Tecuró Araki je sice zástupcem nejmladší generace japonských režisérů anime, ovšem i přesto se mu už podařilo zapsat se do paměti fanoušků. Jeho první velká adaptace mangy Death Note se stala skutečným fenoménem a zaznamenala obrovský úspěch. Upozornila nejen na značný talent mladého režiséra, ale navíc Arakimu otevřela další kariérní cestu. Do světa zápisníku smrtonoše Rjúka, studenta Jagamiho i skvělého a neomylného detektiva L. se vrátil ještě při natáčení dvou animovaných televizních filmů a dál pracoval na adaptacích známých i méně známých mang. V druhém pokračování profilu tohoto tvůrce si představíme jeho další režijní práci a připomeneme nejen méně známá díla, ale i poslední počin, který má opět nakročeno k tomu stát se slavným.

Rok po uvedení minulý týden zmiňovaného anime Kurozuka byl Tecuró Araki přizván k zajímavému projektu Aoi bungaku (2009). Jedná se o adaptace šesti různých klasických příběhů japonské literatury, které šest tvůrců převedlo do anime podoby. Každý příběh je tak nejen osobitý, ale má i jiný audiovizuální styl a společně tvoří pozoruhodný celek. Zatímco pracoval na této drobnější adaptaci, chystal zároveň i další seriál, tentokrát na základě zombie mangy. Anime High School of the Dead (Gakuen mokushiroku: High School of the Dead, 2010) si našlo své příznivce především právě z řad fanoušků zombie žánru. Příběh seriálu zcela odpovídá jeho pravidlům, a tak divák sleduje cestu mladých středoškoláků a několika postav světem, který zachvátila pandemie probouzející mrtvé k životu. High School of the Dead tedy nepatří mezi anime s příliš rozvinutým příběhem či psychologií postav, zaručeně ale pobaví nápaditostí, s jakou se hrdinové vypořádávají s nemrtvými, a svou nenáročností. Patříte-li tedy mezi příznivce tohoto subžánru, věnujte tomuto seriálu svou pozornost.

Svět hrdinů, kteří věkem odpovídají střední škole, Tecuró Araki neopustil ani v dalším projektu Guilty Crown (Giruti Kuraun, 2011). Ovšem tentokrát je příběh anime mnohem složitější a reálie Japonska budoucnosti ještě neutěšenější. Hlavní postava – chlapec Šu – se náhodou zaplete se skupinou, která bojuje za osvobození, a získá mimořádnou schopnost ovlivnit a manipulovat srdce druhých lidí. S krásnou partnerkou potom odhaluje nečekané souvislosti i tajemství, která měla zůstat lidem skrytá. Guilty Crown rozhodně netrpí statickým dějem, i když jsou postavy i jejich motivace detailně vykreslené, divák se dočká dějových zvratů v nadměrné míře. Asi nejvýstižněji by se seriál dal popsat jako příběh z budoucnosti, kde si skutečně nemůžete být ničím jisti. Ačkoliv je tvůrcům Guilty Crown vytýkáno, že čerpají až příliš z jiných anime, a reakce diváků byly rozporuplné, svou věrnou základnu fanoušků si tento počin získal.

Zatím posledním ovšem nijak zanedbatelným anime Tecuró Arakiho je adaptace mangy Attack On Titan (Shingeki no kyojin, 2013). Převedení příběhu ze světa, kde se lidé chrání vysokými zdmi proti útokům lidožravých obrů, nebyla nikterak levná a jednoduchá záležitost, ovšem tvůrci se s touto výzvou vyrovnali skutečně na výbornou. Neubrali ani na akčnosti ani na dramatičnosti a silné vyprávění o sourozencích Arenovi a Mikase vtáhne diváka od první minuty. Adaptace mangy Hadžime Isajamy ovšem přinesla Tecuró Arakimu nejen obrovský úspěch u diváků na celém světě, ale také hned dvě ceny Tokyo Anime Award. Série se dočkala dalších pokračování a zaměstnala režiséra nejen v tomto roce, ale i v roce příštím, kdy už je ohlášen další příběh ze světa lidožravých obrů. Pokud si tedy poslední anime Tecuró Arakiho udrží svou nebývalou popularitu, můžeme očekávat v následujících letech na motivy této mangy i další počiny. Nechme se překvapit, zda mu bude svěřena režie, či zda se tento mladý tvůrce chopí nějaké jiné mangy a připraví fanouškům anime další nezapomenutelný zážitek.