše výrazem jakési obdivné úcty. Není proto divu, že v minulých letech došlo k výraznému propojení této subkultury se světem literární fantastiky, konečně k té měli geekové vždy blízko...

Válka o Západozemí, kterou americký spisovatel G. R. R. Martin rozehrál ve fantasy románu Hra o trůny, směřuje k první krizi představované sérií bitev mezi jednotlivými aspiranty na královský trůn. Název dalšího pokračování, Střet králů, je příznačný, uchazeči o vládu nad celou říší jsou hned čtyři. Dominantní střetnutí, jemuž je věnována většina pozornosti, představuje dobývání Králova Přístaviště. Zde na Železný trůn usedl Joffrey Baratheon, třináctiletý následník krále Roberta. Jeho nárok na vládu nad celou říší je ovšem zpochybňován hned z několika stran, nejvýrazněji pak jeho strýcem Stannisem. A je to právě Stannisova armáda, která míří ke Královu Přístavišti, aby se jej pokusila dobýt a nahradit Joffreyho na trůnu svým velitelem.

Space opera Ve službách Milosti uzavírá novátorskou a v zahraničí opěvovanou trilogii Rádčské říše americké spisovatelky Ann Leckieové. Nakladatelství Plus nám ji kompletně naservírovalo v průběhu necelých dvou let, za což samozřejmě patří všem zúčastněným dík a uznání. Obzvláště v tomto případě, kdy jde o prózu poměrně komplikovanou a zároveň vzájemně úzce provázanou, je svižné tempo vydávání českých překladů výrazně ku prospěchu věci. Hrdinkou románové trilogie je Breq, před tisíci lety umělá inteligence lodi Spravedlnost Toren, po jejím zničení však pouhý jedinec, do kterého bylo vědomí Spravedlnosti Toren částečně přeneseno. Každá bojová loď Rádčského impéria totiž využívá takzvané perifery...

Americký spisovatel Dan Simmons je i přes relativně pozdní vstup na literární scénu jedním z nejplodnějších a nejzajímavějších jmen západní fantastiky, a to nejen z hlediska kvalit jeho tvorby, ale i při pohledu na žánrový rozsah, který mistrně zvládá. Zejména v počátcích autorské kariéry zanechal silnou stopu v hororu, v posledních letech zase zaujal řadou propracovaných lehce fantaskních děl zpravidla vycházejících ze skutečných událostí, případně vyprávějících o reálných historických postavách. Knihy jako Terror nebo Drood se pohybují na hranici mainstreamové literatury a patří k tomu nejlepšímu, co v této dost specifické oblasti kdy vzniklo. Snad nejzářivěji však Simmons září na poli science fiction, přestože co do kvantity je jeho příspěvek poměrně chudý...

V jihokorejském Soulu narozený Američan Peter Tieryas ve svém třetím románu jednoznačně navazuje na odkaz klasika Philipa K. Dicka, respektive jeho mistrovského díla Muž z Vysokého zámku. Spojené státy japonské se ke svému vzoru hlásí už v úvodním poděkování a podobností mezi oběma knihami najdeme celou řadu. Tieryas ve svém románu využil Dickovu premisu alternativního konce druhé světové války, ústící v trvalou japonskou okupaci nyní pokořeného a zlomeného amerického státu. V roce 1988, kdy se většina románu odehrává, jsou už Spojené státy americké pouhou vzpomínkou, zaniklým státním útvarem, nahrazeným Spojenými státy japonskými. V jejich čele stojí císař, v románu se osobně neobjeví, přesto je jeho vliv naprosto nezpochybnitelný...

Na svém kontě má řadu zásadních SF povídek, z nichž některé mu po zásluze vynesly nejprestižnější žánrová ocenění Hugo a Nebula, neztratil se ovšem ani na poli delších útvarů, hned románová prvotina Soumrak na Worlornu vzbudila pozornost svou neotřelostí a nezpochybnitelnou kvalitou. S upírským příběhem Sen Ockerwee uspěl i na půdě hororového žánru, přesto bude americký autor G. R. R. Martin navždy spojen především s fantasy literaturou. Jeho doposud stále nedokončený cyklus Píseň ledu a ohně získal ohromný ohlas, výrazně umocněný vznikem televizní série stanice HBO. Nicméně už dávno před uvedením seriálu šlo o nejpopulárnější dílo plodného autora a editora, zbytek jeho rozsáhlé bibliografie zůstává poněkud ve stínu slovutné ságy...

Populární série Divokých karet neztrácí dech, v anglickém jazyce je aktuálně k vydání připravován už dvacátý šestý svazek. Poutavý alternativní svět vytvořený spisovatelem a editorem Georgem R. R. Martinem a následně v rámci tzv. „sdíleného světa“ nabídnutý řadě dalších autorů zkrátka stále baví. Jeho vznik se datuje do poloviny osmdesátých let a od té doby pravidelně vychází další a další pokračování, do budoucna se podle všeho můžeme těšit i na televizní seriál. V našich podmínkách pochopitelně tak daleko nejsme, nicméně nakladatelství Argo, které se do vydávání této řady odhodlaně pustilo, se nedávno dostalo ke třetímu dílu. Divocí žolíci, jak zní název nově publikovaného svazku, jsou tedy na knihkupeckých pultech a nastal tak čas na podrobnější pohled…

Američanka Becky Chambersová patří k výrazným novým tvářím současné podoby science fiction a v českém překladu se s ní můžeme seznámit díky nakladatelství Host. Její Dlouhá cesta na malou rozzlobenou planetu pracuje s klasickými žánrovými motivy, ovšem nahlíží na ně z nezvyklého, respektive spíše neočekávaného úhlu. Román původně vydaný v roce 2015 vypráví o kosmické lodi zaměřené na takzvané tunelování, což je způsob hloubení jakýchsi zkratek v hvězdném prostoru. Ve světě příběhu je to jediná známá cesta, kterou lze překonat dlouhé vzdálenosti mezi světy. Tuneláři vytváří ukotvené průchody mezi vrstvami vesmíru a ty tak následně slouží ostatním typům kosmických lodí jako skutečná obdoba tunelů, umožňujících překonat časovou propast...

Nakladatelství Plus pokračuje v záslužném vydávání děl jednoho z největších klasiků fantaskního žánru, amerického autora Raye Bradburyho. V jednotné grafické podobě je nám tak postupně nabízena tvorba spisovatele obdařeného velkým talentem a nespoutanou představivostí. Aktuálním přírůstkem do ediční řady je Marťanská kronika, vydaná poprvé v roce 1950 a dodnes považovaná za autorovo snad nejslavnější dílo vůbec. Klasický titul není románem v pravém slova smyslu, spíše jde o volně propojený cyklus povídek, vztahujících se k lidské kolonizaci Marsu. Bradbury sám hovořil o mytologii, což je možná nejpřesnější označení řady kratších i propracovanějších výjevů z historie Rudé planety, přičemž se však kniha nevyhýbá…

Americký spisovatel Mark Frost není pro tuzemské čtenáře neznámý, dvojici jeho románů Seznam 7 a 6 mesiášů před nějakými dvaceti lety vydala brněnská Jota. Známější je ale spíš jako spolupracovník režisérského génia Davida Lynche, spolu s nímž se začátkem devadesátých let podílel na fantaskním hitu Městečko Twin Peaks a roli spolupracovníka si zopakoval i v letošním pokračování. Vedle nového televizního seriálu se do světa tajemného maloměsta situovaného poblíž kanadské hranice vrátil i románovou formou, dvojice titulů vznikla v posledních dvou letech bezpochyby v souvislosti s uvedením nové řady seriálu. První z těchto románů letos na český trh pod názvem Tajná historie Twin Peaks přináší opět nakladatelství Jota.

S tvorbou amerického autora Johna Searlese se sice český čtenář mohl seznámit už v roce 2001, tenkrát šlo o překlad románového debutu Chlapec stále nezvěstný, po jeho vydání však následovalo více než patnáctileté ticho. To nyní přerušilo až nakladatelství Mystery Press, které letos přišlo se Searlesovým třetím románovým počinem. Nebudete se bát ničeho zlého (orig. 2013) slibuje dramatický příběh jedné nepříliš obvyklé americké rodiny, otec s matkou se totiž na plný úvazek věnují jakémusi vymítání duchů a zejména přednáškové činnosti s touto oblastí spojené. Rodinnou sestavu doplňují dvě dcery, čtrnáctiletá vypravěčka, vzorná Sylvie, a roli rebelky plnící zhruba osmnáctiletá Rose. Běžný život rodiny Masonových vypadá jako více či méně přerušovaný sled jednotlivých výletů...

Postavení Raye Bradburyho v rámci fantastické literatury můžeme vnímat jako poněkud diskutabilní. Ač jde o nezpochybnitelného velmistra žánru, což konečně dokládá řada získaných ocenění, nikdy nepatřil do středního proudu, ani se nestal většinově přijímaným vzorem, ke kterému by se upínal výrazný počet následovníků z oblasti SF. Sám ostatně tvrdil, že s výjimkou slavného románu 451 stupňů Fahrenheita science fiction nepíše, daleko více než technika a její aplikace ho zajímaly metafory a v mnoha případech i básnické obrazy, které setkání vědeckého pokroku na straně jedné a lidské psychiky na straně druhé vděčně nabízí. Tato slova plně potvrzuje i sbírka Ilustrovaný muž z roku 1951, jeden z jeho prvních knižních počinů...

Dokonalá ilustrace amerického snu, do známého sloganu by se dal shrnout dosavadní životní příběh mladého autora Jaroslava Kalfaře, alespoň pokud budeme vycházet z poskytnutých rozhovorů. Jeho matka se z Čech odstěhovala na Floridu, on sám ji později jako patnáctiletý následoval, původně jen na prázdniny, bez nejmenší znalosti jazyka. Nakonec ve Spojených státech zůstal, v rámci možností se vypořádal se středoškolskou docházkou a následně dostal stipendium na prestižní universitě v New Yorku. Napsal román v angličtině, se kterým uspěl natolik, aby mohl díky finanční záloze pracovat na dalším. Oním průlomovým debutem je v originále letos vydaný Kosmonaut z Čech, román využívající některé vědecko-fantastické kulisy.