Proč jezdit na FF, který se letos conal už neuvěřitelným dvaadvacátým rokem? Je to především kvůli lidem, pořadům, doprovodným akcím, lokalitě – nebo kvůli čemu dalšímu? Reportáže z conů se až příliš často nesou ve stylu „co jsem dělal o prázdninách“. Na druhou stranu není snadné se podobnému tónu v tradiční reportáži vyvarovat. Proto ji pro tentokrát pojmu o něco méně tradičně. Festival fantazie navštěvuji už bezmála deset let s jedinou přestávkou, a další takovou zatím neplánuji. Jako „ostřílený návštěvník“ odpovídám případným nováčkům: Co mě tam tedy rok za rokem táhne?

Samozřejmě jsou to jednak lidé: Potkávání přátel, které vídám jen párkrát v roce na conech, některé pouze na FF. Posezení v čajovně nebo venku u fantastických diskusí – anebo třeba v herně u nejnovějších deskovek, kde uvíznete několik hodin na nové strategii nebo obzvláště návykové jednohubce (v případě letošního roku Želva a zajíc). A pokud se po tom všem cítíte dočasně asociální, zajdete si do kina na film – a třeba zachytíte tituly jako Rogue One nebo Wonder Woman, které vám unikly v multikinech. Do jisté míry už je to tradice: začátek léta v klidné Chotěboři, kde na rozdíl od pražských conů návštěvník z Prahy či okolí stráví celý den místo pendlování mezi domovem, prací a conem. Občas proberete nové literární nápady, občas se prostě příjemně pobavíte. Někdy nostalgicky přemítáte, kolik z vašich starých známých už z různých, nejčastěji rodinných nebo pracovních důvodů nejezdí, ale nestane se, že byste měli o přátele nouzi – spíš si ani nestihnete popovídat se všemi.

Ovšem jde také o program. Kdysi jsem z něj navštěvovala všechno možné – věřte nevěřte, dokonce i pořady o anime seriálech pro pubertální chlapce – a postupně se vyprofilovala hlavně k vědecko-technickému FutureConu/Maelströmu a MatFyz Expu, kde program téměř nikdy nezklame, literárnímu Avalconu a občas pohybovému Moveconu. Letos jsem si poslechla, jak napálit matfyzáka, jak se studují hloupé chyby, jaká je historie a rozmanitost tetování a jiných mutilací, jak pomocí minulých i budoucích kosmických sond dobývat peklo v podobě Venuše, zašla jsem si na ranní rozcvičku… zkrátka ono typické „tohle jsem dělala o prázdninách“. A nebylo toho málo!

Mezi tradiční kratochvíle Festivalu patří i cosplay soutěž (photo Miro Mikšík).

Pak jsou tu součásti festivalu, které jsem naposledy navštívila před nejméně sedmi lety, ale bez nich by to jako celek nebylo ono: DDR, videohry, kostýmové akce nebo oficiální i neoficiální doprovodné události jako venkovní bitvy či fotbalový turnaj. Znáte ten pocit nostalgie, když vkročíte někam, kde jste dlouho nebyli, a zaplaví vás vzpomínky? Proto jsem se rozhodla, že příští rok některé z dalších aktivit zase vyzkouším, ať už to bude vodní bitva, fotbal, pouštění draků na louce nebo žasnutí, jak někdo může stíhat správně pohybovat nohama do rytmu šipek jedoucích po obrazovce. Jsou tu ale i události, které se už neopakují – třeba Slety spisovatelů, které zřejmě autory ani čtenáře netáhly dostatečně. Jejich roli alespoň částečně převzal Avalcon, kde se čtenáři mohou s přítomnými spisovateli na jejich besedách či přednáškách setkat, popovídat si nebo si nechat podepsat knihu. Částečně literárně zaměřený je i tradiční Večer fantazie – správně, jde o ceny Aeronautilus. Letos si je odnesli Vladimír Šlechta za román Kukaččí mláďata, Hanuš Seiner za povídku Pod spinodálou, Lubomír Kupčík za obálku knihy Lars: Šťavnatá lebka a už tradičně stránky, které právě čtete – XB-1 za web roku.

Většina programových linií, události jako Večer fantazie nebo přehlídka kostýmů, tematické večery… To všechno provází FF už bezpočet let, a to je dobře. Na druhou stranu příští rok se možná změní leccos, protože zřejmě dojde k zahájení rekonstrukce Kulturního domu, čímž by Festival fantazie přišel o jedno z hlavních míst conání co do místností pro pořady, prodejce, bar i čajovnu. Snad by ho mohla dočasně nahradit budova gymnázia; uvidíme příští rok. Osobně doufám, že ať už FF v dalším roce využije jakékoli prostory, udrží si všechno, kvůli čemu se tam už řadu let vracím. Příště se totiž plánuji vrátit znovu…

Herna je hojně využívaná, ale volné místo se takřka vždy najde…

1 272 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora