Seržant Regan a ocelová šlechta (recenze)
Současná podoba našeho trhu s fantastickou literaturou se v mnohém liší od situace, na kterou jsme byli zvyklí během zhruba prvních dvaceti porevolučních let. Oproti minulosti většina nakladatelské aktivity přešla do rukou velkých hráčů, pro které je fantastika jen jednou z částí jejich portfolia, ukázkovým příkladem jsou značky Argo nebo Host. Bývalá výrazná jména (jako typické zástupce této skupiny můžeme jmenovat Triton nebo Laser) svou aktivitu buď utlumují, případně se nechali pohltit většími skupinami. Možná trochu paradoxně však zároveň v poslední době vznikají nová, malá nakladatelství, tvořená několika málo lidmi. Ta objemem produkce sice dominantním nakladatelům v žádném případě konkurovat nemohou, díky jasné myšlence a nadšení svých zakladatelů však svou ediční politikou mnohdy přinášejí výrazné oživení a zajímavé doplnění tuzemské scény. Vedle jmen jako třeba Gnóm! či Carcosa nelze zapomenout ani na pražskou Planetu9, která již stihla zaujmout vydáváním Petera F. Hamiltona a především Iana Bankse, jehož cyklus o Kultuře patří k velkým dluhům naší překladové fantastiky. Nyní se Planeta9 začala věnovat další z výraznějších postav současné SF, Britovi se slovansky znějícím jménem Adrian Tchaikovsky…
Tchaikovsky se ve světě fantastiky etabloval především desetisvazkovou fantasy ságou Stíny vědoucích, z níž známe z českého překladu pouze první tři díly, dalším výrazným počinem je u nás rovněž přeložená space opera Děti času, která by se v Tritonu měla brzy dočkat nově vydaného pokračování. Oproti tomu Planeta9 přichází s útlým svazkem nazvaným Ocelová šlechta, kterou Tchaikovsky v originále vydal v roce 2017, jde tak o poměrně aktuální obrázek alespoň jedné z tváří jeho tvorby. Novela se jednoznačně hlásí k military SF, populárnímu subžánru zaměřenému na války budoucnosti. Svým étosem je ovšem silně protiválečná a skeptická ke světu v čase ne až tak vzdálenému tomu našemu, jenž se na stránkách příběhu nevyvíjí zrovna ideálním způsobem. Autorovu rodnou Británii dovedl brexit až na pokraj chaosu, od pádu do úplné anarchie ji zachránila pouze akvizice provedená Spojenými státy. Británie se tak stává dalším státem amerického impéria, čímž je paradoxně dovršen vývoj kdysi započatý vyhlášením nezávislosti mladých amerických kolonií.
USA, věrni své kolonizátorské povaze, postupně vstupují do nejrůznějších konfliktů, tím aktuálním je zde střet s Nordskem, jakýmsi slepencem dnešního Švédska a Finska. Oficiální důvod konfliktu není příliš zřejmý, a hlavně ani důležitý, jako ve většině válek jde zejména o vliv a bohatství. Rozdělení společnosti na bohaté a chudé je dalším výrazným rysem světa Ocelové šlechty, obě znepřátelená vojska jsou tvořena dvěma ekonomicky diametrálně odlišnými vrstvami. Chudá většina, tvořící řadové vojsko, nepředstavuje víc než potravu pro děla, bezejmennou masu, na jejíchž životech nijak nezáleží. Pravý opak platí pro privilegovanou menšinu, tvořenou bohatými korporacemi a jejich lidmi. A jsou to právě korporace, kdo ovládá svět příběhu, vojáků z jejich středu je sice málo, jejich astronomicky nákladná výzbroj z nich ale činí jakési superhrdiny, kteří bojují svou vlastní válku a prostí pěšáci jsou pro ně pouhou nezajímavou kulisou. Tchaikovsky zde vlastně oživuje svět středověkých bitev, rytířů v ohromném brnění v hlavní roli a masy mizerně vyzbrojených chudáků coby postradatelných doplňků, krvácejících v bitvách svých pánů.
Pátrání po ztraceném…
Hlavní hrdina a vypravěč příběhu, seržant americké armády Ted Regan, je právě takovým chudákem, jehož osud se až příliš proplete s hrou mocných. Je spolu s dvěma dalšími členy své čety vyslán na tajnou misi, v Nordsku se ztratil jeden ze Scionů, což jsou právě zmiňovaní vojáci velkých korporací. Něco takového by mělo být nejspíš nemožné, obrněný Scion může teoreticky zemřít po střetu s jiným bojovníkem své váhové kategorie, neviditelnost a nedohledatelnost by ale díky řadě technických vlastností jeho brnění neměla být možná. Regan je se svými dvěma druhy ve zbrani vyslán ztraceného Sciona vypátrat. Vzhledem k tomu, že jsou skutečnými zástupci oné masy určené ke krmení válečného stroje, mělo by jít o předem ztracenou misi. Regan se přesto snaží splnit ztracený úkol, hnán vlastní vojenskou ctí, kterou staví nad pokřivený svět korporací a jejích nemajetných poskoků. Následuje standardní vojenské dobrodružství na území nepřítele, při němž si na své přijdou příznivci akce a různých fantastických vynálezů, sloužících coby zbraně.
V originále vyšla novela pod názvem Ironclads u nakladatelství Solaris…
Nenechme se však mýlit pozlátkem napínavých šarvátek a zdánlivého obdivu k moderním technologiím, Tchaikovsky píše výrazně proti válce, její nespravedlnosti a špinavosti zabíjení. Ted Regan je cynickým vypravěčem, který si o válce ani o společenském uspořádání světa nedělá nejmenší iluze. Právě černý humor jeho komentářů představuje způsob, jak se s nesmyslnou situací popasovat a přežít v psychickém zdraví. Podobným způsobem se s mašinérií války vyrovnává řada klasických a slavných románů, stačí jmenovat Hellerovu Hlavu XXII nebo Haškova Švejka. Ocelová šlechta se těmto dílům samozřejmě rovnat nemůže, základní myšlenka je však podobná. Absurdita války, ve které jsou obyčejní lidé pouhými kolečky ve stroji mocných, určenými především k likvidaci pro nejasné cíle, je stále stejná a podobně i černý humor, sloužící k přežití ve své podstatě zoufalé a nesmyslné situace. Regan je na rozdíl od řady jiných literárních souputníků hnán jakousi vojenskou ctí, ta se však při podrobnějším pohledu ukazuje spíše coby jakési východisko z nouze. Kromě služby v armádě nic jiného nezná a neumí, proto pro něj nakonec přes všechno válečné zoufalství představuje to jediné, čeho se má smysl držet.
Tchaikovsky vypráví skutečně svižně, na malém rozsahu delší povídky se mu podařilo plasticky vykreslit pokřivený svět blízké budoucnosti i války, která je jeho nedílnou součástí. K rychlému tempu přispívá i odsýpající jazyk, a ač je to bez znalosti originálu možná nemístné, je na tomto místě třeba vyzdvihnout i práci překladatele Martina D. Antonína. Pokud by jen trochu ubral na razanci převodu Reganových hlášek, mohl by zážitek ze čtení hodně ochudit, naštěstí se tak nestalo, a tak se i český čtenář může nechat příběhem Ocelové šlechty bez zádrhelů unášet. Novela navíc zdařile míří na dva cíle, vedle příznivců vojenské akce potěší i skeptiky, kteří za každou válkou vidí především kalkul mocných zaobalený do spravedlivých, leč ve skutečnosti prázdných idejí a frází. Planeta9 zkrátka s tímto titulem určitě nesáhla vedle, zbývá se těšit na Psí vojáky, což je další chystaný titul stejného autora, ukázkou anoncovaný už v tomto svazku.
Adrian Tchaikovsky: Ocelová šlechta
vázaná, překlad Martin D. Antonín, 240 stran, 249 Kč
Scioni neznají meze, neumírají, nemizí… (ukázka)
1 825 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora
Naprostý souhlas s recenzí. Já byl spokojen.Čte se velmi dobře a poselství je jasné a srozumitelné.