Propracovaný a zábavný herní systém je jedním ze základních stavebních kamenů každé dobré deskové hry. Stejně významnou pozici, na niž je v posledních letech kladen stále větší důraz, zastává kvalitní vizuální zpracování. Ilustrace a grafická úprava chystané hry Euthia: Torment of Resurrection jsou z velké části dílem Ivety Doležalové, která není v herním průmyslu žádným nováčkem. Mimo jiné se podílela na tvorbě dvourozměrné kyberpunkové hry Dex, v uplynulých letech organizovala Indie Expo sekci na Game Developers Session a spolupracuje na pořádání uměleckých workshopů Carbon Black ve Štýrském Hradci.

Ještě než se dostaneme k Euthii samotné, rád bych se zastavil u vašich předchozích projektů, protože se jedná o celkem zajímavý výčet. Jak to tedy začalo?

Začalo to překvapivě grafickým designem v marketingu, kde jsem strávila několik let po dokončení střední umělecké školy. Mým cílem od začátku však bylo vytváření grafiky do her a kvůli tomu jsem se také přestěhovala do Prahy. Brzy na to jsem se dostala na stáž do studia Dreadlocks, kde si mě později najali jako 2D grafičku a působila jsem tam přes tři roky.

Počítačová hra Dex byla takovou mojí premiérou, kde jsem vypomáhala v pozdější fázi vývoje. Následovalo pár různorodých projektů, některé z nich však dodnes nebyly oznámeny. Dalo mi to však trochu zkušeností jak s tvorbou 2D, tak 3D her, mobilních aplikací i VR.

Když jsem se rozhodla opustit Dreadlocks, začala jsem pracovat jako živnostník, a tudíž jsem se často spíš menším dílem podílela na různých projektech jak v grafickém designu, tak v ilustraci, např. uživatelské rozhraní pro Experience Colorblindness pro VR, koncepty a ilustrace pro Lost Hero nebo kolorování lineartů a grafický design pro karetní hru Pigeonpocalypse. Také jsem se začala hlouběji a aktivněji zajímat o to, jak svoje schopnosti kresby a malby posunout dál.

A pak přišla Euthie?

Přesně tak. Markéta (Markéta Bláhová, manažerka projektu, pozn. redakce) mě oslovila s nabídkou ke spolupráci na Euthii, a tomuhle projektu se primárně věnuji už téměř rok. Tam působím nejen jako ilustrátorka, ale také dávám dohromady hodně věcí z grafického designu, aby to mělo jednotný kabát.

Rok strávený s tak velkou hrou, která podléhá neustálému testování, snad ani nemůže nechat člověka nepoznamenaného. Jaký to byl vlastně rok?

Já bych ho označila jako přínosný. Spolupráce s Markétou a Tadeášem (Tadeáš Spousta, autor hry, pozn. redakce) mi hodně sedla, protože k tomu přistupují systematicky, ale zároveň se nebojí věci měnit, pokud k nim je dobrý důvod. Iterace jsou zkrátka součástí tvorby her. Já se testování prakticky neúčastnila, vždycky pro mě bylo dost práce na komponentech. Často to pro mě byl tak trochu boj s časem.

Jakým způsobem se vlastně vyvíjel grafický styl nové Euthie? Tvůrčí tým přece jenom není jednočlenný a zároveň je zde ještě původní hra Legendy země Euthie, takže si dokážu představit celkem velké množství třecích ploch a možná i snahy o zachování kontinuity.

V mnoha ohledech překvapivě ke tření příliš nedocházelo, protože už byl hotový základ (autorem ilustrací pro hru Legendy země Euthie je Petr Štich, pozn. redakce), na kterém se mohlo stavět. Zasazení hry čerpá z poměrně důkladně zavedeného žánru a to má pak budoucím hráčům co říct. Ten starý mudrc v róbě určitě bude mocný mág, a ten pavouk, co na vás vyskočil z lesa, možná bude o trochu větší, než ten, kterého jste včera potkali v kuchyni. Hlavním záběrem bylo vylepšit celkovou kvalitu grafického zpracování a to se, myslím, povedlo. Pořád to je Euthie, ale je to jako kdyby někdo ten svět vzal, rozebral ho na dílky a znovu a lépe jej poskládal, některé dílky přitom zcela vyměnil a na vrch ještě postavil pár nových lesklých věžiček.

Bude v krabici hry přibalený také artbook?

To by bylo samozřejmě skvělé, ale je to u deskovky až vedlejší produkt. Proto jeho vydání závisí především na výsledcích kickstarterové kampaně.

Velké deskové RPG typu Euthie se neobejde bez obrovského množství komponent a s komponentami souvisí volba jejich vhodné velikosti, materiálu a povrchových úprav. Měla jste šanci do procesu tohoto výběru z pozice ilustrátora vstoupit, nebo vše podléhalo hernímu designu či možnostem tiskárny?

V tomhle ohledu jsem příliš nezasahovala z toho důvodu, že Markéta s Tadeášem už mají za sebou vydání deskové hry, zatímco pro mne to je nová věc. Ovšem mnohokrát jsme spolu analyzovali zkušební tisky a na základě toho jsme se domlouvali na dalších úpravách v grafice.

Jaké používáte nástroje pro tvorbu ilustrací? Dostane se ještě ke slovu obyčejná tužka a papír?

Ačkoliv se tradiční a digitální tvorbě ve volném čase věnuji přibližně stejnou měrou, pro pracovní projekty jde z velké většiny o čistě digitální práce. Vzhledem k časovým možnostem tak rozsáhlého projektu digitální tvorba nabízí velkou výhodu – možnost snadných iterací a úprav ve vrstvách. Tužku a papír používám v tomhle případě snad jen při prvotních návrzích rozvržení jednotlivých prvků grafiky, ale myslím, že jde také o věc zvyku a každý to může mít trošku jinak.

Je zde nějaký rozdíl mezi prací ilustrátora pro deskovou hru a videohru? Záleží vůbec na médiu, pro které se ilustrace tvoří?

Záleží hodně na konkrétním použití dané ilustrace. V deskovkách to je většinou přímočará cesta – dostanete rozměry, zadání a kontext. Stejná věc nastane, když děláte ilustraci pro propagaci videohry, načítací obrazovku, nebo dostanete k vyhotovení konkrétní asset, který má všechny specifikace určené předem. Ovšem když dojde na rozsáhlejší interakce, nebo dokonce animace, je důležité mít povědomí o funkčnosti a použití takového assetu, v některých případech se grafici starají například také o import assetů do herního enginu.

Před vámi je teď kickstarterová kampaň. Z pohledu běžného uživatele se jedná o jednu webovou stránku s popisem hry, doprovodnými obrázky a trailerem. Jak vypadá taková kampaň z pohledu ilustrátora, který ji připravuje?

Z pohledu ilustrátora se dá říct, že už mám hotovo. Z pohledu grafického designera mě čeká ještě hodně práce, jak již hotové ilustrace zapracovat do jednotného a srozumitelného celku. Jedná se o práci, která zabere mnohem více času, než se může na první pohled zdát, a pojí se k ní také příprava doprovodných věcí, jako je zázemí na sociálních sítích, budování komunity a propagace.

Jaké jsou vaše nejbližší plány mimo svět Euthie?

Mým plánem je se nadále zlepšovat v základech kresby i malbě a učit se nové věci. Také se snažím více spojit s uměleckou komunitou, protože to dokáže člověku dodat hodně motivace. Krom ilustrace mě zajímá také concept art pro zábavní průmysl, kvůli kterému v říjnu pojedu do Polska na školu Focal Point School.

V současné době se nejčastěji věnuji fantasy ilustraci nebo studiím z přírody – jak digitálně, tak tradičně. V tradičních technikách u mě momentálně vítězí inkoustové pero a papír, ale začala jsem se zajímat například také o olejomalbu. Snažím se to brát postupně a komplexně a každý z těch malých dílků by měl ve výsledku vést k lepší technice i ke schopnosti vymýšlet funkční a poutavé nápady pro mé pracovní i osobní projekty.