Příběhy meče a magie představují jeden ze základních a nejstarších tematických proudů fantasy. Mezi těmi, kdo definovali podobu tohoto subžánru, pravděpodobně nejzářivěji vynikají Robert E. Howard a Fritz Leiber. Howardův Conan je jakýmsi etalonem pravého hrdiny tohoto typu literatury; neústupný barbar prožívající svá dobrodružství na stránkách zřetelně pulpových příběhů dodnes okouzluje početné zástupy čtenářů. Leiber poté přidal hrdiny pohybující se na hraně zákona, zloděj Šedý Myšilov v kombinaci s poctivým seveřanem Fafhrdem představovali atraktivní dvojici, přitahující zájem generací fanoušků. I přes z dnešního pohledu přece jen zřetelnou míru jisté brakovosti jsou důkazem přetrvávající obliby četby postavené pouze na několika základních pilířích. Tím nejdůležitějším je silný či alespoň charismatický hrdina zažívající dramatická dobrodružství…

Při dodržení jistých omezení daných subžánrem, jako jsou například (kvazi)středověký svět coby dějiště příběhu nebo využívání mečů a kouzel jako důležitých atributů vyprávění, mohou bez větších potíží vznikat stále nové a čtenářsky vděčné příběhy hrdinů meče a magie. Klíčovou podmínkou na straně autora je respekt a láska k dané tématice. Není důležité za každou cenu zkoušet prověřenou formu obohacovat o experimentální prvky, víc se cení poctivě a současným jazykem odvyprávěný příběh, jenž dokáže čtenáře strhnout a okouzlit. Autor by nikdy neměl sklouznout do parodie, což ovšem neznamená, že je nutné psát jen ve vážném tónu, vždyť hlavním cílem je poskytnout čtenáři zábavu. Nemělo by ale dojít k situaci, kdy pochybujeme, zda autor vůbec své vyprávění myslí vážně, napětí je třeba vždy zachovat a lze říci, že i toto patří k důležitým znakům té správné fantasy typu meč a magie.

Příběhy plné pokory a obdivu

Aktuálně se z obdivu k tomuto typu příběhu vyznal slovutný a bohužel letos zesnulý editor a redaktor Gardner Dozois. Ač sám působil i na poli autorském (v češtině známe sbírku Tanec s Ježíšem), jeho hlavní přínos pro fantastiku spočívá vedle dlouholetého vedení magazínu Asimov’s Science Fiction právě v oblasti sestavování nejrůznějších antologií, ať už tematických či reprezentativních výběrů širšího zaměření. Ostatně editorská činnost mu vynesla pěknou řádku těch nejprestižnějších žánrových cen. Jedním z posledních počinů Dozoisovy bohaté kariéry zůstane už navždy aktuálně do češtiny přeložená Kniha mečů, která v originále vyšla v roce 2017 a byla odměněna cenou Locus. V letošním roce ještě následovala Kniha magie, jejíž české podoby se dočkáme v průběhu příštího roku.

Dozois stránky své antologie otevřel špičkovým jménům světové fantastiky, čtenáři se tak dostane šestnáct doposud nikdy nepublikovaných povídek. Vedle klasiků jako C. J. Cherryhová nebo George R. R. Martin na nás čeká řada dalších, patřících do popředí celého žánru. Abraham, Liu nebo třeba Tidhar jsou jistě silná lákadla, která přesvědčí nejednoho potenciálního kupce. Všichni přispěli po povídce stylem patřící do příběhů meče a magie, ke kterým se v úvodu editor vřele přihlásil. Je na místě konstatovat, že vznikla opravdu silná kniha, nabízející vedle literární kvality také pokoru a obdiv ke starému žánru, klíčová podmínka úspěchu tak byla autory splněna.

V hlavní roli ostrá čepel

Jak sám název knihy napovídá, základní konstantou drtivé většiny příběhů jsou meče. Často jde o meče kouzelné nebo jinak vzácné, které je třeba ukrást či se jich nějakým jiným způsobem zmocnit. Výjimku představuje Tidharův Gorel z Gorilis, hrdina povídky Padající vody, což je pistolník, ovšem jinak po všech stránkách typický žánrový hrdina. Pronásledovaný dávnou ztrátou, kdy coby malé dítě přišel o vlastní rodinu i střechu nad hlavou, zachmuřeně putuje nepřátelským světem. Jde o součást širšího cyklu povídek, tentokrát jeho úkolem není nic menšího, než zabít jedno z božstev. Pomáhá mu v tom vlastní drogová závislost na božstvech i dvojice problematických společníků z dávných dob.

Obálka českého vydání převzala původní ilustraci Stephena Youlla…

Boj s bohy či různými bůžky nás ostatně v knize čeká i na jiných místech, nejvýrazněji v Dlouhé, mrazivé cestě Gartha Nixe. Staří známí z řady dříve přeložených povídek Sir Hereward a pan Fitz tentokrát pronásledují zlomyslného bůžka, živícího se životní energií bytostí v okolí. Situaci však dále komplikuje skutečnost, že se bůžek pohybuje v podobě staré Herewardovy učitelky, která jej nikdy neměla ráda a nepřestává to dávat najevo ani v současné chvíli.

Mezi vrcholy knihy patří práce C. J. Cherryhové, jakési pokračování tradiční legendy o Beowulfovi. Její Hrunting navazuje na Beowulfův příběh o dvě generace později. Mladý Halli se po úmrtí praděda vydává hledat jeho starý a pověstmi opředený meč, který kdysi jeho rodina poskytla právě Beowulfovi jako pomoc při výpravě za Grendelem a jeho matkou. Meč zůstal kdesi v jezeře, u kterého se odehrála závěrečná část souboje, protagonista povídky jej tak musí najít právě zde. Paradoxní vlastností meče je fakt, že slouží pouze hrdinům – pokud jeho držitel takový není, meč je mu k ničemu. Cherryhová zde mistrovsky oživuje atmosféru starého severu a dávných mýtů.

Vrcholy i pády, jak už tomu bývá

Další skvělé příspěvky poskytly například Ken Liu nebo K. J. Parkerová. Skrytá dívka od prvního jmenovaného nabízí pro autora typické orientální prostředí. Sledujeme příběh mladé dívky, v dětském věku unesené tajemnou mniškou a následně dlouhé roky trénované na špičkovou vražedkyni. Hned první skutečná práce po ukončení výcviku ji však postaví před obtížné dilema, kdy pochybuje o skutečné nutnosti zabít určenou oběť, bohatého guvernéra. K. J. Parkerová zas ve své povídce Nejlepší vyhrává přichází s archetypálním příběhem pomsty na vrahovi vlastního otce, přes dlouho dopředu tušenou pointu jde o skvěle napsanou historku. Kvalitních povídek je v knize většina, zvlášť se sluší upozornit ještě alespoň na Riche Larsona, kterého u nás známe zatím pouze ze stránek časopisu XB-1. Jeho Zapeklitá situace přináší svěží, napínavý a zároveň morálně ne zcela jednoznačný příběh. V hlavních rolích vystupuje dvojice lupičů gentlemanů Crane a Gilchrist, jedna zhrzená zámečnice a pravděpodobný padouch, bohatý tlustý továrník Riker. Kolem těchto figur autor rozehraje skutečně zábavný příběh točící se okolo vloupání do Rikerovy továrny, takhle nějak současná fantasy meče a magie jistě může vypadat.

V záplavě kvalitních povídek se bohužel najde i slabina, dokonce na místě, kde by ji málokdo čekal. Hvězdné jméno výběru G. R. R. Martin přišel na závěr s nepříliš zajímavým příběhem z dávné historie světa Písně ledu a ohně, vyprávěným navíc se zvláštním odstupem. Rádoby legendární historka skutečně nedokáže příliš zaujmout, obzvlášť ve srovnání s předchozími, vesměs strhujícími příběhy. Netrpěliví fanoušci ságy tak dostali k ohlodání další drobnou kost, tentokrát však jde o pokrm skutečně dietní.

Své poslední antologie původních prací zasvětil Gardner Dozois meči a magii…

Dozois potvrdil skvělou editorskou kvalitu i v další z dlouhé řady antologií, jeho vyznání meči a magii provedené prostřednictvím pozvaných autorů je skutečně přesvědčivé. Žánrovou formuli dokázali všichni (tedy až na Martina) skvěle naplnit a nabídnout tak čtenářům mnoho hodin skvělé zábavy, často navíc okořeněné i částečným přesahem do obecných morálních či filosofických otázek. Knihu je nutné doporučit nejen všem příznivcům hrdinské fantasy, ale i dobrodružné literatury obecně. Přes možná pro někoho nepříliš atraktivní žánrovou škatulku jde opravdu o skvělé čtení, které musí potěšit srdce i duši každého příznivce fantastiky.

Gardner Dozois sest. Kniha mečů

vázaná, překlad kolektiv, obálka Stephen Youll, 440 stran, 398 Kč

Související odkaz:

Meč jako symbol žánru… (ukázka)