Slovenský spisovatel Juraj Červenák pronikl svým cyklem historických detektivek mimo okruh fanoušků fantastiky a výrazně se zapsal do povědomí široké čtenářské obce. O to, co takový úspěch přináší a zda má vliv na jeho tvorbu a plány, jsme se zajímali v následujícím rozhovoru. A nejen na to, zajímalo nás také, jaký je vztah autora k fanouškům, zda slyší na jejich připomínky, jakým způsobem s nimi komunikuje, jak hledá historické prameny ke svým knihám, a samozřejmě, jaké jsou jeho plány na nejbližší období. Na následujících řádcích se kupříkladu dozvíte, jaký rozdíl vidí mezi psaním literatury a filmových scénářů, dostanete nějaké tipy na televizní seriály, které ho poslední dobou oslovily, a také mlhavě nastíníme nový „projekt“, který je aktuálně vázán smlouvou o mlčenlivosti…

Vypadá to, že každý nový rok je pro vás úspěšnější, než předchozí. Jaký byl pro vás rok 2016?

Úspešnejší ako ten predchádzajúci. 🙂 Bola to hlavne príjemná kombinácia starého a nového. S veľkou chuťou som napísal ďalší diel Černokňažníka – mala to byť len taká oddychová bokovka, ale čitatelia Prízraky na Devíne prijali veľmi pozitívne. Takisto vyšiel súhrnne Bivoj v jednej veľkej výpravnej knihe. No a pokračovala aj séria Stein a Barbarič, to je to, čím teraz žijem predovšetkým.

Co nového plánujete v letošním roce? Na co se mohou fanoušci těšit?

Snažil som sa dopísať Hradbu západu, teda piaty diel Dobrodružstiev kapitána Báthoryho. Ale ide mi to ako Georgovi R.R. Martinovi v lete na saniach. Pomaly, ťažko. Medzitým ale vyjde ďalšia historická detektívka Vlk a dýka, tentoraz to musí Barbarič zvládnuť sám, bez pomoci Steina a Jaroša. Okrem toho mi v slovenčine prvýkrát vyjde Bohatier, pripravil som pre toto vydanie trochu vylepšenú upravenú verziu.

Pokud jsem vše dobře pochopil, tak cyklus Barbarič a Stein se těší nebývalé popularitě a prodejnosti nejen na Slovensku. Má tento fakt vliv na vaše spisovatelské plány? Jak to u vás vůbec v rámci plánování funguje, když současně píšete několik rozdílných ság? Co kdyby se do plánů vloudil dobrý nápad na něco dalšího, třeba samostatný román nebo rovnou jinou sérii?

Plány na iné, nové veci mám v hlave stále. Ale baví ma aj pokračovať v rozbehnutých sériách. Samozrejme, Stein a Barbarič sú suverénne najúspešnejší, takže majú prednosť. Našťastie ma momentálne aj najviac bavia.

„Detektívky výrazne pomáhajú aj predaju starších kníh.“

Co pro vás osobně znamená popularita cyklu Barbarič a Stein, která překonala v popularitě i prodejnosti veškerou vaši předchozí tvorbu? Bere vás teď široká veřejnost jako autora historických detektivek? Pomohlo to prodejnosti dalších vašich knih?

Na Slovensku mi naozaj pribudlo veľa čitateľov a títo ma vnímajú hlavne ako autora historických románov. Ale postupne siahajú aj po starších knihách a keď sa im minie Báthory, skúšajú Černokňažníka, Bivoja a teraz im ponúknem nové vydanie Bohatiera. Ťahám čitateľov histórie k fantasy. Takže áno, detektívky výrazne pomáhajú aj predaju starších kníh.

Na vašich facebookových autorských stránkách čile komunikujete s fanoušky, což v našich krajinách není úplně zvykem, myslíte si, že by autor měl být k fanouškům komunikativní a vstřícný? Pomáhá to oblibě autora? Na čí autorské stránky se zase rád díváte vy?

Myslím, že je to jeden z dôvodov, prečo sa moje knihy teraz predávajú lepšie ako kedykoľvek predtým. Nerobím to ale z nejakého kalkulu – skrátka s čitateľmi komunikujem rád, a nielen o mojich knihách, ale aj o knihách všeobecne, o filmoch a seriáloch, o každodenných veciach. Sú autori, ktorých rád sledujem, pretože tiež radi píšu na sociálne siete a odpovedajú ľuďom na otázky – z našich napríklad Otomar Dvořák, Jan Kotouč, Jožo Karika, zo zahraničných Neil Gaiman, Michael Connelly, Joe Lansdale… Samozrejme, existujú aj autori, ktorí radi zostávajú „tajomnými postavami v pozadí“, čo tiež môže fungovať ako vec, ktorou prebúdzate zvedavosť čitateľov.

Na svém profilu se v diskuzích zaměřujete nejen na vlastní tvorbu, ale i na věci, které vás nějakým způsobem osloví. Je tohle cesta, jak přimět fanoušky k diskuzi a zkoumat jejich podněty? Jak se vám tento přístup osvědčuje?

Pravdaže. Do ľudí nemôžete neustále tlačiť iba marketing, termíny vydania kníh, besedy a pod. Debatujem s nimi o všetkom možnom, od filmov, ktoré som práve videl v kine, až po recepty na pečené koleno. Pre mňa sú ešte „friends“ na Facebooku naozaj priatelia, nie iba anonymný dav, z ktorého treba dolovať „lajky“ a peniaze.

Občas přihodíte i nějaké historky z osobního života. Znamená to, že jste v jádru veselá kopa, nebo v soukromí působíte tak, jak si někteří představují spisovatele, tedy jako morous a divný pavouk?

Som neveselá kopa, ktorej sa občas podarí vtipný komentár. 🙂

Prodejnost knih a oblíbenost u čtenářů s sebou samozřejmě přináší i popularitu a zájem, jaké s tím máte osobní zkušenosti? Máte nějaké historky, jak jste musel dávat autogram fanouškovi, který vás potkal na WC apod.? Jak vůbec Juraj Červenák vstřebává popularitu a zájem fanoušků?

Priznám sa, že ma občas ľudia spoznávajú. Áno, aj na WC sa mi to už prihodilo. Alebo si kupujem televízor a predavačka mi hovorí: „Ale potom sa naň nedívajte pridlho, musíte napísať nový diel Steina a Barbariča, už naň čakám!“ Záujem fanúšikov je niečo, za čo som vďačný a väčšinou mi robí radosť. Pravdaže, všetko má svoje hranice, tiež si musím strážiť súkromie.

„Kvalitná televízna produkcia víťazí nad filmovou hlavne v očiach divákov,

ktorí radi ocenia lepší, širšie rozvinutý príbeh.“

Poukazujete a hodnotíte na svém FB profilu i na filmovou a seriálovou tvorbu. Co vás poslední dobou nejvíce zaujalo? Jak se osobně díváte na rovnici mezi filmovou a seriálovou tvorbou? Nezdá se vám, že seriály fanouškům fantastiky poslední dobou poskytují větší uspokojení než blockbusterová filmová produkce?

Nielen vo fantastických žánroch. Kvalitná televízna produkcia víťazí nad filmovou hlavne v očiach divákov, ktorí radi ocenia lepší, širšie rozvinutý príbeh. Keď chcem dvojhodinový trikový výplach alebo úderný akčný nárez, idem do kina. Ale pre adaptáciu košatého príbehu ako napríklad Hra o tróny je formát televízneho seriálu neporovnateľne vhodnejší. Z poslednej doby ma nadchlo Taboo, historický seriál s Tomom Hardym, má to výborný dej a perfektnú dobovú atmosféru. Teším sa na Amerických bohov podľa Neila Gaimana.

Chtěl byste si někdy zkusit filmový nebo seriálový scénář? Myslíte, že filmoví scenáristé mají lepší prostor hrát si s divákem, než literát se čtenářem? Jinými slovy, vidíte nějaký zásadní rozdíl mezi tím, jak je vystavěn děj třeba v nějakém seriálu oproti tomu, jak si jako autor vymyslíte osnovu, jak bude váš román vypadat? Dají se z technického hlediska tyto světy kombinovat a mohou se vzájemně ovlivňovat a rozvíjet?

Medzi výstavbou filmu či seriálu a knihy je celkom prirodzene obrovský rozdiel. Vo všetkých prípadoch potrebujete zaujímavý príbeh, ale prostriedky sa líšia. To je taká široká téma, že sa nedá zhrnúť niekoľkými vetami. Momentálne spolupracujem na scenári istého televízneho seriálu a tam si práve skúšam tie rôzne postupy, snažím sa obohatiť text o istú literárnu kvalitu, ale nie natoľko, aby dialógy šušťali papierom. Naopak pri písaní kníh často používam skôr filmovú či televíznu strohosť a hutnosť v dialógoch, ale musí tomu zase zostať istá literárnosť. Sú to dva veľmi odlišné svety (už len tým, že písanie knihy je osamelá záležitosť a práca na scenári je rušná týmová práca), ale pekne sa navzájom dopĺňajú. Len musia poznať svoje hranice.

Jak studujete podklady ke svým knihám, když plánujete zasadit děj do nějakého historického kontextu? Jak probíhá příprava historických reálií? Záleží vám na zachycení dobové atmosféry?

U mňa je vždy prvoradý príbeh, takže to prebieha tak, že si na základe nejakého námetu (niečo z dejín alebo povestí či mýtov) vytvorím príbeh a ten sa potom snažím nejako vtesnať do reálnej histórie, do už daných súvislostí. Dobová presvedčivosť je u mňa dosť dôležitá, aj u tých fantasy románov a u Steina a Barbariča alebo Báthoryho dvojnásobne. Takže rozprávam svoj vlastný príbeh a ten prepájam s dejinami a osudmi reálnych dobových postáv. Často to do seba krásne prirodzene zapadne, fikcia a história, také okamihy mám najradšej. Podklady študujem ako každý smrteľník – z kníh a tých spoľahlivejších internetových zdrojov. Čitatelia sa ma pýtajú, či chodím do historických archívov. Čo by som tam robil? Študoval nejaké texty napísané švabachom v dobovej nemčine, ktorej nerozumie ani dnešný Nemec? Nie som historik, ale spisovateľ. Takže podkladom pre moju tvorbu sú už spracované dobové materiály v podaní autorov ako Dvořák, Beranová, Třeštík, Lengyelová a mnohí ďalší.

„Často to do seba krásne prirodzene zapadne,

fikcia a história, také okamihy mám najradšej.“

Máte poté nějaké ohlasy od odborníků, kteří se seriózně historií zabývají? Dostal jste nějakou zpětnou vazbu, že jste z historického hlediska udělal botu? Nebo to celé jde mimo tuto odbornou obec?

Čítajú ma aj historici (recenzie na moje knihy pravidelne vychádzajú aj v Historickej Revue alebo na HistoryWebe) a občas sa mi ozvú s nejakými pripomienkami, vďaka čomu ich okamžite zaradím medzi svoje zdroje a potom ich v priebehu písania ďalšej knihy otravujem s početnými otázkami. Keďže sú medzi nimi moji spokojní čitatelia, zvyčajne mi poradia veľmi ochotne.

Koho čtete? Co vás poslední dobou nejvíce zaujalo a máte nějaké oblíbené autory, na jejichž nový počin se vždy těšíte?

Čítam hlavne detektívky a thrillery, niečo zo severu (Jorn Lier Horst), ale hlavne americkú školu – Michaela Connellyho, Roberta Parkera, Roberta Craisa. Sci-fi a fantasy už skoro nečítam, skúšal som teraz Ready Player One a úprimne povedané, nebavilo ma to, hoci som dieťa 80. rokov. Všetky tie narážky sú zábavné, ale funkčný príbeh to nemá ani náhodou.

Sledujete domácí autory? Kdo vás baví?

Čítam opäť hlavne detektívky a thrillery, Joža Kariku, Kopřivovu Rychlopalbu, sem-tam nejakého Dominika Dána či Jana Bauera.

Závěrečnou otázku vymyslel můj kamarád, když jsem se ho ptal, jestli by měl pro vás nějakou otázku, která ho opravdu zajímá: Zajímalo by mě, jestli se Širin povedlo nakonec Báthoryho umýt, nebo jestli po celou dobu putování v Sýrii Čelebimu smrděl?

Báthory smrdí stále, aj teraz pri Nových Zámkoch v Hradbe západu. To je tým, že je z pohľadu moslimského učenca Čelebiho iba špinavý ďaur.