Volná trilogie spojená postavou Huberta Bigenda a jeho agenturou Blue Ant, kterou v roce 2003 zahájil román Pattern Recognition (česky Rozpoznávání vzorů), má v tvorbě Williama Gibsona zvláštní postavení. Zmatené první desetiletí nového milénia přišlo i jemu v takovém nesouladu, že si potřeboval vytvořit určité měřítko jeho podivnosti a analyzovat současnost, aby ji lépe pochopil. Ať už to byl, nebo nebyl, původní záměr, se kterým usedal ke psaní, výsledkem je trojice knih, která se pokouší zachytit, jak funguje moderní svět na začátku 21. století. Nebo jak daleko by ho hypoteticky mohly některé negativní jevy, jako je strach z terorismu, zneužití informačních technologií či praní špinavých peněz, pokřivit. Přesuňme se spolu s autorem do roku 2006, do Země slídilů…

Hollis píše článek o novém typu umění, které existuje jen ve virtuální realitě. Sbírání materiálu ji dovede až k nadanému programátorovi a specialistovi na GPS Bobbymu. Teprve tady zjistí, že její zakázka slouží hlavně jako záminka, aby se dostala k utajeným informacím. Zaplétá se tak do špionážní hry mezi dvěma skupinami agentů, postrkovaná dopředu svým zaměstnavatelem, magnátem Bigendem, jehož zájmy jsou více než sporné.

Gibson propojuje skutečnou a imaginární současnost tak, že si člověk není jistý, kde se ještě pohybuje na poli faktů a kde na poli fikce. Román obsahuje znaky orwellovského světa – kdo chce (a má na to peníze) může sledovat kohokoli přímo ze svého pokoje. K tématu nečisté hry na vysokých místech autor připojuje rozsáhlé technologické pozadí, které využívají jak ti, kdo tajemnou transakci provádějí, tak ti, kdo ji sledují. Pokud k tomu připočteme všímavost Gibsona, který koření knihu přesnými a chytrými postřehy o naší době, byla by chyba považovat Zemi slídilů za čistokrevný špionážní román. Autorův přístup směřuje ke komplikované a detailní výpovědi o dnešním světě. Na druhou stranu ale příběhu ubírá v napětí, na které by se soustředil standardní thriller – hrdinům bude čtenář držet palce, ale nebude se o ně bát.

Je zajímavé, že i když je román zasazen mezi pracháče, špióny, mafiány, bývalé i současné agenty CIA a KGB, má minimum záporných postav. Bigend sám je příliš excentrický na to, aby byl jednoznačně považován za ústřední zápornou postavu. Tito, člen mafiánské rodiny, i Milgrim, unesený závislák, jsou postavy vybudované tak, že vyprávějí příběh spolu s Hollis a tím si získají čtenáře na svou stranu. Tajní agenti, kromě Browna, jsou velice mlhaví, tudíž veškerá tíha základní negativní role leží na něm. Gibson nechává v oparu záhadnosti i další postavy a některé z nich jsou spíš esencí určitého typu, než reálnými lidmi, např. Bigend nebo „stařík“, mozek celé operace. Hlavní postavy jsou podány čtivě a stojí na jasných charakterových detailech, které pro jejich pochopení a pro účely románu naprosto dostačují.

Je na místě zeptat se, zda lze Zemi slídilů, a potažmo celou trilogii, považovat za sci-fi. Spíše ano. Gibson zde znovu zpracoval odkazy ze svých předchozích děl a ukázal, že to, co popisoval kdysi jako „fantastické“, je dnes naší (nebo alespoň americkou) realitou. Hrdinové, kteří nahlédnou do zákulisí mocenských her, uvidí na chvíli úplně jiný svět. Jak říká sám velký Bigend: fakt, že jste paranoidní, ještě neznamená, že po vás nejdou… Co bylo řečeno o chybějících záporných postavách, platí i pro celkové vyznění románu. Jeho podivně optimistické naladění dává tušit, že někde něco skřípe, a Gibsonův nadhled může být jen úsměvem na tváři, který skrývá pravou podstatu věcí. Tato neurčitost, nebo přímo rozpor, bude čtenáři vrtat hlavou i po tom, co knihu za poslední větou zavře.

Román vydalo nakladatelství Laser-books ve své edici Mistrovská díla SF. I když se zdá, že spisovatel s věkem trochu polevil v hromadění vymyšlených novotvarů a technických termínů, jeho knihy jsou stále plné faktografických informací a výzvou, které se opět úspěšně ujal překladatel Pavel Bakič. A pěkná obálka Tomasze Marońského už ke Gibsonovi v Laser-books prostě patří.

William Gibson: Země slídilů (Spook Country, 2007)
brožovaná, překlad Pavel Bakič, obálka Tomasz Maroński, 392 stran, cena 299 Kč