Petra Slováková se věrna svému jménu prosadila nejdříve u našich východních sousedů, kde vydala své první knihy. Nejdříve drobnou sbírku Železonoc a jiné podivnosti v elektronické podobě a později v malém nákladu rovněž dvojici novel pod názvem Cvrček v krabičce. Titulní povídkou triumfovala v Ceně Karla Čapka a mimo to uspěla i v dalších literárních soutěžích. V žánrových kruzích ji zpravidla poznáte podle steampunkových kostýmů, které si mnohdy zdobí doplňky vlastní výroby. Znát ji můžete i z webu XB-1, kam přispívá články a recenzemi, kde nejde s odvahou sobě vlastní pro kritiku daleko. V nakladatelství Brokilon právě vydala svůj debutový román Démon z East Endu a chystá dvojici volných pokračování…

Steampunkové focení v industriálním prostředí Vítkovic (foto Victorian Catherine)

Pokud už padne kdekoli tvé jméno, je to většinou ve spojitosti se steampunkem. Sice tu a tam zabrousíš i do jiných subžánrů, ale steampunk či retrofuturismus je ti patrně nejbližší, zvláště když k tomu připočtu tvé oděvní modely známé z žánrových akcí. Proč právě viktoriánská tématika a jaké autory ze zahraničí či od nás bys zmínila jako inspiraci či jako vážené kolegy?

Steampunk je opravdu můj oblíbený subžánr i životní styl. I když mnohem raději píši svou New Weird obdobu, na které se můžu do sytosti vyřádit, počítám, že steampunk je pro mnoho lidí v mém podání mnohem snesitelnější čtivo. Vzhledem k tomu, že i mnoho zahraničních autorů časem přešlo od psaní „divných věcí“ právě ke steampunku, asi v tom bude nějaký skrytý přerod.

Viktoriánská tématika mě inspirovala už kdysi dávno. Stejně tak je mi blízká gothic subkultura, v níž jsem se mnoho let pohybovala a stále pohybuji, ale steampunk je pro mě mnohem hravější a především více tvůrčí. Učarovala mi móda 19. století, součástky, mechanismy, historické pozadí a spousty dalších věcí. Přesto myslím, že se stále pohybuji spíš někde v označení steamgoth. Podle mě tyto dvě subkultury spolu souvisejí víc, než je na první pohled laikovi zřejmé.

V psaní steampunku mě inspirují spíše klasičtí romanopisci nejen 19. století. Miluji romantickou i pozdější poezii, gotické romány či šestákové braky. Ze současných knih mě oslovil především tvůj sborník Plnou parou, kde je pestrý a dle mého soudu kvalitní výběr retrofuturistických povídek. Současné steampunkové autory také čtu, ale je to spíše pro zábavu než pro inspiraci. Když jsem začínala psát Démona z East Endu, chtěla jsem sice čerpat ze současných trendů, ale především si to udělat po svém – jinak.

Křest románu Démon z East Endu v knihkupectví Fantasya (foto Martin Kibi Fort)

Román Démon z East Endu má být samostatným příběhem a přitom základem pro budoucí sérii, přinejmenším trilogii. V čem tkví podle tebe jeho síla, prvek, jenž by měl zaujmout náročného českého čtenáře? Prozradíš i něco o budoucích svazcích série?

Démon z East Endu je troufám si říct jedna z prvních ryze steampunkových knih u nás, ačkoliv je více autorů, kteří se o něco podobného pokoušeli, ale tuším, že žádný z nich nenapsal román, který se odehrává v alternativním Londýně. Za pozitivum beru fakt, že čtenář nedostává do rukou jen klasickou detektivku v zajímavém a netypickém prostředí, ale knihu, která místy tíhne až k thrilleru a která navíc klade značný důraz na psychologii postav. Nejde o žádnou romantickou procházku růžovou zahradou, hrdinové jsou stavěni před obtížné volby a jejich vzájemné vztahy jsou dosti komplikované.

Snažila jsem se využít žánrových prvků a postupů, ale zároveň je udělat zajímavějšími, inovovat je. Steampunk má v sobě dost klišé – je to součást hry, nadsázky, a myslím, že Démon s nimi pracuje a zároveň se všemu tomu otřepanému pokud možno vyhýbá. Příběh není přímočarý, je nabitý akcí i tajemnem. Podle mě se nejedná o žádné typizované schéma, ale o trochu složitější látku, u níž se vyplatí zapřemýšlet. A samozřejmě člověk, který bude chtít, v tom najde i další odkazy, skryté zápletky a hříčky.

Další díl by se měl nést v podobném duchu. V plánu prozatím bylo napsat tři díly, které budou samostatné, propojené stejnými postavami, tak, aby každou knihu pochopil kdokoliv bez znalosti předchozího či následujícího. Čtenáři se v nich setkají opět s okultními motivy a nezbytnou detektivní zápletkou.

Na Istroconu 2014 s partnerem Tomášem Dostálem (foto Lubo Balko/Elfo.sk)

Vydání románu doprovázel vznik rovnou dvou hraných trailerů, z nichž by snad mohl v blízké budoucnosti vzniknout i krátký film. Můžeš nám o natáčení a plánech na možné rozšíření říct něco víc?

Nápad natočit ke knize hraný trailer vznikl už u mé sbírky Železonoc a jiné podivnosti. Osobně nemám v lásce klasické knižní trailery, které jsou většinou jen neosobními prezentacemi. Nemyslím si, že něco tak statického a nezajímavého by knize nějak pomohlo, takže jsem chtěla zkusit něco jiného. Vzhledem k tomu, že nemám známého žádného grafika, který by byl schopný zpracovat něco kvalitního na profesionální úrovni, zaměřili jsme se na to, co je v našich silách, tedy krátkou upoutávku s živými herci.

Pro trailer k Démonovi z East Endu jsem navázala spolupráci s ateliérem Dark Vision, s nimiž jsem už několikrát spolupracovala převážně na focení. Vzhledem k tomu, že se tahle dvojice skvělých lidí nebrání novým nápadům ani experimentům a také se natáčení věnují delší dobu (kromě videí z akcí pracují i na reklamách a krátkých filmech), rozhodli jsme se tentokrát vše propojit. K samotnému natáčení mě pak donutili spíše fanoušci, protože já sama bych se k tomu asi nakonec neodhodlala. A to z prostého důvodu – všichni dělali všechno zadarmo ve svém volném čase a zorganizovat takovou akci je samozřejmě časově a finančně náročné.

A tak jsem byla ráda za dobrovolné herce i za podporu, kterou mi poskytl oděvní ateliér Victorian Catherine, a za prostory čajovny, kde jsme mohli natáčet. Společně jsme vytvořili dva krátké temné trailery a zrodil se i nápad na krátký steampunkový film, který by ovšem nemusel mít nutně spojitost s knihou. Šlo by nejspíše o ucelený zhruba patnáctiminutový samostatný příběh.

Vzhledem k tomu, že se mi neustále ozývá dost lidí i z řad divadelních herců i amatérů s vlastními kostýmy, nejspíše mě dříve či později někdo donutí napsat scénář a začít na tom pracovat. Výhodou by bylo, kdyby se nám podařilo sehnat nějakou finanční částku, o čemž se bude uvažovat za pomoci některého z podpůrných serverů, pokud se nám podaří vzhledem k velké časové vytíženosti zpracovat kampaň. Počítám, že by se opět jednalo o spolupráci s Dark Vision studio.

Na steampunkovém pikniku ve Vojanových sadech (foto Dark Vision Studio)

Zdá se, že steampunku se na českém trhu začíná dařit. Vyšly tu dvě antologie domácích prací a začíná se mluvit o dalších chystaných projektech, z nichž jmenujme především sérii z pera Leonarda Medka. Jak vidíš situaci s domácím steampunkem do budoucna? Myslíš, že by tu mohl zdomácnět, anebo se jedná spíše o módní vlnku, která se přes český trh jenom přelije?

Myslím, že steampunk tady asi nikdy nezapustí kořeny jako v zahraniční, ačkoliv jeho popularita by snad mohla na knižním trhu časem stoupnout. Bylo tu několik vln, které se přelily a dnes je steampunk spíše subkulturní záležitostí, přičemž nutno podotknout, že tato subkultura je jako celek značně nekonzistentní. Jsou zde však lidé, kteří jsou tomuto subžánru věrní a snad i nadále zůstanou a já doufám, že to postupem času přispěje k další popularizaci steampunku u širší veřejnosti.

Osobně rovněž doufám, že se najde víc autorů, kteří se steampunku začnou věnovat, zvláště proto, že v něm najdou zalíbení nejen proto, že to zrovna teď letí. Kromě Leonarda pracují na svém steampunkovém románu i Daniel Tučka a Lukáš Herma, což také nejsou úplně neznámí autoři. Navíc jde o autory, kteří se v dané problematice poměrně dobře vyznají, takže lze věřit, že se nám společnými silami podaří tento subžánr v česku zformovat do nějaké svébytné podoby. Což by ho pak mohlo časem i svým způsobem stabilizovat.

Je totiž mnohem lepší, když danou tématiku zpracovává a píše více autorů. Rodí se větší množství přístupů k dané látce, různorodost a rozrůstá se i fanouškovská komunita, bez níž se steampunk nikdy neobejde. Pro mě je steampunk zajímavý, variabilní a plný netušených možností. Doufám, že to v něm objeví i mnozí další…

Související články:

Petra Slováková na vás pošle Démona! (ukázka)

Petra Slováková: Železonoc a jiné podivnosti