Americká autorka V. E. Schwabová, představená českému čtenáři díky nakladatelství Argo, patří mezi jména náležející k mladší generaci tvůrců pohybujících se v rámci fantastického žánru. V českém překladu jsme její dílo mohli poznat díky sériím mládeži určený Archiv (CooBoo) a dětem věnovaný Můj anděl strážný (Albatros). Nová série započatá románem Temnější tvář magie láká vkusně zajímavou knižní obálkou a také reklamním prohlášením o fenomenální fantasy, připisovaným serveru Amazon.com. Pojďme tedy posoudit, jaký typ literatury nám tentokrát Schwabová servíruje. Za dějiště svého příběhu zvolila historický Londýn, a to dokonce hned ve čtyřech barevných odstínech, umístěných do různých světů.

Velkoměsto odpovídající tomu našemu je označováno za Šedý Londýn, sousedí s Červeným Londýnem, plným magie a kouzel. Následuje Bílý Londýn, jakýsi zrcadlový odraz předchozího. Stejně jako v Červeném je v něm magie běžnou věcí, ovšem podstata sociálních vztahů uvnitř metropole je na rozdíl od převážně mírumilovného souseda plná bezohledného boje o kouzelnickou moc. Na trůně se střídají uzurpátoři, kteří jsou zrovna v přetahované o nadvládu nejšťastnější, jejich úspěch ale zhusta nemívá dlouhého trvání a opět je střídá další uchvatitel. V době našeho vyprávění kraluje Bílému Londýnu dokonce dvojice vládců, Athos a Astrid Daneovi představují ukázkový pár šílených psychopatů.

Čtvrtým do počtu je Černý Londýn, již několik staletí padlý pod silou magie, která ve světě Schwabové rozhodně není jen nějakým neškodným čarováním. V minulosti byla všechna tato města volně propojená, ovšem poté, co se Černý Londýn poddal magické moci, bylo nutné jednotlivé světy oddělit. Pohyb mezi Londýny už prakticky není možný, výjimku představují takzvaní Antari, zvláštní kouzelníci vyznačující se různobarevným párem očí, přičemž jedno, to svázané s magií a její silou, je vždy kompletně černé. Je naznačeno, že po uzavření Černého Londýna a následné krátké vlně panického strachu z magie byla většina Antari povražděna, což potvrzuje i skutečnost, že se na stránkách knihy setkáme pouze se dvěma zástupci této linie. Oba jsou ve službách svých vládců, kteří je využívají jako posly do ostatních světů, vedle Hollanda, sloužícího Bílému trůnu, je to Kell, hlavní hrdina románu.

Ve službě červeným vládcům cestuje mezi ostatními Londýny, král a královna jej přijali do rodiny a Kell tak již v útlém dětství získal bratra Rhye, korunního prince, který i přes jistou lehkomyslnost představuje jeden z čistých a neochvějných charakterů. Kellovy cesty se poměrně rychle proplétají s příhodami Lily Bardové, mladé zlodějky z Šedého Londýna, sirotka a věčně nespokojeného tuláka toužícího po vlastní pirátské lodi a kariéře. Po počátečním nedorozumění si vcelku očekávaně padnou do noty a čelí nebezpečím, do kterých se oba trochu nešťastně zapletou, bok po boku.

Pro adekvátní zážitek ze čtení románu je třeba si uvědomit, o jakou literaturu se Schwabová nesnaží. Temnější tvář magie nenabízí experimenty ani se nesnaží přiblížit k hranicím žánru, aby je nějakým provokativním způsobem otestovala nebo dokonce pokusila překročit. Autorka si vystačí s ohraným schématem, který do fantasy literatury nepřináší prakticky nic nového. Ano, základní koncept čtyř paralelních světů je samozřejmě přitažlivý a originální, v podání použitém v knize ale ztrácí hodně ze své nosnosti. Především je i na stránkách románu přiznáno, že Kell při svých cestách poznal pouze Londýny, další části země mu už nic neříkají. Budiž, to je samozřejmě možné, horší ale je, že se podobně chovají i všechny ostatní postavy. Zjednodušování je samozřejmou součástí (nejen) fantastických příběhů, v případě různobarevných Londýnů už je ho však možná až příliš. Stejně tak zajímavá představa magie jako síly pokoušející lidskou integritu není adekvátně rozvinuta, výpravy do Černého Londýna, místa, kde magie definitivně zvítězila, se na stránkách knihy nakonec nedočkáme. Přesto patří v jednotlivých Londýnech se lišící způsob nakládání s magií k silnějším momentům románu.

Také celou zápletku Schwabová staví tradičně, zkušenější čtenář marně čeká na nějaké ozvláštnění nebo originálnější prvek. Máme zde dvojici vnitřně (avšak poněkud nevěrohodně) rozervaných hrdinů, spojených navíc nejasnostmi, které panují okolo jejich původu, nechybí tajemný artefakt, který mají v péči, příhodně rozdělený na dvě části. Charaktery vystupujících postav jsou možná až příliš černobílé, skrz na skrz zkaženým padouchům oponují do morku kostí kladné postavy, což platí i přes pokusy autorky nějakým způsobem zpochybňovat motivaci jednání obou hlavních protagonistů. Výjimku svým způsobem tvoří Holland, zprvu evidentně záporný, později přece jen zajímavě ozvláštněný Antari, i v jeho případě ale platí, že postavě do jisté míry chybí plasticita a důvěryhodnost nutná k tomu, aby navázal silné pouto se čtenářem.

Do očí udeří také vysoký počet vedlejších postav vystupujících v roli stafáže na jedno použití. Všichni ti strážci, obchodníci a hostinští opět jen naplňují žánrově definované schéma, o nějaký krok směrem z předepsané škatulky se ani nepokoušejí. Je zajímavé, že i přes tyto a některé další nedostatky autorka nenudí, příběh je vyprávěn ve vysokém tempu a dokáže přinejmenším částečně uspokojit. Schwabová zkrátka nezapře, že hlavní doménou její tvorby doposud představovala především young adult poloha žánru. Krátké, úderné odstavce, břitké dialogy a relativně silně zastoupená akce v ději fungují i ve službách dospělejší varianty, zde je myslím nutné hledat kořeny poměrně vřelého přijetí, jakého se Schwabové za její román dostalo.

Temnější tvář magie tak míří především na tradičnější, nejspíš i méně náročné nebo zkušené publikum, což ovšem není myšleno přímo pejorativně. Konzervativní fanoušek hledá dobře odvyprávěný příběh a dovede odpustit nedostatky v prokreslení vystupujících postav i drobné logické škobrtnutí ve výstavbě zápletky. Všem těm, kteří se do této skupiny řadí, může četba románu přinést silný zážitek. Takových čtenářů může být jistě celá řada, ostatně v originále po této knize vydané v roce 2015 rychle následoval druhý díl a chystá se i třetí, který by snad měl sérii uzavřít na trilogii. Uvidíme, zda se podobně kladného přijetí dočká Temnější tvář magie i v českém překladu.

V. E. Schwabová: Temnější tvář magie

vázaná, překlad Lukáš Houdek, obálka Dreamstine, 344 stran, 348 Kč