Pokračování oceňovaného komiksu, tentokrát s podtitulem Krev, vyšlo nedávno u stále aktivnější a vydavatelsky pestřejší Crwe. Příběh Maiky Půlvlčice, která v sobě skrývá prastarého démona, se opět točí okolo matčina dědictví v krvelačném světě stojícím na pokraji další války. Přežití je tu stejně složité jako nalezení odpovědí na základní otázky. A o nebezpečná dobrodružství není nouze – tentokrát se vydáme mezi piráty i na tajuplné ostrovy. Crew nás nenechala na další díl dlouho čekat a kreslířka Sana Takeda i scenáristka Marjorie Liu opět dokazují, že si svých pět Eisnerových cen a tři ceny Hugo skutečně zaslouží…

První díl sice působil hlubším a vážnějším dojmem, zde se už dostáváme do klasického mustru putování, pátrání po odpovědích a sem tam nějaké akce. Sled událostí poté, co Maika unikla jisté smrti, je poměrně rychlý a tempo od začátku svižné. Naše hrdinka se záhy dostává mezi piráty, kteří s ní plují k děsivému ostrovu, odkud se takřka nikdo nevrátil živý. Tam pátrá po matčiných tajemstvích a dalších souvislostech a snaží se zjistit, kdo vlastně je, proč má v sobě démona a jakou úlohu vlastně hraje. Do cesty se jí samozřejmě staví řada protivníků, s nimiž se musí vypořádat, a postupně odhaluje také další části temných spiknutí…

Na komiksu snad každého upoutá především kresba – specifický styl Sany Takedy v sobě mísí asijské motivy, secesní zdobnost i jasný americký vliv. Temnější paleta barev vytváří charakteristicky ponurou atmosféru. Celostránkové ilustrace jsou vskutku detailně propracované a brutalitu zobrazení některých scén umírňují roztomilé postavičky, které vypadají, jako kdyby vypadly z mangy. Hrdinka příběhu působí díky netradičnímu zobrazení takřka étericky, zvláště při srovnání se současnou komiksovou produkcí a standardní komerční kresbou.

Příběh rozvíjí myšlenky úvodního svazku a snaží se hrdinku i děj někam posunout, a přestože působí spíše jako přemosťovací spoj, jenž pouze vyvolává další otázky, zároveň také skládá některé kamínky do celkové mozaiky. Přesto je znát, že si autorky dosud nechávají všechna esa v rukávu pro další pokračování. Komiks je ve výsledku opravu originální a jedinečný – svět Netvory je krutý a plný násilí, ten největší děs se však stále skrývá v nevyřčeném a nezobrazeném. Maika je ztělesněním silné hrdinky, která si nijak neláme hlavu s mrzačením a zabíjením. Stává se tak sama mnohdy monstrem, dle přání své matky, a začíná být lhostejná k utrpení dalších postav kromě těch nejbližších. Její nedílnou součástí je věčně hladový démon, u něhož se v tomto díle odkrývají pozadí a vzpomínky, které mu poskytují větší hloubku. Téměř šokující bezohlednost se však projevuje i u dalších postav, jež neváhají obětovat cokoli ve snaze splnit své plány – nikdo nehledí na oběti, nikdo nemá svědomí.

Netvora zkrátka umí čtenáře strhnout a fascinovat. Vyvolává v náš neukojitelnou zvědavost, kam se příběh bude ubírat dál. A i když lze děj místy předvídat, stále dokáže udržet v napětí. Doufejme, že v dalších svazcích autorky přece jen o něco víc poodhrnou roušku mnoha tajemství a Crew nám brzy přinese další svazek ve stejně zdařilém zpracování.

Netvora: Krev

scénář Marjorie Liu, kresba Sana Takeda

brožovaná, překlad Filip Škába, 152 stran, 399 Kč

Související odkaz:

Drsné komiksové Probuzení! (recenze)