Minulý díl Mistrů animované fantastiky představil originálního režiséra Dona Herzfeldta, jehož obdivuhodný úspěch upozornil na další fenomén naší moderní doby. Úspěchu totiž dosáhl především díky pracovitosti a nevšední originalitě i bez podpory velkých studií a takřka jako samouk. Don Herzfeldt ovšem nezůstal jen u toho, založil také putovní festival krátkých animovaných snímků The Animation Show, který od roku 2003 podporoval především nezávislé a méně známé tvůrce. Díky němu se diváci mohli seznámit i s dalším zajímavým australským režisérem, Adamem Elliotem. Pokud přijmete pozvání do jeho světa, připravte se na hořká životní moudra, hrdiny žijící na pomezí společnosti a zvláštní příběhy v půvabném plastelínovém zpracování.

Cesta k animovanému filmu nebyla pro Adama Elliota nikterak přímá. Od dětství byl plachý a díky době, kterou prožil na farmě, se toužil stát veterinářem. Když ale farma zkrachovala, musela se rodina přestěhovat do Melbourne. Adam trávil dlouhé hodiny malováním a tvořením z nalezených nepoužívaných věcí. Ve škole potom začal výrazně vynikat v oborech souvisejících především s uměním. Poté, co se zapojil i do školní kapely, vyrovnal se i se svou ostýchavostí a začal se věnovat i herectví. Ačkoliv se po ukončení studií začal živit ručním malováním triček, o pět let později se přihlásil na The Victorian College of the Arts, kde se začal naplno věnovat animaci. Zde také vznikl jeho první film Uncle (Strýc, 1996). Hned debutovým snímkem, který byl ve skutečnosti školní prací, na sebe poprvé upozornil. Uncle totiž získal nejen cenu Australského filmového institutu, ale i Yoram Gross Award udělovanou na FF v Sydney a později i další ocenění. Po dokončení studií natočil další dva krátkometrážní kusy Cousin (Bratranec, 1998) a Brother (Bratr, 1999), které tvoří se snímkem Uncle trilogii. Všechny tři byly zařazeny do festivalu The Animation Show Dona Herzfeldta a rychle si získaly diváckou oblibu.

S obrovským, nicméně zaslouženým úspěchem se setkal další snímek Harvie Krumpet (2003) o polském imigrantovi. Tragikomický příběh plný dojemných i zábavných momentů půvabně sleduje osud Harvieho, jenž trpí Touretteovým syndromem, nosí na krku knížku, do které si zapisuje životní fakta, a neustále se potýká s životními neúspěchy. Role vypravěče se v tomto snímku ujal Geoffrey Rush a je třeba podotknout, že i jeho výkon přidává snímku další hodnotu. Harvey se stal událostí světa animovaného filmu. Ruční stop-motion animace okouzlila nejen diváky, ale i porotce na filmových festivalech po celém světě. Harvie byl promítán na více než sto festivalech, počet cen překročil čtyřicítku a v roce 2005 byl vyhlášen v Annecy jako jeden ze sta nejvýznamnějších animovaných snímků všech dob. Vítězné tažení kinosály potom dovršil ziskem Oscara.

S minimem fantastických prvků, ovšem s notnou dávkou tragikomiky, něžnosti i obdivuhodné animace se Elliot pustil do celovečerního debutu Mary and Max (Mary a Max, 2009). Snímek vznikal v jeho domovském městě Melbourne a jeho výroba trvala celých pět let. Štáb čítal sto dvacet členů a spotřebováno bylo přes sedmdesát kilogramů plastelíny. Vzhledem k úspěchům, které mezitím vytrvale sbíral Harvie Krumpet, se ovšem investice vyplatila. Mary a Max se stal prvním australským a zároveň i prvním animovaným snímkem, který kdy otevíral Sundance film festival. Příběh neobyčejného přátelství osmileté australské dívky a čtyřiačtyřicetiletého Žida z New Yorku otevírá zajímavou a hravou formou životní trable i témata, se kterými se divák snadno ztotožní, a okamžitě si získal srdce fanoušků. V současné době se film drží mezi nejlépe hodnocenými snímky na IMDb a na svém kontě má rovněž první festivalové úspěchy.

Aby co nejlépe popsal svůj umělecký styl, zavedl Adam Elliot do světa animovaného filmu i nový termín clayography, které je spojením slov biography a clay. Svému stylu je i nadále věrný. V letošním roce měl premiéru další z jeho roztomilých příběhů Ernie Biscuit (2015). Hrdinou je tentokrát hluchý preparátor z Paříže a Adam Elliot v něm otevírá i vážnější témata týkající se lásky a mezilidských vztahů. Evropská premiéra je ohlášena na červen tohoto roku, nechme se tedy překvapit, jaký tragikomický příběh opět vytvořil.