U knih Petry Neomillnerové lze s trochou nadsázky říct, že dobrodružství je už to, u kterého nakladatele teď vlastně vycházejí… Její hrdinky jsou v tomhle směru pěkně neposedné. Tina se nedávno přesunula z Tritonu do Brokilonu, ale na Lotu nemá, ta už zkoušela štěstí ve Fantom Printu, Tritonu a teď se s kámoškou sešla v Brokilonu. To všechno v rámci prozatím trojdílné série, což je rozhodně výkon hodný uznání, zvláště když si knihy udržely nejen formát, ale i autora obálky a grafiku. Ovšem tentokrát už to snad bude na déle, než na jednu knihu. (A aby byla ta škatulata úplná, tak zmiňme ještě Petřinu Moire, která to přes Triton, Fantom Print zakotvila v nově vzniklé fantastické edici u nakladatelství Epocha). Ale dost už o tom, pojďme si představit nejnovější knihu o oblíbené Lotě a následně si hrdinku proklepneme v rozhovoru s autorkou.

Petra Neomillnerová: Žár krve (Zaklínačka Lota)

brož., obálka Lubomír Kupčík, cca 300 stran, cca 248 Kč, duben 2011

Lota lenoší na svém statku, když se na scénu vrací Enno – těžce zraněný, šílený, a o to nebezpečnější a boj, který rozpoutá, změní život nejen opolským zaklínačům. Špína války se tentokrát dotkne i těch, kteří se dosud pokládali za nezranitelné. Vampýrů samotných…

Minirozhovor

V čem se Lota liší od ostatních tvých hrdinek?

Lota je prostě žoldák, drsná, pragmatická, rozhodně ne intelektuálka… Zásadní rozdíl mezi ní a mými ostatními „holkami“ vidím v tom, že Lota nemá ambice něčemu šéfovat, neaspiruje na post vůdce smečky.

Jak máš nastavený vývoj její postavy v průběhu dosud napsaných příběhů a co do její charakterizace přinese chystaný román?

„Zaklínačská“ série sleduje hrdinku doslova od kolébky, ale v Žáru krve projde mnohem větším psychologickým vývojem její partner Urian, Lota na svou osudovou proměnu teprve čeká.

Hodláš někdy v budoucnu zabrouzdat i do Urianovy minulosti, ještě před jeho setkáním s Lotou?

Pokud ano, tak jen v povídce, po Žáru krve mám pocit, že jsem vampýry proklepla dostatečně 🙂

Jak moc dopředu máš osudy Loty vymyšlené? Víš předem, kolik románů chceš ještě v tomto cyklu napsat, nebo jak se Lotin osud nakonec uzavře?

No, konce zatím nedohlédnu, jistou představu ale už mám o příštím románu, kdy by se na scénu měl dostavit i Lotin otec a elfové obecně.

Máš Lotiny osudy pevně v rukou, nebo bývá trochu neposlušná a vykročí předem neočekávaným směrem?

V tom se neliší od ostatních mých hrdinek, všechny si v příběhu dělají, co chtějí, a já jsem tomu ráda.  Kdyby mi text pod rukama nežil, neměla bych dobrý pocit.

Trucuje občas, když je unavená a nechce se jí dál?

Copak ona, ona je nezdolná, unavená jsem já 🙂

Jaké je to rychle za sebou vyměnit třeba Tinu za Lotu a najednou pracovat s jiným charakterem? Nabudí tě to, nebo se ti trochu zasteskne?

Jednoznačně nabudí. Většinou se s hrdinkou neloučím definitivně a většinou jsem ráda, že je tu zas nový příběh s jinými hrdiny.

Máš celý román na začátku rozvržený, nebo znáš jen začátek a konec a to ostatní se prostě vyvine?

Hrubou představu mám, ale nic víc.

Takže býváš občas překvapená i ty sama?

Překvapení je asi silné slovo, ale někdy se dostanu do končin, kam jsem výlet určitě neplánovala.

Jak jsi na tom s Lotiným světem, prošla jsi ho křížem krážem, nebo jsou tam šedá a dosud nezmapovaná místa, kam se teprve chystáš?

Myslím, že Lotin svět ještě překvapí ji, mě, i čtenáře.

Tina, Lota a Moire je silná trojka, vezmou v budoucnu ještě někoho do party a zrodí se nový cyklus?

Tak to na mou duši nevím, zatím žádný další cyklus neplánuju, pokud mám zálusk na něco nového, jsou to solitéry.

A na konec klasika, co zrovna chystáš?

No, momentálně pracuju na smazání svého největšího dluhu. Dopisuju trilogii Písně čarodějky.