Avengers jsou zpět. Téhle rozrůstající se partičce vylepšených a samozvaných ochránců dobra běžně trvá několik let, než se dají dohromady. Tentokrát k tomu stačil jediný rok. Thor s Hulkem se někde v ústraní připravují na společnou akci plánovanou na příští rok, ale ostatní se dostavili v plné polní a přibrali s sebou ještě pár nováčků. Na plakátech k filmu proti sobě sice stojí pouze Captain Amerika a Iron Man, ale i ostatní se musí rozhodnout, ke které straně se připojí a za koho budou bojovat. Marvel vstoupil se svým filmovým univerzem do fáze tři a pro tento krok si nemohl zvolit lepšího kandidáta. Captain America: Občanská válka se totiž náramně povedl…

Děj se opět točí kolem Winter Soldiera, který se po rozmetání Hydry na chvíli vytratil, ale teroristické útoky z posledních dnů ukazují přímo na něj. Zároveň jsou slyšet hlasité dozvuky operace v Sokovii, což je sice smyšlená země východní Evropy, ale i v té umírali během poslední akce Avengerů nevinní lidé. A takových destruktivních operací bylo za poslední roky víc než dost. Je zapotřebí začít Avengery kontrolovat, spoutat jejich sílu a omezit jejich pravomoci. Captain Amerika cítí vůči politickému vedení přirozený odpor, čímž se staví do opozice překvapivě proti Tony Starkovi alias Iron Manovi, jenž si po přešlapu s umělou inteligencí a s problémy v osobním životě šáhne přes obří bublinu svého ega do svědomí a uvědomí si ničivé důsledky svých činů. A Captainovy vazby na Winter Soldiera napětí mezi Avengery rozhodně nezmírňují. Schyluje se k válce, jejíž kořeny sahají do období krátce po pádu sovětského impéria.

Než se pustím do Občanské války, dovolím si malou odbočku k předchozím filmům marvelovského univerza, k vlastnostem, které na nich diváky často otravují. Stopáž filmů většinou sahá za hranici dvou hodin a jejich sledování je mnohdy přímo ubíjející. Vysokorozpočtové snímky se drží podobné šablony, vyvolávají dojem, že se díváme dokola stále na to samé, a i jejich sledování se mění v rutinní činnost. Četné akční scény sice excelují po trikové stránce, jsou ale jen málokdy nápadité natolik, aby ospravedlnily svoji délku. S přibývajícími filmy se zvyšuje množství postav, které se vzájemně ovlivňují a kterým je nutné se věnovat. Sledování Avengers filmů je proto stále náročnější, ačkoli se v obou případech jednalo pouze o setkání všech aktérů, jimž byl předhozen silný záporák a oni se s ním nějak museli vypořádat. Dějový posun v rámci univerza nebyl žádný, o ten se vždy postaraly filmy s Captainem Amerikou.

Občanská válka je prozatím nejdelším marvelovským filmem, akční scény jsou napěchovány jedna za druhou a postav je ve filmu nepočítaně. A přitom to ničemu nevadí. Samozřejmě v případě, že jste viděli pár posledních filmů, především Avengers: Age of Ultron. Tady se totiž nikdo nezdržuje vysvětlováním kdo je kdo. Například Black Widow a Hawkeye, výrazná dvojice prvních Avengers, si tentokrát dají leda tak ránu pěstí, ale ten jediný úder plně vystihuje jejich vztah. Příběh se soustředí hlavně na Captaina Ameriku, Iron Mana a Winter Soldiera, ostatní přebírají roli vojáků a přátel buď na jedné, nebo na druhé straně. Jedna postava si ale zvláštní zmínku přece jen zaslouží, už v ukázkách vyvolala nemalé pozdvižení a na plátně je naplno vidět, že se sázka na divokou kartu vyplatila. Nový Spiderman nemusí sednout každému, ale v řadách rozumných a zodpovědných Avengers se tahle nepatřičně puberťácká verze Petera Parkera dokáže řádně zviditelnit.

Podobně jako Batman v Superman i Občanská válka nemá pořádného záporáka. Lex Luthor byl spíše katalyzátorem konfliktu a stejně tak i zde figuruje postava, jež zintenzivní obyčejné pošťuchování a antipatii mezi nepsanými vůdci Avengers. Občanská válka ovšem neobsahuje žádný kód, kterým by se hrdinové přepnuli do objímacího režimu, tady kódy fungují úplně obráceně. Oním katalyzátorem je tu systematická a dobře vymotivovaná postava, nikoli nepochopitelně rozjívený maniak. Je příjemná změna sledovat Iron Mana, který se nemusí do hlášek nutit, který se snaží situaci mírnit, zatímco Captain America je najednou tím rebelujícím prvkem. Věkový rozdíl mezi představiteli hlavních rolí tomuto rozvržení jen prospívá.

Pokud je Age of Ultron variací na Strážce, pak Občanská válka je variací na opravdu dobrou bondovku. Cestuje se všemožně po světě, každá lokace je představena textem přes celé plátno, sledovačku završenou výbuchem střídá automobilová honička následovaná únikem z neproniknutelné centrály a tak dále. Ze začátku vládne akčním scénám ruční kamera v kombinaci s rychlým střihem, což divákovi umožňuje intenzivnější vtažení do akce, jenom snad souboj na schodišti obytného domu je díky tomu přehnaně chaotický a zdaleka ne tak úchvatný jako v aktuální druhé sezóně seriálu Daredevil. Ale epická bitva na letišti, bitva Avengerů, je tím, co si diváci odnesou z kina domů. Nahláškovaná a nápaditá akce je zručně navržená, protože každá postava má nějakou extra schopnost a protistrana musí být schopná ji neutralizovat. Vision jako všemocný hrdina musel scenáristům při psaní této scény na pár dní pořádně zavařit hlavy.

Komiksové filmy po Temném rytíři musely být nějaký čas hlavně temné, komiksové filmy po Deadpoolovi budou muset být nějaký čas zase vtipné, podvratné a krvavé. Občanská válka s podivem nabízí od každého něco. Navíc jde o příjemné překvapení, kterému nic moc nechybí, ani nepřebývá. Je toho zkrátka akorát. Bratři Russoové mají za sebou na režisérských židlích úspěšnou zkoušku se zápočtem a za dva roky se můžeme směle těšit na Infinity War.

Captain America: Občanská válka

USA, 2016, 147 min

režie Anthony Russo a Joe Russo

scénář Christopher Markus a Stephen McFeel

♦