Univerzálnímu stroji na stopě (recenze)

Autor Martin Šust | Aktuality | Čtvrtek 12 ledna 2017 18.20

V závěru minulého roku nám nakladatelství Comics Centrum nadělilo už šestý svazek série Ú. P. V. O., která je neopomenutelnou součástí tzv. Hellboy Universa. Ostatně s některými z hrdinů jsme se poprvé setkali právě na stránkách popisujících Hellboyova mystická dobrodružství. Zde už však Hellboy služby Úřadu paranormálního výzkumu a obrany dávno opustil a jeho kolegové jsou tak nuceni v boji proti zlovolným paranormálním jevům pokračovat sami. Nutno říct, že si nevedou špatně, přestože v poslední době čelí doposud zřejmě nejobsáhlejšímu ohrožení v podobě Žabího moru, jak jsme se mohli přesvědčit především v minulém svazku s kódovým označením Černý plamen…

Hned na začátku je doktorka Corriganová, sloužící v úřadu coby prostředník pro styk s veřejností, přivedena bývalým profesorem Andrewem Devonem – jenž se posléze stane agentem úřadu a s nímž se tak rozhodně nevidíme naposledy – na stopu legendárního uceleného překladu knihy Flamma Reconditus. Ta by díky pravdivému popisu chodu Univerzálního stroje mohla být případně vytouženým klíčem k oživení zničeného homunkula Rogera, jehož se dosud bezvýsledně snažil přivést zpět k životu Johann Kraus. Zatímco se tedy Corriganová spolu s Devonem vydává na cestu s nadějí na návrat ztraceného kolegy, zbylí agenti Abe Sapien, Johann Kraus a Liz Shermanová rozpovídají dosud mlčenlivého kapitána Daimia, aby jim konečně prozradil okolnosti jeho záhadného zmrtvýchvstání…

V rámci boje proti Žabímu moru si v šestém svazku série vybrali tvůrci krátkou přestávku, což může být pro natěšené čtenáře mírným zklamáním. Jisté uvolnění na druhou stranu dovoluje zapracovat na týmové chemii. Zatímco část protagonistů riskuje vlastní život, aby pomohli kolegovi, zbytek si navzájem vypráví zpravidla niterné příběhy, což jednak dovoluje čtenáři poznat jejich tajemnou minulost a navíc se tak upevňují vztahy mezi agenty. A právě postavy jsou zde tím hlavním – zatímco v minulých svazcích jsme blíže poznali původ Aba Sapiena (zde mu tak nezbude než zavzpomínat na jeden z nutno přiznat nepříliš pozoruhodných případů, které řešil tehdy ještě spolu s Hellboyem), zde konečně blíže poznáváme kapitána Daimia, jenž se tak jaksi symbolicky definitivně zařadil do týmu, Johanna Krause (jehož poznáme ještě v jeho dávno ztracené lidské podobě) a nahlédneme i do nitra Liz Shermanové.

Může se vám to snad zdát málo, na druhou stranu právě tímto si tvůrci posilňují pozice pro budoucí události a činí tak vcelku promyšleným a rozhodně zábavným způsobem. I v minulých svazcích jsme se setkali s mícháním dvou dějových linií, zde je to ještě posilněno vyprávěním jednotlivých příběhů, což je osvědčený způsob, jak neztratit čtenářovu pozornost. Scénář měl i tentokrát na svědomí John Arcudi s Mignolovou pomocí a dohledem, a protože už má s úřadem bohaté zkušenosti, vše má pevně v rukou a můžeme se v jeho podání těšit i do budoucna. Rovněž kresba Guye Davise, která mi dříve lehce neseděla, už k Ú. P. V. O. takřka neodmyslitelně patří, a tak veškeré minulé pochybnosti nenápadně mizí. Hlavní dějová linie Žabího moru se tentokrát nijak zvlášť neposunula, přesto lze šestý svazek série hodnotit stejně vysoko jako minulou akční nálož. A nezbývá než se těšit na další svazky a doufat, že jich bude rychle přibývat…