O vraždách z lásky k literatuře… (recenze)

Autor Roman Bílek | Aktuality | Středa 20 ledna 2016 11.55

Stephen King je jedním z mála spisovatelů, jimž vyšší věk ani zdaleka neubral na chuti psát. S železnou pravidelností publikuje rok co rok nové romány a povídky, což z jeho loňské produkce dokládá nejen Právo nálezce, ale i nová sbírka kratších prací The Bazaar of Bad Dreams. V posledních letech se do jeho díla čím dál častěji vkrádají prvky klasického detektivního románu a thrilleru, leckdy dokonce převládají natolik, až zcela vytlačí byť sebemenší prvky fantastiky. Ovšem ani nežánrová tvorba není v díle krále hororu žádným nováčkem a jeho příznivci si už na ni zvykli natolik, že asi jen málokdo z nich rozlišuje, zda jde či nejde o fantastiku, vždyť stále jde především o autorovu mistrovskou schopnost vytvořit napínavý a čtivý příběh.

Ostatně zdá se, že v posledních letech je Kingova tvorba silnější právě v oblasti čisté detektivky a thrilleru, což dokládá rovněž román Pan Mercedes z roku 2014, od začátku avizovaný jako úvodní svazek trilogie. V závěru loňského roku česky publikované Právo nálezce je jeho tolik očekávaným pokračováním a v letošním roce by se měla série uzavřít třetím svazkem s příznačným názvem End of Watch, jehož bychom se při troše štěstí mohli v roce 2016 dočkat i v překladu. Nicméně zpět k druhému svazku trilogie, v němž se King nijak nesnaží začínat v místě, kde jeho Pan Mercedes skončil. V úvodu naopak přichází se zcela novým příběhem i postavami, když nás v kulisách roku 1978 pozve do domu věhlasného spisovatele Johna Rothsteina, jenž si před mnoha lety vydobyl slávu svou společensky kritickou knižní trilogií Běžec s ústřední postavou Jimmyho Golda.

Stejně jako v předchozí knize jde autor bez zbytečného vysvětlování rovnou k akci, když je Rothstein ve svém domě stojícím na samotě přepaden trojicí lupičů prahnoucích po jeho finančních úsporách. Ovšem jeden z trojice má jako nadšený autorův fanoušek v mysli spíše literátovy zápisníky. Přestože totiž slavný spisovatel už mnoho let nic nového nepublikoval, je veřejným tajemstvím, že se psaní i nadále věnuje. Při následné hádce o autorovo dílo je Rothstein zabit, ovšem radost z vytoužené kořisti si jeho vrah neužívá dlouho a díky své labilní povaze je záhy za jiný přečin poslán do vězení… Dostáváme se do roku 2009, kdy chlapec Pete Saubers nečekaně objeví lupičem ukrytý literární poklad a vcelku dlouho z něj tajně profituje. Odsouzený zločinec se ovšem nikdy nevzdal palčivé touhy přečíst si Rothsteinovy zápisky a v této fanatické touze ho nemůže nic zastavit. A právě tehdy vstupuje na scénu nesourodá trojice vedená detektivem ve výslužbě Billym Hodgesem.

Představit pachatele hned v úvodu příběhu zde v rámci postupné gradace napětí vychází Kingovi bravurně i napodruhé. Příběh zpomaluje snad jen ve chvíli, kdy do něj vstupuje trojice známá z prvního svazku série. Billy Hodges, Jerome Robinson a Holly Gibneyová však nejsou jedinými pojítky mezi oběma příběhy a čtenář tak postupně získává pocit důvěrně známého prostředí. Brutální činy pachatele navíc dokážou spolehlivě uspokojit touhu po hrůze, kterou si s Kingovými pracemi často spojujeme. Ovšem zatímco hororová tvorba Stephena Kinga bývá v posledních letech spíše průměrných kvalit, ve své nové románové trilogii prozatím autor exceluje, k čemuž přispívá i rozumně zvolená délka příběhů. Závěr série tak bude očekáván se značnými nadějemi, přestože už nyní alespoň víme, že existují literární příběhy, pro něž lidé dokážou i vraždit. A fanatickou lásku k nim nám mistr hrůz nastínil dokonale, stejně jako mnohdy chmurné nálady samotných literátů.