Z uplynulého roku byl utržen poslední list kalendáře a opět je tu desítka toho nejlepšího z komiksové nadílky. Jako obvykle je dávána přednost především žánrovým titulům a je nutno přiznat, že leckomu budou v čistě subjektivním výběru některé tituly scházet. Za zmínku stojí především Oscar Ed, Hilda, Vykopávka, Nebeský bibendum či Elektra, které jsem dosud jednoduše nestihl přečíst. Berte to jako drobný důkaz toho, že kvalitních komiksových titulů u nás vychází potěšitelně mnoho, zvláště když si uvědomíme „velikost“ našeho knižního trhu. Z běžících sérií stojí za zmínku především Mýty a Sága, případně Mezi řádky, Hellboy, Ú. P. V. O. a některé další. Jisté je, že každý si v česky vydávaných komiksech může najít to své…

A

(Pavel Čech)

Pavel Čech ve svém novém díle pojmenovaném jednoduše „A“ ukazuje, s jakou intenzitou a hravostí lze vytvořit skvělý komiks takřka beze slov. Ve vrstevnatém příběhu zdařile pracuje s pocitem nostalgie, filozofickými otázkami či s osobitým pohledem na společnost a celé je to vlastně o tom, že není vůbec od věci vyslovit osobní názor, postavit se proti povrchnosti a tupému přejímání. Jednoduše řečeno, pokud všichni říkají „A“ a vy se s tím neztotožňujete, nebojte se říct své „B“. Kniha vypráví rovněž o hledání cest, o spletitých lidských osudech, radosti i smutku. Ukazuje příklady a klade otázky, ovšem jejich zodpovězení nechává na samotných čtenářích. Samozřejmostí je báječná kresba, jak už jsme si u Pavla Čecha zvykli.

Bílý láma

(Alejandro Jodorowsky, Georges Bess)

Jodorowsky je anomální úkaz nejen ve světě komiksu. Předkládá nám příběhy, které vycházejí z jeho brilantní mysli, díky níž by se mnohým mohl jevit jako tvor z jiné dimenze. V Bílém lámovi naleznete tolik myšlenek, motivů i historicko-filosofických podkladů, až se vám z toho zatočí hlava. A přitom jde příběhově „jen“ o dospívání chlapce, jenž žije v nehostinném a duchovně orientovaném Tibetu. Pravda, není to chlapec obyčejný, reinkarnoval se do něj totiž Dalajláma Mipam… Láska, krutost, osvícení, válka, výchova, korupce a mnoho jiných ingrediencí se na stránkách komiksové knihy organicky mísí, aby vytvořily celistvý, napínavý a vizionářský příběh. Opomenout však nelze ani obdobně nadaného kreslíře Georga Besse, který dokázal nesnadný scénář přetavit v pastvu pro oči překračující hranice vyřčeného.

Bublifuk

(komiksový časopis)

Komiks pro nejmenší bývá často opomíjen, přitom v něm lze nalézt celou řadu pozoruhodných počinů. Jistě, většina dospělých zná alespoň Čtyřlístek, ovšem další alternativy pro jejich ratolesti je spíše míjejí. Bublifuk je přitom jasným důkazem, že komiksy pro děti nejenže existují, ale mohou být zároveň dobré i poučné. Klára Smolíková, spisovatelka a editorka této komiksové revue, si zaslouží uznání také za neúnavnou propagaci komiksového média. Dělat komiksový časopis není nic lehkého, jí se to však za pomoci umně seskládaného týmu daří a lze jen doufat, že tomu tak bude i do budoucna. Bublifuk má navíc i přidanou vzdělávací hodnotu (podobně jako její další komiksy určené dětem) a každý malý čtenář si v něm díky pestré paletě příběhů může najít své oblíbené hrdiny.

Dívka jménem Patience

(Daniel Clowes)

Daniel Clowes je jedním z nejzajímavějších amerických nezávislých komiksových tvůrců. Má skutečně vybraný cit jak pro výtvarnou stránku svých děl, tak i pro vyprávění netuctových příběhů. Jeho postavy bývají obyčejnými lidmi, které potkáte na každém kroku, jen se jim v průběhu děje stanou neobyčejné věci, které odstartují poněkud bláznivý, ale pořád promyšlený a zpravidla třeskutý sled událostí. Podobně je na tom i nesourodá dvojice Patience a Jack, která hned v úvodu zjistí, že očekávají potomka. Jenže pak se stane tragédie, která z tohoto zdánlivého psychologicko-sociálního dramatu učiní příběh o tom, co vše jsme schopni pro svého partnera obětovat a jakou cenu za to nakonec zaplatíme. Budoucnost se musí protnout s minulostí, aby byla současnost uchráněna od tvrdého direktu. Krutá realita a šílenství se stanou dvěmi stranami jedné fantastické mince a čtenář bude s napětím očekávat, která strana nakonec padne…

Duchové mrtvých

(Richard Corben, Allan Edgar Poe)

Čím slavnější a známější dílo, tím náročnější je jeho adaptace. Allan Edgar Poe je přímo klenotem fantastické literatury, po němž už léta sahají jak filmoví, tak komiksoví tvůrci. Vesměs se jedná o přepracování některého ze slavných příběhů. Komiksový kreslíř Richard Corben, známý nejen díky osobitému stylu, se oproti tomu rozhodl ve sbírce Duchové mrtvých adaptovat hned pět básní a devět mistrových povídek. Výklad Poeho příběhů nechal na své fantazii a nebál se ani zlehka experimentovat či použít postavu vypravěče – průvodce celým komiksem. Výsledek je nadmíru pozoruhodný a potěší nejen fanoušky autora, hororové nadšence či komiksové fanoušky, ale i ty, kteří k odkazu Allan Edgara Poea budou teprve hledat cestu. Richard Corben ve své adaptaci našel citlivý průsečík, který potěší znalostí díla, ale zároveň i zachováním vlastního stylu.

Joker: Oslava 75. výročí

(kolektiv autorů)

Vzhledem k vývoji dnes už kultovních komiksových postav si snad ani neumíme vážit toho, na co jinde čekají po celá léta – až někdo přijde s něčím přelomovým. Jak to u velkých komiksových domů bývá, většina postav se v jejich univerzech pohybuje po celá léta a na jejich příbězích se mezitím vystřídalo množství scenáristů a kreslířů. Je tedy nadmíru vítané, že jsme se i u nás při příležitosti oslavy sedmdesátých pátých narozenin arcivévody chaosu dočkali alespoň retrospektivního vhledu do jokerovské historie. Dostává se nám hned několika příběhů, které psaly komiksovou historii, a díky nim i zevrubné představy, jak to všechno probíhalo. Jistě by z našeho pohledu bylo lepší, kdyby šlo o příběhy kompletní, ale to už se vzhledem k stáří mnoha z nich patrně nikdy nestane. Bylo by rovněž přínosné, kdyby u nás podobných sborníků vyšlo víc a my tak mohli alespoň zčásti ochutnat z dějin superhrdinského komiksu.

Páteř domu

(Lenka Šimečková)

V patnáctém čísle komiksového sborníku Aargh! vyšel šedesátistránkový komiks Páteř domu nadějné kreslířky a scenáristky Lenky Šimečkové. Poutavá a bezesporu osobitá kresba si pohrává s hororovými motivy jako vystřiženými z osmdesátkových filmových žánrovek. K tomu si přidejte hutnou podmanivou atmosféru a zajímavou zápletku a máte před sebou jeden z nejzajímavějších domácích komiksů posledních několika let. Možná jsou autorčiny kratší práce sevřenější, zde je ale vidět, že nemá problémy obstát ani na rozsáhlejším prostoru. Autorka navíc dokáže s přehledem pracovat i s vlastní propagací za pomoci autorského serveru a sociálních sítí. Její příští větší dílo by si jistě zasloužilo samostatnou knihu…

Sandman: Předehra

(Neil Gaiman, J.H. Williams III, Dave Stewart, Dave McKean)

Předehra je, jak už sám název jasně napovídá, sledem událostí, jež se udály před slavnou komiksovou sérií, která začala vycházet v roce 1988. Konečně se tedy dozvíme, jak byl Pán Snů uvězněn a kdo za to mohl… Příběh je ovšem ve srovnání s legendou spíše průměrný, oproti tomu jeho výtvarná a grafická podoba je doslova přehlídkou nápaditého uměleckého talentu. Výkon tvůrčího trojlístku J.H. Williams III, Dave Stewart a tradičního tvůrce obálek Davea McKeana po výtvarné stránce notně převyšuje všechny komiksy, které se v minulém roce na našem trhu objevily. Pokud se tedy rádi necháváte unášet nejen příběhem, ale rovněž jeho výtvarným pojetím, pak byste Předehru rozhodně neměli minout…

Sochař

(Scott McCloud)

Velké příběhy vznikají třeba… když uzavřete smlouvu se Smrtí. Scott McCloud, který si i u nás získal renomé zdařilou publikací Jak rozumět komiksu, se tentokrát vydal na pořádně dlouhý a obsáhlý výlet do uměleckých kruhů, kde se jeden mladý Sochař upíše ďáblovi. Svůj život se rozhodne vyměnit za to, že získá schopnost vytvořit holýma rukama cokoli z betonu, oceli a dalších materiálů… Faustovský příběh vetkaný do komiksových bublin má především úžasný spád, a to i navzdory faktu, že vlastně tušíte, jak to celé nakonec musí dopadnout. McCloud tvořil svůj opus dlouhých pět let a ze všech profesí, které musel jako autor absolvovat, nejvíce oceníte cit pro vyprávění a třaskavou paletu lidských emocí, kterou se mu povedlo do svého díla vmísit. Sochař je grafickým románem, který chytne za srdce, i kdyby bylo holýma rukama vymodelované z oceli.

Zámek a klíč

(Joe Hill, Gabriel Rodriguez)

Rodinu Zámkových si jednoduše musíte oblíbit, v jejich osobnostech se totiž odráží lidskost sama, byť v žádném případě nikoli prvoplánová a tuctová. A právě díky tomu se budete obávat a s velkým napětím očekávat, kam povedou další kroky hlavních postav. Výtvarný styl, kterým Hillův takřka dokonalý scénář Gabriel Rodriguez na stránkách komiksu zachytil, je dílem nesporného talentu a vyspělosti. Jeho obrazy dokážou pohladit, stejně jako přivodit mrazení v zádech. Dětská radost a fascinace, co všechno jednotlivé klíče jako hybatelé děje dokáží, se mísí se strachem a zděšením, kam až se dá dojít. Pocit, který nejlépe vystihuje výsledný dojem z této brilantní série, definovali vlastně sami autoři, když druhou soubornou knihu nazvali Hlavohrátky.

Závěrem jen připomínám, že desítka je opět seřazena abecedně bez jakéhokoli dalšího vnitřního řádu.

Související články:

TOP 10 skutečného milovníka komiksů!

TOP 10 skutečného milovníka komiksů podruhé

TOP 10 skutečného milovníka komiksů potřetí

TOP 10 skutečného milovníka komiksů počtvrté

♦