„Měli jsme jít radši na Jumanji.“ Věta pronesená do závěrečných titulků deváté epizody Star Wars snad ani nemohla být výstižnější. Samozřejmě by dávalo daleko větší smysl poctít návštěvou kina film, který nijak neskrývá, že je pokračováním natočeným podle osvědčené šablony, a který pouze slibuje, že to dobré ponechá a vše ostatní postaví trochu jinak, anebo toho starého přinese alespoň o něco více, aby kvantita přehlušila slabší kvalitu. Star Wars: Vzestup Skywalkera je zakončením jedné z největších, ne-li největší sci-fi ságy filmových dějin a přesto nenabízí víc, než jakousi pochybnou hru na jistotu. Natočit pět filmů z jedenácti (k Epizodám připočtěme také Solo a Rogue One) jako variaci téhož, to je skutečně počin nevídaný…

Půdorys konfliktu představený novou trilogií je kupodivu stále stejný. Dříve představovalo zlo Impérium, dnes se této role ujímá První řád, ovšem rozdíly jsou minimální. Proti Prvnímu řádu stojí hrstka Rebelů, kteří neochvějně bojují za světlou budoucnost celé galaxie. Ať jsou armády na obou stranách jakkoli velké, v čele té první stojí muž s maskou, v čele druhé jeho pravý opak, tedy někdo bez masky. Zlo vždy buduje velkou zbraň o rozměrech planety (Vzestup Skywalkera v tomto směru smrtonosný arzenál až revolučně optimalizoval) a dobro nachází její tu více, tu méně absurdní slabiny, na které s pomocí Síly útočí v závěrečných velkolepých vesmírných bitvách. Koncept čtvrté epizody Star Wars starý dvaačtyřicet let je nebývale funkční, nabízí pohádkově jednoduché vidění světa, kolosální vesmírný konflikt, souboje se světelnými meči a spoustu drobných příběhových střípků posbíraných z cest po rozmanitých planetách. O pár let později přibylo přetahování o duše hlavních hrdinů a na scéně se objevila postava loutkáře v kápi. Tím byly ustanoveny základní rysy rodinné ságy, kterou bylo tak snadné si zamilovat.

Po osvojení studiem Disney se bohužel série není schopná vymanit z fanouškovských okovů. Síla se probouzí byla jakýmsi remakem Nové naděje a následné Rogue One i přes možnost razantního žánrového vyčlenění šanci pro filmový vývoj světa Star Wars beze zbytku promarnilo. Až teprve Rian Johnson měl odvahu se do nové trilogie pořádně opřít, upozadil nadbytečné postavy, obalil Posledního z Jediů do jednoznačně určujícího vizuálního kabátu a ve vcelku komorní osmé epizodě konečně obě hlavní postavy osudově propojil dokonce přes vzdálenost mnoha světelných let. Fanoušci ovšem povětšinou neměli pro tak neotřelý přístup pochopení. Jaký je tedy režijní návrat J.J. Abramse k sérii? Dle očekávání jí opět nakolejil do zavedených pořádků a stvořil další reinkarnaci Nové naděje, Návratu Jediů, Síla se probouzí nebo Rogue One. Navrch dal filmu do vínku až otravně sebeparodický nádech a velice názorně tím ukázal, jak je nebezpečné plést si fanouškovskou oddanost s nostalgií.

Do hry se tedy dostavá Poslední řád, nová zbraň hromadného ničení, arcizáporák, opravená maska velitele Zla a tak dále. A to ještě neuplynulo ani prvních pět minut filmu. První řád se přetahuje s Posledním řádem, jedni jsou bílí, druzí černí, ale ve výsledku je to úplně jedno, obě frakce hájí stejnou stranu barikády a rozdíl mezi nimi představuje jakýsi nepodstatný prvek v mocenských tahanicích. Partičku Rebelů vede statečná Rey, která je s ostatními spíše z povinnosti, protože při boji s nepřítelem jí nejsou příliš platní. Proti ní stojí Kylo Ren a ten je na tom v podstatě stejně. S výjimkou ústřední dvojice působí všichni ostatní jako nadbytečná stafáž. Opakuje se řada známých scén, utíká se ze zajetí, přistává se na imperiálních lodích, skrývá se v hustém porostu džungle. Jako by snad ani nebylo možné vymyslet něco jiného.

Jaký tedy má smysl sledovat Vzestup Skywalkera? Tím důvodem je jednoznačně dokončení cesty, na kterou spolu vykročili Rey a Kylo Ren. Každá jejich konfrontace v sobě má silný náboj. Jakýkoli jiný důvod však přináší jen zklamání. Okolní kočkování a vůbec všechny vedlejší postavy uvedené na scénu za poslední čtyři roky jsou pouze postradatelným výplňovým materiálem. Komerční dýchavičnost série svědčí o tom, že si toho všimli i diváci, kterým neustálé odkazování na „staré známé, staré dobré“ už prostě nestačí. Studio Disney se samo sobě stalo největší konkurencí a svět Star Wars, který mohlo rozvíjet po vzoru komiksového MCU a přinášet tak podobně multižánrové uspokojení, nechalo napospas ozvěnám minulosti.

Star Wars: Vzestup Skywalkera

USA, 2019, 142 min

režie J.J. Abrams

scénář J.J. Abrams, Derek Connolly aj.

hrají Daisy Ridleyová, Adam Driver, Oscar Isaac, John Boyega aj.