První dva snímky, které nám představily svět mutantů z marvelovského univerza, odstartovaly pod taktovkou Bryana Singera nejen masivní zájem producentů o komiksové příběhy, ale i popularitu dalších tvůrců a herců. Bez nadsázky by se dalo říci, že pro mnohé z nich byly snímky skutečným předělem v kariéře, pro některé se staly jejich postavy životní rolí. Ačkoliv byl úspěch nečekaně veliký, dal Bryan Singer před dalším dílem X-Menů přednost jinému komiksovému hrdinovi a třetího snímku se ujal Brett Ratner. Jak se tato změna projevila na stříbrném plátně? Jakým směrem se příběh mutantů dál odvíjel a jakou atmosféru nový režisér upřednostnil? Třetím pokračováním se nejen rozpoutala diskuze nad postavami, ale otevřela se i nová témata pro filmy věnované jednotlivým charakterům.

Očekávání spojená s dalším pokračováním mutantích příběhů byla skutečně veliká. Na samotný snímek byl uvolněn dvojnásobný rozpočet než jaký měl díl první, samotné natáčení, pro které byla postavena replika i Brooklynského mostu, trvalo půl roku a scénáristé měli nelehký úkol udržet svět X-Menů zajímavý, známý a zároveň opět něčím nový. Objevily se nové postavy, někteří z hrdinů v příběhu pro změnu nefigurují vůbec. Aby nebylo změn málo, prodělá vývoj i jedna z hlavních postav. Ovšem na rozdíl od komiksové předlohy nehostí Jean Greyová/Phoenix vesmírnou entitu, ale pouze se projeví její schopnosti. Příběh Jean Greyové patří ve světě X-Menů mezi nejzásadnější a podle odborníků i nejlepší, co vůbec fanouškům marvelovské komiksy mohou nabídnout. Nejedná se jen o nejsilnějšího mutanta vůbec (stupeň 5 dle filmových kritérií), ale také o nejzajímavější lidský osud. A podobně jako u druhého celovečerního Star Treku (Star Trek 2: Khanův hněv) zemře jedna z nejdůležitějších postav. Brett Ratner rozehrál na plátně hru plnou efektů a akčních sekvencí a dokonce i několik spin-offů, z nichž hned jeden se dočkal celovečerního rozpracování o tři roky později.

Režií prvního snímku ze série Origins (podle původních neoficiálních zpráv by se měly dočkat i charaktery Magneta či Storm, ovšem současnost tomu zatím nenasvědčuje) byl pověřen scénárista, herec a producent z jihoafrické republiky Gavin Hood. Tvorba tohoto režiséra se sice obrací spíše k problémům současné Afriky i morálním dilematům hrdinů, ovšem jeho pohled na svět marvelovských hrdinů rozhodně filmotéku X-Menů obohatil. Fanoušci tak mohli poznat Wolverinova bratra Sabertootha v podání Liev Schreibera, Deadpoola či vůbec poprvé i Gambita. Na scénáři, který mapuje nejdůležitější milníky Wolverinova života i počátek jeho hrdinské kariéry, spolupracoval i samotný Hugh Jackman, pro něhož se postava mutanta s adamantiovými drápy stala životní rolí. Nejen, že věnoval svůj čas přípravám a byl i jedním z producentů snímku, kvůli postavě neváhal posilovat a cvičit nejen před, ale i během natáčení. Jeho tělo pak ovšem museli trikaři na plátně upravit, aby nevypadal pokaždé jinak. Očekávání tohoto snímku bylo natolik napjaté, že se zrodil i jeden z největších skandálů internetu. Na tuto světovou síť totiž unikl celý film ještě před dokončením (bez efektů a hudby) a vyvolal tak nejen bouři nevole pravověrných fanoušků, ale i vášnivou diskuzi o pirátství. Navzdory tomu byl ovšem snímek úspěšný a pro stále se rozšiřující řady fanynek Hugh Jackmana se stal i kultovní záležitostí. Na motivy snímku vznikla i počítačová hra od Raven Software, kde se někteří představitelé hlavních rolí představili i jako dabéři svých charakterů. Na pozici režiséra následujícího snímku usedl Matthew Vaughn a chystal se další snímek.

Matthew Vaughn natočil snímek zasazený časově do úplných počátků dobrodružství X-Menů. X-Men: První třída (X-Men: First class) sleduje Magneta a Profesora X v době, kdy byli ještě přátelé, i příběh jejich rozkolu. Navzdory tomu, že je děj zasazen do šedesátých let minulého století a tudíž neoplývá nijak futuristickou technologií, patří tento snímek u fanoušků mezi nejoceňovanější. Svou stopáží je to nejdelší film ze světa mutantů a pozoruhodné prvenství jím také získal – Wolverine. Hugh Jackman sice odehrál jen cameo roli (jediná věta snímku, ve které zazní slovo f*ck), ovšem právě tou se stal jediným hercem, který ztvárnil svého komiksového hrdinu v pěti různých filmech, zároveň byl ze všech představitelů jediným, kdo se objevil ve všech X-Men příbězích. Matthew Vaughn je sice tvůrcem mladým, ovšem jeho snímky nejsou pro fanouška audiovizuální fantastiky nijak neznámé. A protože byla tradičně příprava na natáčení náročná, podílel se i na tvorbě scénáře. Propracovanost lidských charakterů i hloubka jednotlivých hrdinů se stala jakýmsi copyrightem snímků z tohoto marvelovského světa, a tak není divu, že na tomto pokračování pracovali scénáristé hned čtyři. Pozoruhodné je i to, že díky filmu vznikla osobitá biografie Magneta, kterou během přípravy napsal Michael Fassbender, pro něhož byla tato role v kariéře skutečným akcelerátorem. Vypočítávat úspěchy, festivalové ceny či zmiňovat nadšení diváků by bylo určitě zbytečné. Stejně tak i fakt, že tento marvelovský svět dal fanouškům audiovizuální fantastiky jednoho z nejzajímavějších hrdinů. V tomto roce se znovu setkáme s Wolverinem (pod taktovkou James Mangolda a ve 3D) a těšit se i můžeme na návrat Bryana Singera, který pracuje na snímku X-Men: Days of Future Past.