Proč by přístup, který tak skvěle funguje s komiksovými hrdiny, nemohl slavit podobný úspěch i v případě přerostlých zástupců živočišné říše? Japonci už na to přišli dávno. Nyní se do podobného projektu pouští studio Warner Bros, které před pár lety představilo divákům další Godzillu v tradiční a sympaticky nepodbízivé podobě. Finanční i divácký úspěch ovšem skončil někde napůl cesty, ověření kvalit konceptu monster filmů proto přešlo do obrovských tlap mocného Konga. Je větší než kdy dřív a jeho filmová prezentace je sázkou na jistotu. Už žádné skrývání ve tmě a ukázky obrovitých partií jen v letmých náznacích, Kong: Ostrov lebek představuje monstra v celé kráse a také naplňuje představu nenáročné popcornové zábavy.

Než jdou Kongovýma rukama vrtulníky k zemi, uplyne celých třicet minut, které se v trailerové kampani podařilo vměstnat do efektního třicetivteřinového sestřihu. Našel se ostrov obklopený mlhou, vypadá jako lebka, navíc je lebek plný a John Goodman se na něj potřebuje pod záminkou vědeckého výzkumu dostat. Pro transport využije odsunu amerických jednotek z Vietnamu a z nějaké zaplivané díry ještě vytáhne Toma Hiddlestona, zjevně výborného stopaře, jehož britský přízvuk by byl v řadách bojové jednotky vedené Samuelem L. Jacksonem jen těžko vysvětlitelný. Povinný ženský element zastupuje oskarová Brie Larsonová v roli válečné fotografky, čímž se výčet důležitých členů výpravy uzavírá a může se letět. V úvodu se ve skutečnosti nestane nic, čím by se postavy trochu ozvláštnily a získaly tím na plastičnosti. Ze srovnání s Jacksonovým King Kongem z roku 2005, kde byla expozice jednou z nejlepších částí filmu a postavy se pečlivým vrstvením svých motivací dostaly divákovi hluboko pod kůži, vychází Kong: Ostrov lebek jako chudý příbuzný, který měl svůj úvod raději nechat přetavit do jednoduché střihové koláže.

Období konce války ve Vietnamu je v Kongovi využito pouze dvěma způsoby. Tím prvním jsou vrtulníky UH-1, jež jsou efektní potravou pro Kongův vztek a s nimiž se notně vyřádil i režisér při volbě různých záběrů výbušné zkázy. Příjemným zpestřením jsou scény zachycené z interiéru vrtulníku, které kolosálního opičáka snímají v mihotavém detailu a jsou o stupeň působivější než časté záběry na celek. Druhým využitím „opuštěného“ konfliktu je částečná inspirace některými scénami z Coppolova velkofilmu Apokalypsa, s nímž jinak Kong nemá po ideové stránce vůbec nic společného. Přidejte si barevnou paletu plnou teplých tónů zapadajícího slunce, výrazné odlesky v objektivu, magnetofon ve vrtulníku, „napalmové oči“ a celou řadu zpomalovaček a dostanete film, který po audiovizuální stránce odpovídá zažité představě o této době, nevypovídá však o ní zhola nic.

Ponecháme-li monstra stranou, pak nejzábavnější a nejvýraznější postavou je bezesporu válečný veterán ztvárněný bezchybným Johnem C. Reillym, kterému role nadšených a trochu naivních outsiderů prostě sednou. Ve scénáři má napsanou slušnou řádku hlášek a díky životem kypícímu nasazení nechává nevýrazného Hiddlestona daleko za sebou. Dobře zvládnutá je i postava velitele vojenské jednotky Samuela L. Jacksona, který se postaví do role Kongova hlavního lidského protivníka. Dle zaběhnutých klišé by měl být přímo chorobně vyšinutý, ale při svém postupu je především zarputilým nepřítelem, jehož konání je vzhledem ke ztrátám v řadách jeho jednotky docela snadno pochopitelné. Mimo dalších nezajímavých nebo nezajímavě zpracovaných postav jsou velkým zklamáním nalíčení ostrované, jimž je svěřena pouze úloha komické dekorace.

A jaký je samotný Kong? Je obrovský a … hodný? Dává zabrat těm, kteří dávají zabrat jemu, s tím si film po většinu času vystačí. Lidé jsou jen provokatéři a nezajímavá drobotina, o hlavní podívanou se starají Lebkolezci a ze začátku pobytu na ostrově i další přerostlá zvířena představená sledem několika převážně krvavých epizod. Vizuální provedení dokáže v určitých momentech vyvolat úžas, jenž by se pravděpodobně okamžitě vytratil při sledování Konga mimo filmové plátno. Bohužel ani bojové scény nejsou bez chyby, Kong v nich totiž nepůsobí jako divoké zvíře, ale spíše jako člověk, čemuž odpovídá i jeho vzpřímený postoj. Závěrečný souboj se pak změní v pouliční rvačku s precizní choreografií, do které jsou porůznu vkládané rušivé zpomalovačky.

Ovšem tíhnete-li k návštěvám velkolepých blockbusterů v kině z důvodu sledování filmů na velkém plátně nebo máte-li nakoukaná klasická kaidžu eiga a chcete vědět, jak si s nimi dokáží poradit „amíci“, pak je Kong: Ostrov lebek i ve velmi nabitém březnovém programu stále atraktivní volba. Po příběhové stránce sice ničím nepřekvapí, ale vypadá a zvučí náramně, a s vědomím návštěvy nenáročného béčka vyhraje nakonec jak film, tak i jeho divák.

Kong: Ostrov lebek

USA / Vietnam, 2017, 118 min

režie Jordan Vogt-Roberts

scénář Max Borenstein, Dan Gilroy, Derek Connolly