Tradice animovaného filmu je v Japonsku dlouhá a bohatá, a tak se není čemu divit, že nijak neustrnula a my se tak budeme věnovat i současným ostrovním tvůrcům. Slavnou tvorbu velikánů studia Ghibli jsme představovali více jak měsíc, avšak zmíníme-li aktuální dění na scéně japonské animované tvorby, na jejich jména i na jméno studia budeme narážet neustále. Odpočiňme si tedy na chvíli od celovečerních snímků plných zásadních sdělení, festivalových cen i odborných ocenění a představme si jednoho z tvůrců, kteří se věnují především žánrové seriálové tvorbě. Dobrodružství i bezbřehá fantazie rozhodně chybět nebudou a stejně tak i strhující série, které si na japonských ostrovech vysloužily obrovskou popularitu a žánru rozhodně ostudu nedělají.

Jméno Takahiro Ómoriho není širšímu okruhu fanoušků animované fantastiky až tak známé, ovšem ti, kteří sledují svět anime seriálů, se s ním zaručeně setkali. Rodák z Tokia začínal jako animátor a kreslíř storyboardů, první režijní zkušenost ho čekala v roce 1996 u studia Pierrot při práci na adaptaci mangy Aka-chan to boku (Baby and Me). Podílel se i na jejich dalších projektech (Hyper Police, Fancy Lala, Power Stone), ovšem první větší úspěch zaznamenal až jako kreslíř storyboardů a režisér jedné z epizod Haibane renmei (Haibane Renmei, 2002). Haibane renmei rozhodně patří mezi zajímavé žánrové počiny. Mangu, podle níž se seriál točil, namaloval Jošitoši Abe, seriálové epizody povětšinou režíroval Tomokazu Tokoro a produkce se ujalo studio RADIX. Vypráví příběh dívky Rakky, která coby nový Haibane (tvor s křídly, podobný andělům) objevuje nejen okolní svět, ale i vzpomínky na svůj dřívější život. Takahiro Ómori tak dostal šanci pracovat na počinu, který se ukázal být více než úspěšným. Jako režisér se ovšem naplno uvedl až o dva roky později adaptací psychologického dramatu Koi Kaze (Koi Kaze, 2004).

Milostný příběh dvou sourozenců Koi Kaze sice není žánrovým počinem, ukázal ale zcela jasně, že Takahiro Ómori patří mezi kvalitní režiséry. Už o rok později natočil počin, který svou mrazivostí hravě předčí i některé hrané snímky. Dívka z pekla (Jigoku shōjo, 2005) je populární epizodní seriál s prvky hororu, fantasy a tajemna. Sledujeme příběhy lidí, kteří se rozhodnou přes internet spojit s dívkou, která jim umožní poslat kohokoliv do Pekla. Dotyční se ovšem tímto činem také natrvalo Peklu upíší. Nemusí sice platit svou cenu hned, ale po smrti už pro jejich duše není naděje. Pozoruhodný seriál, jehož epizody se velmi podrobně a poctivě věnují psychice i motivům jednotlivých hrdinů, byl natolik populární, že jen o rok později byla uvedena na televizní obrazovky i hraná verze a oproti zvyklostem vznikla i na motivy tohoto anime manga. Ohlasy byly natolik příznivé, že byla natočena i druhá řada seriálu, která bývá hodnocena dokonce jako propracovanější, co se psychologie postav týče. Dívka z Pekla 2 (Jigoku shōjo: Futakomori, 2006) dává více prostoru hlavní hrdince se jménem Enma Ai a jejím společníkům z Předpeklí, motivy postav, jež se ji rozhodnou vyvolat, jsou také složitější. Takahiro Ómori se tak s konečnou platností uvedl ve světě televizních anime seriálů.

Posledním seriálem pod režií Takahiro Ómoriho, který dnes připomeneme, je Baccano! (Baccano!, 2007). A rozhodně to není seriál dějově tuctový ani jednoduchý. Vznikl na motivy příběhů Rjohgo Naritaa a společně s Ómorim na něm režijně spolupracoval i Mamoru Kanbe. Baccano je zasazeno do více časových rovin, které se navzájem proplétají. Množství postav, akce a hororová atmosféra nedovolují na tak malém prostoru hlubší psychologické vykreslení jednotlivých hrdinů, a tak se řadí mezi anime seriály, které mají svižnější tempo. Diváky ovšem tento mix gangsterek, hororu i podivných souvislostí ukotvených v dávné minulosti naprosto uchvátil a stal se nejen ostrovním fenoménem. Příběhy vyšly zdramatizované na CD, zpracované do mangy a stejně vysoko jako seriál je hodnocená i videohra. Baccano tedy nesmíte minout, pokud milujete třicátá léta minulého století v kombinaci s atmosférickým výtvarným zpracováním a přitažlivým příběhem. Práce Takahiro Ómoriho ovšem zdaleka neskončila tímto pozoruhodným seriálem. Další z nich si představíme příští týden.