Pomalou chůzí se plouží ulicemi, věčně špinaví, zkrvavení a neukojitelně hladoví. Výlohy obchodů jsou rozbité, okenice domů zabedněné narychlo přibitými prkny. Auta zarůstají uprostřed plevelem zaplavených ulic, nikdo se neobtěžoval s jejich zaparkováním, když šel svět do háje. Odporný hnilobný zápach se šíři celou zemí a proniká i do těch dříve nejrozkvetlejších zahrad. Kdysi hlučné metropole dnes hostí jen mučivé a nepřirozené ticho. Ale nejhorší je ten neustávající kravál způsobený mlácením jedné z těch stvůr do vchodových dveří. Do rána tu někdo skončí s kulkou v hlavě a je více než žádoucí, aby to byli spíš ti mrtví venku.

Španělský spisovatel Manel Loureiro, právník z Pontevedry, prožil zombie apokalypsu nejprve na svém blogu Apocalipsis Zombie, který otevřel koncem roku 2005 záznamem o nepokojích v jakési postsovětské republice, aby jej v následujícím roce téměř den po dni doplňoval informacemi o šířící se nákaze a hroutící se civilizaci. Následně vydaná kniha Apokalypsa Z: Začátek konce, knižní podoba onoho internetového deníku, se setkala s úspěchem sahajícím daleko za hranice Španělska. Pokračování příběhu vydalo nakonec na celou trilogii. Nelze tedy říci, že by se román vezl na současné vlně popularity zombie žánru spojené zejména se vstupem seriálu Živí mrtví na televizní obrazovky a mocně živené produkcí videoherního průmyslu. Otázkou je, zda na český trh tato kniha nevstupuje až příliš pozdě, zda může do téměř vyčerpaného tématu přinést ještě něco nového.

Autorovo románové alter ego nejprve sleduje dění ve světě skrze média, krutá realita se však s každým dnem krok za krokem přibližuje. Tenhle člověk byl ale na příchod nemrtvých připraven ještě dřív, než nákaza vypukla – dům v malé obci pár kilometrů od města, tři metry vysoká zeď kolem pozemku, solární panely na střeše zajišťující nezávislost na nepravidelných dodávkách elektřiny a k tomu ještě obstojný potápěčský výcvik. S rozmazleným kocourem po boku je zpočátku v bezpečí a může si dovolit celkem v poklidu skládat střípky informací a zážitků, které postupně vedou lidstvo do záhuby. Tenčící se zásoby potravin jsou ovšem předzvěstí nevyhnutelného přesunu a ztráty bezpečného zázemí.

Dějištěm prvního dílu ságy se stává oblast kolem přístavních měst Pontevedra a Vigo. Detailně vykreslené prostředí je asi nejsilnější složkou románu. Obraz opuštěného města, které si příroda začíná pozvolna brát zpět, vytváří atmosféru plnou zmaru a zoufalé samoty. Neznamená to snad, že by se nedostalo na davové scény plné sápajících se rukou, šoupajících nohou, kousajících čelistí a drcených kostí. Jen ty tiché postapo výjevy jsou o poznání působivější. Román zachycuje události pouze z pohledu vypravěče a příběhy ostatních si musí domýšlet na základě zanechaných stop. Jednání přeživších pozměněné globální katastrofou je takřka pouze reprodukované, není se ostatně čemu divit, když na přímou řeč se dostane po více než sto stranách textu. Prostředí se po statickém úvodu často mění, vítaným zpestřením je přesun části děje do pobřežních vod.

S napětím už je to trochu složitější. Charakteristiky nemrtvých jsou zde zcela tradiční. Jsou pomalí, chtějí sežrat všechno živé a jejich kousnutí mění kousnutého v kousavého. Přitahují je hlasité zvuky a jediný spolehlivý způsob jejich zneškodnění je smrtící rána do hlavy. Po šesti sezónách Živých mrtvých už v tomhle žánru člověka těžko něco překvapí nebo šokuje a Apokalypse Z se to daří jen těžko. Příjemným oživením je hlavně prostřední část knihy, kde do děje vstoupí podivná partička přeživších se zcela iracionálním požadavkem, díky němuž se apokalyptický příběh smísí s akcí a nevyzpytatelným lidským faktorem. Nemrtvých navíc není tak snadné se zbavit. Nemají měkčí lebku, jak se nás snaží v televizi přesvědčit, takže boj s nimi je o poznání vypjatější a blízkých setkání by se měl člověk raději vyvarovat.

Hrdina příběhu kromě psaní vycizelovaných deníkových záznamů dokáže trefně shrnout svou situaci. Do nepřátelského světa se vydává ve výstroji, která má s outfitem filmových hrdinů jen pramálo společného. V jedné ruce zbraň, v druhé přepravka s kocourem. Nestane se z něj postupem času neohrožený voják kosící hordy nepřátel; neustále musí bojovat se svým strachem a s filmovými klišé. Nad některými scénami budou možná čtenáři kroutit hlavami, ale k tomuto žánru prostě patří noční procházky zombíky zamořeným městem a navštěvování těch nejtemnějších zákoutí. Kniha spíše než milovníky bezhlavé řezničiny potěší příznivce postapokalyptických příběhů, v nichž na postavy těžce dopadá tragický osud lidstva a ochromující strach z budoucnosti. Příběh je v rámci možností uzavřený, přičemž pokračování slibuje posun odlišným směrem, doufejme, že na samotný okraj žánrových stereotypů a možná i trochu dál.

Manel Loureiro: Apokalypsa Z – Začátek konce

vázaná, překlad Ondřej Nekola, obálka Nele Schűtz Design, 312 stran, 328 Kč

Související články:

Apokalypsa začala. Přežijete? (ukázka)