Obyčejní lidé nemají tušení, že na světě nejsou sami, že mezi nimi žijí Jiní – mágové, čarodějové, vědmy, upíři a vlkodlaci. Jiní se dělí na Světlé a Temné a odpradávna mezi nimi zuří válka. Když už se zdálo, že by jejich boje mohly zničit svět, uzavřely obě strany Dohodu a zřídily úřady, které mají na dodržování Dohody dohlížet: Noční a Denní hlídku a jejich kontrolní orgán zvaný Inkvizice. Sergej Lukjaněnko zasadil příběhy z tohoto světa do současné Moskvy. Postupně čtenáře seznamuje s fungováním svého fantastického světa a s postavami z moskevské Noční a Denní hlídky. Vše je napsáno natolik poutavě, až snadno uvěříte, že jednou v ulicích narazíte na Jiné, kteří se vás, budete-li mít štěstí, pokusí iniciovat.

Nakladatelství Laser-books vydalo v březnu v rámci edice Style už třetí pokračování plánované devítidílné série Kronik železného druida. Hlavní hrdina této městské fantasy Atticus O'Sullivan má talent splynout s prostředním, ale to neznamená, že se jeho život byť jen vzdáleně blíží naší představě obyčejnosti. Je libo dát si cvičný souboj s upírem, vytočit čarodějku nebo požádat o odbornou radu vlkodlačího právníka? Nic z toho pro Attika nepředstavuje problém, mnohem vážnější situace nastávají v případech, kdy se na něj zaměří pozornost některého z bohů. Tihle chlapíci a dámy obvykle neoplývají smyslem pro humor a mají sklon řešit věci přehnaně drastickými způsoby.

Nakladatelství Fantom Print přineslo na český knižní trh moderní, akční a zároveň romantickou urban fantasy sérii z blízké budoucnosti odehrávající se v Atlantě, jež by byla příjemným místem k životu, jen kdyby nebylo magie… a upírů... a jejich pánů – nekromantů. A Kate Danielsová je jediná, kdo má šanci zabít muže, jenž upíry stvořil. Hlavní hrdinkou zatím pětidílné série je pětadvacetiletá Kate Danielsová, nezávislá žoldačka, která se nechává najímat k likvidaci a řešení paranormálních problémů všeho druhu. Ohání se mečem Zabíječem a mnohdy nevítanou upřímností, která jí přináší víc potíží než užitku. Kate neuznává autority, a jelikož u ní nepochodily vyšší mocnosti, není se čemu divit, že bez mrknutí oka čelí i samotnému Pánu šelem.

Kami Garciová a Margaret Stohlová jsou autorkami celosvětově úspěšné série Kronika prokletých zaklínačů, podle jejíhož prvního dílu Nádherné bytosti byl natočen stejnojmenný film. Jeho premiéra je plánovaná na 13. února 2013. Hlavní hrdiny, středoškoláka Ethana a zaklínačku Lenu, spojují vize, díky nimž společně poodhalují minulost již zesnulého zamilovaného páru, který je s nimi magicky propojen a snaží se jim dávat nápovědy přes propast času. V českém překladu vychází série u nakladatelství Euromedia Group – Knižní klub. V současné době vychází nové vydání knihy Nádherné bytosti s obálkou, jež jistě potěší filmové fanoušky. Vydání dalších dílů s touto podobou zatím nakladatelství Knižní klub neplánuje, protože pro něj nemá podklady (záleží na tom, jaký bude mít film úspěch).

Je tomu sedm let, kdy se J. R. Wardová, v té době známá jako autorka historických romancí, rozhodla vstoupit na trh s knihou ze žánru romance paranormální. V roce 2005 měla smlouvu pouze na tři knihy a zřejmě tehdy ani nedoufala, že sérií o upírech z Caldwellu dokonale zahraje na strunu vkusu čtenářek upírských romancí a získá kontrakt na další díly. Série Bratrstvo černé dýky čítá k letošku deset dílů, jedenáctý vyjde na jaře příštího roku a autorka prozatím rozhodně nekončí. Ocitneme se v Caldwellu ve státě New York. Upíři zde žijí mezi lidmi, kteří nemají o jejich existenci ani potuchy, a bojují za zachování lidského i svého rodu proti úhlavním nepřátelům zvaným bezduší. V sérii nenarazíme na vlkodlaky, skřítky ani vodní nymfy.

Nakladatelství Fantom Print vydalo v červenci čtvrtou knihu z dosud desetidílné detektivní série Díra o čarodějce Rachel Morganové. Díra je městská fantasy o světě, jejž zasáhla světová pandemie viru z geneticky upravených rajčat a málem zapříčinila vyhubení lidské rasy. Chcete si dát pizzu? Není problém! Ale bude bez kečupu. Nabídnout člověku rajče je považováno za urážku, ale nadpřirozené bytosti si jej s chutí dopřávají, když ho seženou. Rachel Mariana Morganová žije v Cincinnati, zbožňuje svůj červený kabriolet a přitahuje problémy jako magnet. Posuzuje lidi podle toho, jak se k ní chovají, a ne podle jejich minulosti, takže si získává přátele i na místech, kde by je nikdo nečekal. Rachel potřebuje cítit nebezpečí a riskovat život, aby věděla, že žije.

Tina Salo, hrdinka knih Petry Neomillnerové, je obávaná upírka pohybující se Prahou. Vypadá jako neškodná a drobná šestnáctiletá blondýnka, ale zdání klame. Za dětským zjevem se skrývá nemilosrdný dravec, před kterým se třese většina českých upírů. Tina zastává funkci vyšetřovatele v pražské komunitě upírů a zastupuje jejich českého vůdce Timoteje. Většina upírů Tině závidí, že může chodit na slunce. Jejich zášť nezpůsobuje jen samotný fakt, že se Tina může za bílého dne procházet po Staromáku, ale také odkaz na mocného otce, který rovněž po slunci chodí a jehož vláda není to, oč upíři stojí. Kdo by si ale chtěl na Tinu něco dovolit, rozhodně si to dvakrát rozmyslí, než se pustí do křížku s jejím pomocníkem, německým korunním princem Kayem.

Někdy na přelomu let 2009 a 2010 se začaly plnit touhy příznivců romantických příběhů a nadpřirozených postav a do České republiky se ze zahraničí začaly epidemickou rychlostí šířit paranormální romance. Mezi nejznámější průkopníky upířích „paranormálek“ pro dospělé čtenáře patří Bratrstvo černé dýky od J. R. Wardové, Půlnoční rasa od Lary Adrianové a méně známí Strážci věčnosti od Alexandry Ivy. Ta stejně jako mnohé další autorky začínala psaním historických romancí. Pod jménem Deborah Raleighová jich od roku 2000 napsala více než dvě desítky. V roce 2007 spatřila světlo světa první paranormální romance ze série Strážci věčnosti (Guardians of Eternity). Během krátkých pěti let se série rozrostla na devět knih a tři novely.

Počátkem devadesátých let dvacátého století neměla paranormální literatura s upíry v hlavní roli u nás ani kdekoliv jinde ve světě právě na růžích ustláno. Noční tvorové bývali v titulech, které se čas od času probojovaly na knižní trh a do povědomí čtenářů, vykreslováni jako naše nejhorší noční můry, stačí vzpomenout postapokalyptický román Já, legenda od Richarda Mathesona nebo hororové Prokletí Salemu Stephena Kinga, případně na upíry čekala role nemrtvých gentlemanů typu literárního Barnabase Collinse z pera Marylin Rossové, hraběte Saint Germain od Chelsea Quinn Yarbroové nebo bezesporu nejslavnějšího z nich Louise z Interview s upírem od Anne Riceové. Ovšem to se mělo už brzy změnit...

Na počátku 90. let byli upíři okrajovou záležitostí kinematografie i literatury, podle nakladatelů neměl „mrtvý žánr“ čtenářům co nabídnout. Přesto do kin pronikl film o přemožitelce upírů Buffy a na pultech knihkupectví se již poněkolikáté objevily romány od Anne Riceové či Tanyi Huffové, kde hlavními hrdiny byli právě gentlemani s prodlouženými tesáky. A ve Spojených státech se Laurell Kaye Hamiltonová chystala k vydání svého prvního románu o upírech ze St. Louis. Autorka nabídla čtenářům první příběh Anity Blakeové, dnes slavné oživovatelky zombií a popravčí upírů, již před čtvrtstoletím v kratičké povídce. Na první román si musela nyní jedenadvacetidílná série několik let počkat...

Hlavními postavami trilogie Andrzeje Pilipiuka jsou Monika Stěpankovic, Stanislava Krušewská a Kateřina Krušewská. Příběh, ožívající na stránkách knih o třech silných ženách z různých časových období, oslavuje život v jeho nejrůznějších podobách. Lehce humorná fantasy kouzelně propojuje současný svět s minulým skrze postavy, o kterých vypráví. Hlavním námětem se stal kámen mudrců a jeho schopnost prodloužit život a proměnit olovo ve zlato. Monika Stěpankovic zastupuje v Sestřenkách roli nejstarší a zároveň nejmladší členky spolku. Přes tisíc let stará upírka, která má tělo šestnáctileté dívky, myšlení lovce a způsoby princezny, studuje v Krakově na soukromém Lyceu pro mladé dívky a snaží se zde odpočinout od věčného utíkání a bojů.

Mercedes Athena Thompsonová je kojotí kožoměněc, žije v karavanu na předměstí Tri-Cities a za souseda má vlkodlaka Adama Hauptmana. Jak tohle soužití vypadá a proč se Mercy neustále zaplétá do šarvátek mezi vlkodlaky, upíry a fae, to poznáme ze stránek fantasy románů Patricie Briggsové. Městská fantasy se odehrává převážně ve městě Tri-Cities, je vyprávěna v první osobě a svižný spád děje dodává knihám strhující atmosféru. Briggsová popisuje okolí i postavy realisticky a poutavě, ale zároveň nic nerozepisuje natolik detailně, aby čtenáře nudila. Přitom je schopna dostat se pár dobře zvolenými slovy do hloubky. Barvitě popsaný současný svět je obohacen o magii a nadpřirozené bytosti. Čtenář je stržen do víru emocí, napětí a dramat...

Mezi čtenáři časopisu XB-1 jsou dle průzkumů nejvíce zastoupeni příznivci žánru science fiction a není těžké si představit, že mezi nimi nebude příliš ctitelů paranormálních romancí a urban fantasy. Přesto nelze tento neustále se rozvíjející segment trhu ignorovat ani na našich stránkách. A proto jsme ve spolupráci s webem Děti noci připravili seriál zajímavých článků s měsíční periodicitou. V nové sérii si nejdříve představíme paranormální romance a fantasy obecně a později se budeme věnovat jednotlivým sériím a jejich hrdinkám v čele s těmi u nás nejznamějšími. Přece jen, i přes přítomnost mužů v tomto žánru, jsou to především ženy a jejich hrdinky, které tomuto žánru vládnou a udávají tón celému subžánru...

Americká lékařka Kate při několikatýdenní výpomoci v nemocnici v porevoluční Bukurešti narazí na dítě s podivnou nemocí podobnou AIDS. Jako lék malému Joshuovi zabírají pravidelné transfuze krve. Opuštěných dětí jsou v Rumunsku vinou státní politiky na podporu porodnosti plné sirotčince. Zvlášť o nemocné děti nemá nikdo zájem. Hematoložka Kate si je vědoma, že s daleko lepším lékařským vybavením doma v Coloradu v Centru pro kontrolu nemocí (CKN) by mohl mít sedmiměsíční Joshua větší šanci k přežití. Přestože adopce probíhají v úplatky a korupcí prolezlé zemi hlavně načerno, po pobídce od amerického kněze Mikea se podaří Kate miminko legálně adoptovat, a přes nějaké překážky i odvézt domů. Dan Simmons v mrazivém příběhu z Rumunska podává lékařské vysvětlení vampyrismu.