Osm dní Šakala nás opět zavádí do tajemného světa Šedého Domu na Hřebenech, jenž na první pohled slouží jako obyčejná internátní škola pro postižené děti, avšak jeho dlouholetí a převážně dětští obyvatelé dobře vědí, že Dům je vše, jen ne obyčejný a že jeho tradice by se měly za všech okolností dodržovat. Druhý díl trilogie Dům, ve kterém… arménské spisovatelky Mariam Petrosjanové vydaný nakladatelstvím Fragment pokračuje ve stejně podivném duchu jako předchozí svazek Smečka ze čtvrtého pokoje, tentokrát však čeká obyvatele Domu několik podstatných změn – nejenže nad chlapci visí hrůza z návratu do venkovního světa, ale navíc se po letech do jejich každodenních životů vrací děvčata, která leckomu zamotají hlavu…

Stejně jako v úvodním díle se i zde setkáváme s nováčkem Kuřákem, který pomaličku odhaluje, že Dům možná opravdu není tak obyčejný, jak si zprvu myslel, a také s dalšími obyvateli pokoje číslo čtyři. Hlavní roli v příběhu však, jak už název knihy vypovídá, sehraje Šakal, známý také jako Tabákí. Četné záhady tak může čtenář odhalovat pohledem „starého mazáka“, který už dobře ví, že jsou věci, s nimiž si v Domě není radno zahrávat. Svět Šedého Domu však nově spatříme i očima jednoho z mála učitelů, který rovněž začíná pomalu tušit, že zde není vše takové, jaké se zdá být, a dokonce i dívky dostanou větší prostor, než tomu bylo v předchozím dílu.

Petrosjanová počítá s tím, že čtenář už zná většinu postav z minulé knihy, a tak se jejich charakterizaci tentokrát příliš nevěnuje a s pouze jedinou výjimkou se nepouští ani do jejich viditelnějšího vývoje. Dalo by se poznamenat, že nejzajímavější postavou je tak samotné prostředí, v němž se její příběh odehrává. Děti se svými zvláštnostmi čtenáři tolik jako zvláštní atmosféra k srdci pravděpodobně nepřirostou, přesto si však Osm dní Šakala zaslouží pozornost, a to i přestože se Dům, ve kterém… řadí do subžánru young adult fantasy, což pro starší čtenáře může být odrazující. I přes své příliš čitelné hrátky s podivnými a snad i trochu zbytečnými vnitřními kresbami, jež skutečně naznačují četbu spíše pro mladší čtenáře, je příběh naopak vhodný spíše pro ty starší a zkušenější. Hlavním důvodem je značné množství dějových linií a přehršel podivných jmen, v nichž se lze snadno ztratit, zvláště pokud nejste zvyklí věnovat knihám plnou pozornost.

Petrosjanová si se čtenáři pohrává podobně jako Dům se svými obyvateli. Přestože je příběh napsaný poutavým a zajímavým stylem, může leckoho trochu mrzet, že si svá tajemství stále pečlivě střeží, místo aby alespoň některá z nich poodhalil. O to víc však vyvolává chuť v četbě pokračovat a vzbuzuje palčivou naději v závěrečný díl, který snad všechny záhady skutečně rozřeší. Lze tedy doufat, že se konečně dozvíme, co za tajemství Šedý Dům skrývá a zda je pro jeho obyvatele osud mimo jeho zdi opravdu tak hrozivý, jak si ho představují…

Mariam Petrosjanová: Osm dní šakala

vázaná, překlad Konstantin Šindelář, 344 stran, 299 Kč

Související odkazy:

Mrazivý příběh (nejen) pro mladé (recenze)

První příběh z Domu, ve kterém… (ukázka)