Jak jsme si ukázali v minulých dílech série, Evropa i americký kontinent nabízí v oblasti animované fantastiky vskutku pestrý výběr. Od poetických a pohádkových příběhů až k drsné artové animaci, která šokuje svou syrovostí. Na žánrovém poli ovšem vládne velmoc, kterou nelze minout, Japonsko. Tradice žánrových počinů je na japonských ostrovech dlouholetá a vycizelovaná staletími kaidanu. Příběhy jsou nejen strašidelné, ale obsahují i velikou dávku emocí a lidskosti. Pro evropského diváka sice často v až příliš silné podobě, ovšem zvláštní přehánění už k atmosféře orientálních příběhů patří. Jako prvního ze zástupců japonské žánrové animované kinematografie si představíme Jošiaki Kawadžiriho, scenáristu, animátora a režiséra, který se proslavil hned svým prvním celovečerním počinem.

Jošiaki Kawadžiri vystudoval Yokohama High School a do roku 1972 pracoval jako animátor v Mushi Production Animation. Podílel se na snímcích jako Cleopatra: Queen of Sex, Unico, Harmagedon: Genma taisen a na množství televizních seriálů. Poté, co společnost zbankrotovala, založil vlastní společnost Madhouse Studio. Prvním samostatným celovečerním snímkem bylo Wicked City (1987), akční a temná hororová podívaná podle literární předlohy Hidejuki Kikučiho. Příběh se opět pohybuje v kategoriích 18+, ovšem nepřesahuje hranice svého žánru. Jošiaki Kwadžiri stvořil vizuální podobu světa, ve kterém se prolíná realita naše i realita démonů. Hlavní hrdina, který patří mezi strážce křehkého míru mezi lidmi a nadpřirozenými bytostmi, je postaven před úkol ochránit VIP osobnost. Aby mise byla úspěšná, pomáhá mu i kolegyně z druhého světa. Pokud patříte mezi příznivce noir filmu, temné atmosféry i syrového světa, nesmíte tento snímek minout. V témže roce se Kawadžiri zároveň podílel i na krátkém filmu Neo Tokyo (Manie-Manie: Meikyū monogatari, 1987), jenž se skládá ze tří příběhů. Spolupracovníky Jošiaki Kawadžiriho byli legendární průkopník televizní animace Rintaró a Kacuhiro Ótomo, pro něhož to byla u filmu první velká šance.

Další roky se věnoval tvorbě video filmů. Jedním z velmi originálních je Cyber City Oedo 808 (1990) líčící ve třech epizodách příběh trojice zločinců budoucnosti. Epizody spojuje svět, ve kterém se vše odehrává, i společný osud odsouzenců, kterým je nabídnuto částečné zmírnění trestu výměnou za službu policii. Kawadžiri opět rozehrává atmosféru plnou násilí a bezvýchodných situací, kde hlavní hrdinové řeší nejen pekelné situace. Snímek ovšem zaujme především originalitou každé čtyřicetiminutové části. Ačkoliv se vše odehrává v jednom světě, každá z nich je laděna do jiné žánrové směsi. Při sledování si tedy připomenete nejen atmosféru Blade Runnera, ale narazíte i na upíry.

V roce 1993 natočil Kawadžiri podle vlastního scénáře legendární příběh o potulném samuraji Džúbeim Džúbei a umění nindžucu (Ninja Scroll; Jūbei ninpūchō, 1993), který na své cestě bojuje s démony. Inspirací mu byl příběh jednoho z nejslavnějších japonských samurajů Jagyema Džūbei Micujošiho. Pozoruhodný je fakt, že ačkoliv tento snímek nebyl tak úspěšný v domovském Japonsku, velký ohlas zaznamenal v Kanadě a USA. Džúbei a umění nindžucu patří podle fanoušků japonského anime mezi nejlepší filmy svého druhu vůbec. Opět se silným hlavním hrdinou, efektní vizuální stránkou i nezbytnou porcí erotiky a násilí. Na motivy tohoto snímku potom vznikl i neméně úspěšný televizní seriál Ninja Scroll: The Series (Jūbei ninpūchō: Ryuhogyoku-hen, 2003), ovšem už bez účasti Jošiaki Kawadžiriho. Džúbei ale rozhodně nepatří mezi jeho jediné zajímavé snímky. Příští týden si připomeneme jeho seriálovou tvorbu i legendárního Vampire Huntera D.