U nás kdysi tak oblíbený David Brin se po dvanácti letech vrací na český trh se svým nejnovějším románem, na který si zhruba stejnou dobu museli počkat i jeho američtí čtenáři. Přibližně tak dlouho mu totiž zabralo napsat sedmisetstránkový opus magnum, do něhož zahrnul lidskou společnost po těžkých společenských otřesech raného jednadvacátého století, první kontakt, investigativní žurnalistiku budoucnosti, oživování vymřelých druhů i z jeho tvorby dobře známý motiv pozvedání těch žijících. Co říkáte, cítíte se na divokou jízdu blízkou budoucností, virtuální realitou, napříč celým společenským žebříčkem včetně zástupců lidských poddruhů i mimozemských civilizací? Zapněte si pásy, tohle bude divoká jízda plná překvapivých pohledů na možný vývoj lidstva.

Astronaut Gerald Livingstone, glorifikovaný uklízeč na nízké oběžné dráze Země, zachytí při odklízení kosmického smetí podivný objekt, z nějž se vyklube kapsle hostící simulované osobnosti mimozemských poslů. Objev Artefaktu pořádně zamíchá kartami civilizace potýkající se s řadou vlastních problémů od znečištění přes spory o nepředvídatelný vědeckotechnologický pokrok až po občanské nepokoje. Novinářka Tor Povlovová, spisovatel-režisér-celebrita ve službách politiků Hamish Brookeman a vědu milující bilionářka Lacey Donaldson-Sanderová jsou jen několika z těch všech, kteří se dostanou do vleku událostí vyvolaných prvním kontaktem a lákavými slovy: Přidejte se k nám. Pcheng Siang Bin, chudý čínský pobřežník, se do kontaktu zaplétá daleko více, než by si kdy předtím dovedl představit, když v troskách zničeného sídla nalezne objekt, který nápadně připomíná Artefakt. Vykopáno v Harappě, 1926. Zamořeno démony. Uchovávejte v temnotě, praví popisek na skříňce ukrývající pableskující vejčitý předmět. Po jeho vlastnictví touží celá řada lidí…

Tak by se ve stručnosti dala nastínit počáteční premisa Existence. Román má poměrně dlouhou a pozvolnější expozici, během které se dozvídáme poutavé informace o světě, potkáváme sympatické (i méně sympatické a stejně tak živoucí a propracované) postavy a jsou nám předkládány zajímavé otázky. Brin dokáže umně udržet pozornost rovněž využitím intertextových prvků – výňatků z článků, webových stránek, rozhovorů, pořadů… Díky tomu dovede příjemnou neotřelou formou a na minimu prostoru dodat čtenáři mnohem víc informací, než kolik by se dalo doručit klasickým infodumpem. Několik hlavních linií příběhu zpočátku působí poměrně roztříštěně, což bude důsledek toho, že zčásti vznikly sloučením původně samostatných novel – dobrodruh Hacker, novinářka Tor i pobřežník Bin patří k postavám, k nimž se Brin vrátil a využil je znovu a pohromadě, přičemž z propojení vytěžil to nejlepší, co se dalo.

Prvních zhruba dvě stě stránek je román velmi dobrý – poutavý, zajímavý, dobře napsaný a místy napínavý. Trochu mu ale schází příslovečný tah na branku. Pak se rozehřívá a nabírá stále větší tempo – až se postupně stává románem skvělým. A poté začnou přicházet všechny ty nápady, které s sebou přinášejí kýžený wow efekt. A že jich je! Představit blíže i jen některé z nich by znamenalo dopustit se přílišného vyzrazení, a tak pouze konstatuji, že se tu setkávají zajímavé koncepty z vod fyziky, informační technologie, biologie i společenských věd a dohromady tvoří vskutku výbušnou kombinaci.

Ovšem snad mohu říct, že navzdory tomu, jak napohled hladce a perspektivně se zpočátku rozvíjí první kontakt, se věci značně zkomplikují a minové pole existence, po kterém lidstvo odnepaměti kráčí, se náhle zdá mnohem větší a hrozivější než kdy dříve. Překoná pozemská civilizace stávající i nově vzniklé problémy, nebo se nevyhne katastrofálnímu úpadku? Jistěže to nebudu prozrazovat, ale v obou případech mohu Existenci označit za technooptimistickou science fiction – román, v němž věda a technika nehrají jen vedlejší roli nebo nevedou lidstvo jednoznačně do záhuby či područí diktatur, ale kde vedle sebe nabízejí možnost záhuby i záchrany – podle toho, jak se s nimi naloží. A právě na jejich pozitivní potenciál se Brin soustředí nejvíce, aniž by ovšem zanedbával rizika. Nepodléhá všeobecnému pesimismu, klade důraz na lidskou vynalézavost a zvědavost jako pozitivní vlastnosti, které nás vedou na dobrou cestu. Takových science fiction tu máme poslední dobou téměř jako šafránu.

Mám podezření, že psát optimistické příběhy je těžší a nevděčnější než zůstat u pesimismu a dystopických vizí. Zaprvé nám optimistické science fiction mohou připadat už jaksi automaticky nevěrohodné, zjednodušující. Za druhé mohou působit méně závažně či hluboce. Ale není snad opak pravdou? Nezjednodušila si většina dystopií pohled na svět, který se nevyhnutelně řítí do ošklivé katastrofy nebo už jí podlehl a následuje jen přežívání? A není mnohem závažnější a hlubší zobrazit snahu se právě tomuhle vyhnout a navzdory všem známým i neznámým rizikům kráčet kupředu? Brin podává poměrně ucelený obraz světa blízké budoucnosti – toho dobrého i špatného – a zároveň zůstává optimistou.

Překladatel Jakub Němeček byl při rozsahu románu, množství intertextových prvků a slovních hříček postaven před náročný úkol, kterého se zhostil se ctí. Existence se tak čte velice příjemně, k čemuž přispívá i grafické provedení přehledně odlišující intertext, různé typy komunikace a další prvky. Příběhu ani českému vydání tak není co zásadního vytknout. Na podobně zajímavý, ambiciózní, poutavý a vědecko-technologicky optimistický román jsme čekali dlouho – a naštěstí jsme se dočkali.

David Brin: Existence

vázaná, překlad Jakub Němeček, obálka Rashevskaya, 696 stran, 499 Kč

Související články:

Brinova Existence je oknem do budoucnosti (ukázka)