Nakladatelství Jota si pro české čtenáře připravilo další knihu z bohatého univerza nejdéle vysílaného vědeckofantastického seriálu Doctor Who, kterého jsme na českých televizních obrazovkách mohli zaregistrovat i jako Pána času. Doposud se nám od nich dostalo jedné překvapivě povedené sbírky povídek a tří románů s Doktorových příhodami, které neohraničuje prostor ani čas. Jak si tedy povede dvanáctý Doktor v románu Roj hrůzy, čtvrtém samostatném příběhu, tentokrát z pera Mikea Tuckera, zkušeného autora mnoha doktorských dobrodružství?

Jota stále sází spíše na hravé a jednoduché příběhy. Na tom nemusí být nic špatného, ovšem prozatím všechny jimi vydané samostatné romány postrádaly skutečné napětí a občas i mírně nevystihovaly dobře známé charaktery hlavních postav. Zatím si zřejmě nejlépe vedla Silueta z pera Justina Richardse, přestože i tu bych zařadil do imaginární škatulky čtení pro mládež. Každý správný fanoušek tradičního britského seriálu ale potají doufá, že se mu s další vydanou knihou dostane do ruky něco opravdu výjimečného. Bohužel Roj hrůzy to opět nebude, přestože nejde o žádný propadák a knihu přelouskáte za pár dní. Problém je ovšem ve vyznění příběhu, jenž působí sterilně a až příliš jednoduše. Postavy jsou ploché a Doktor prakticky zaměnitelný za jakoukoli jinou reinkarnaci.

Přitom se od začátku nabízely skvělé možnosti. Mike Tucker navíc není nejen plodným autorem doktorových dobrodružství, ale pracoval i na vizuálních efektech seriálu. Jeho Roj se odehrává na odlehlém anglickém venkově, na jehož pozemcích se z nejasného důvodu vyrojilo nepřeberné množství obřích pavouků či bzučících komárů, měnících napadené lidi v mentální zombie. Že se tu obří hmyz nevyskytl náhodou, není žádným překvapením, ale že se jedná o plán invaze z jiné planety, jenž sahá až do období druhé světové války, to už zavání spisovatelskou invencí. Ještě že se poblíž objevila blikající policejní budka, která bude mít tentokrát co dělat. Budeme díky ní cestovat časem, což je rozhodně vítaná kratochvíle. Ve většině předchozích, česky vydaných dobrodružstvích byla totiž TARDIS jen takovým poznávacím znamením a Doktor ji prakticky nevyužil. Zato tentokrát nepůsobí jen jako povinná dekorace. Po marném pokusu navodit pocit tísnivé atmosféry opouštíme zatuchlé vody hororu a nastupuje akce, která jde autorovi o poznání lépe. Tucker s oblibou střídá roli vypravěče, takže se přes Doktora a jeho společnici Claru dostaneme i k řadovým vojákům, kteří musí uvrhnout „zablešené“ město do karantény a vydat se do jeho útrob pátrat po přeživších.

Celkově lze říci, že Jota pokračuje v zajetých kolejích. Rozhodně by nebylo na škodu přečíst si o Doktorovi něco objemnějšího, tak aby autor dostal prostor na propracovanější postavy a zajímavější příběh, jenž by ve čtenáři vzbudil chuť otáčet s napětím stránky do pozdních hodin. I tak je ale Roj hrůzy vcelku příjemná četba, která poskytne nedočkavým whoviánům milé zpestření, než se k nim příští rok v desáté sérii znovu vrátí milovaný Doktor.

Mike Tucker: Doctor Who – Roj hrůzy

vázaná, překlad Tomáš Oakland, obálka Lee Binding, 232 stran, 278 Kč

Související odkazy:

Doktor proti obřímu hmyzu… (ukázka)