Rozpoznat sdělení mezi řádky vyžaduje nejen určitý způsob čtenářské bystrosti, ale také schopnost naladit se na autorovu vlnu. Občas jsou preferovaná sdělení ostře patrná, jindy zase musíte ve své mysli rozmotat klubko tvůrčích úvah a důkladně prosívat myšlenky zasazené a klíčící textem. Mnoho autorů do svých děl zasazuje skryté poselství, které se během četby jejich díla plíživě vkrádá do čtenářovy mysli, aby se mu tam v konečném důsledku rozzářilo jako varovná červená kontrolka. Britský komiksový scenárista Mike Carey se však rozhodl, že na tuhle hru s podprahovým vnímáním nepřistoupí. Svým způsobem se odhodlal odkrýt karty hned na začátku a donutit čtenáře už od první stránky hledat skryté poselství, které ukryl do své nové komiksové série, jejíž první kniha se nedávno dočkala českého vydání.

Tommy Taylor by mohl být klukem jako každý jiný, kdyby z něj jeho otec Wilson neudělal předlohu hlavního hrdiny své populární fantasy série. Živé ztělesnění fiktivního hrdiny to tak nemá v reálném světě vůbec jednoduché, zvláště poté, co jeho otec beze stopy zmizel neznámo kam. Tommy tak není schopen před fanoušky obhájit hranice svého osobního života, který je neúměrně ovlivňován osudy zázračného malého čaroděje, jehož v něm všichni uctívači otcovy tvorby vidí. Netouží po ničem jiném, než aby přestal být zhmotnělou literární postavou. Jenže nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá, a cílů, kterých bude muset dosáhnout, je o dost víc. Takhle začíná komiksová městská fantasy, která má potenciál zasáhnout široké spektrum fanoušků fantastiky.

Kdyby měla Rowlingová syna, který by byl reálnou předlohou pro Harryho Pottera, klučík by si na téhle planetě jistě užil své. A právě fenoménem mladistvého čaroděje se Carey nechal inspirovat, i když tak triviální to zcela jistě nebude, vždyť dosud známe pouze začátek a jen jednu z věcí, na které je komiks postaven. Carey bývá často přirovnáván k dalšímu slavnému britskému komiksovému scenáristovi, kterým není nikdo jiný než pro mnohé božský Neil Gaiman. Může za to nejen fakt, že oba pocházejí z britských ostrovů a dokázali se prosadit za velkou louží. Carey navíc rozjel i u nás dobře známou sérii Lucifer, jejíž hlavní postava pochází právě z Gaimanova komiksového univerza. Oba se však ve své tvorbě zabývají především promyšleným prolínáním množství literních, historických a kulturních odkazů, čímž dávají vzniknout atraktivnímu mystifikačnímu koktejlu.

Ovšem zatímco Gaiman je spíše snovým romantikem vytvářejícím fantaskně abstraktní obrazy, Carey bývá realističtější, drsnější a démoničtější. O tom, že svým stylem umí pořádně zatlačit na pilu, svědčí i fakt, že je považován za nejlepšího tvůrce, který se kdy podílel na populární sérii Hellblazer. Poté, co příhody Johna Constantina přestal psát, započala tvůrčí krize této doposud populární série, aby se ji posléze různí scenáristé snažili bez valného úspěchu oživit, a to až do jejího neslavného zániku. Stejně jako u Gaimana, i u Careyho máte u jeho příběhů pocit, že jste se setkali s někým nadmíru sečtělým, jehož přehled je nejen pohonnou hmotou prezentovaného díla, ale takřka objevitelskou školou pro samotného čtenáře. Do meziřádkového tvůrčího týmu byl pozván rovněž Luciferem zocelený americký kreslíř Peter Gross, jenž opět odvádí pozoruhodnou práci. Svůj výtvarný styl dokáže přizpůsobit náročným požadavkům, dynamicky pracuje nejen s panely, ale i s jednotlivými stranami, stejně jako se svou kresbou, kterou žánrově přizpůsobuje dějovým zvratům a střídání jednotlivých příběhových linek.

Úvodní díl přináší krom představení hrdiny mnohem více otázek než odpovědí. Zároveň však působí silně uhrančivým dojmem. Autoři se nebojí cestovat napříč kontinenty, v čase i ve fiktivních světech literárních příběhů. Zhmotnělé literární postavy promlouvají do děje stejně vehementně jako reální hrdinové, u kterých podvědomě tušíte, že se nejedná o obyčejné smrtelníky a jejich schopnosti se budou od těch našich radikálně lišit. Ve vyprávění se střídá reálný Tom Taylor se svým literárním alter egem Tommym, ale co říct má i Oscar Wilde či Rudyard Kipling. Postav, které určují směr a tempo, najdeme na první knihu až překvapivě mnoho. Na to, aby se čtenář ve všem alespoň zčásti zorientoval, je ještě příliš brzy, přesto však nebudete knihu zavírat nespokojeni, ale naopak se zvědavostí na příští svazky. Od časů, kdy se u nás poprvé zjevil Sandman, nebylo čekání na druhý díl komiksové série tak nervy drásající.

Mike Carey, Peter Gross:

Mezi řádky – Tommy Taylor a falešná identita

brožovaná, překlad Petr Kotrle, obálka Juko Šimizuová, 144 stran, 399 Kč