Současnou jihoafrickou fantastiku u nás doposud reprezentovala pouze hvězdná Lauren Beukesová, v pozici jejího následovníka nyní přichází Charlie Human. V románu Apokalypsa na počkání se vlivu slavnější kolegyně v žádném případě nezříká, naopak jej v závěrečném poděkování vděčně přiznává. Kniha nabízí hned několik styčných bodů s oceněným Zoo city od Lauren Beukesové, znovu jde o městskou fantasy plnou jihoafrické mytologie, jen místo Johannesburgu tentokrát navštívíme Kapské město. Human ovšem téma uchopil po svém a především originálně, obavy z očividného a nenápaditého plagiátu nejsou v tomto případě na místě.

Hrdinou příběhu je středoškolák Baxter Zevcenko, patřící k problémové části studentů střední školy Westridge. Stojí v čele malé skupinky specializované na distribuci pornografie mezi ostatní spolužáky, v tomto svérázném podnikání se mu skvěle daří a jeho největší starostí je udržet v mezích napětí mezi dvěma většími studentskými gangy, které se nachází na pokraji ozbrojeného konfliktu. Baxter ví, že pokud by taková situace nastala a konkurenční skupiny by se do sebe pustily, znamenalo by to zásah policie a s ním spojené vyšetřování by jistě přineslo i rozbití jeho distribuční sítě. Machiavelisticky proto manipuluje vůdci obou gangů, což se mu díky vysoké sociální inteligenci bez větších problémů daří.

Vedle agendy okolo pornografického byznysu si najde čas i na Esmé, stejně starou přítelkyni a nutkavou kleptomanku. Rodinnému zázemí dominuje autistický bratr Rafe, častý terč Baxterových agresivních výpadů, které se zejména matka marně pokouší pochopit. I přes halucinace, které Baxtera občas navštěvují, se zdá, že má vše pevně v rukou, ovšem jen do té doby, než zmizí Esmé, navíc po společně strávené noci. Baxter Zevcenko sice odmítá přiznat hlubší city, přesto se vydává za její záchranou. Pátrání po ztracené dívce se stane putováním po odvrácené straně velkoměsta, plné tvorů a postav z jihoafrické mytologie.

Hlavní silou románu je právě postava Baxtera Zevcenka, ve které Charlie Human skvěle využil techniku nespolehlivého vypravěče, dokonce umocněnou ve více rovinách. Čtenář se hned na počátku díky záznamu sezení u psychiatra dozví, že Baxter je sériový vrah, nejprve tedy předpokládá, že Zevcenkovy konfrontace s nadpřirozenem budou pravděpodobně symptomy duševní choroby pachatele těch nejhorších zločinů. Ovšem situace se několikrát mění, navíc se ukáže, že i zmiňovaný pohovor s lékařem nepatří až na konec příběhu, nýbrž někam do jeho středu. Scény z podsvětí, prosycené nadpřirozenem a bizarními úkazy, stále víc připomínají horečnatý sen, jde ale skutečně jen o halucinaci, nebo mají reálný základ?

I v běžném Baxterově životě se totiž podobné úkazy objevují, ať už jde o nepříjemně živé představy výjevů z historie, „vševidoucí oko“ jeho bratra nebo postavu dědečka, blouznícího o černých vránách nesoucích zlo. Právě na takové vrány Baxter naráží během svého hledání Esmé, jde v tom případě o přenesení dědečkových představ do reality Baxterových halucinací, anebo je to naopak? Rozhodnutí otázky, zda je Baxter skutečně šílený a jeho vyprávění je jeden velký blud, či zda je skutečnost opačná a vypravěč má celou dobu pravdu, nechává autor až na závěrečnou část románu. Lze říct, že po vyjasnění tohoto otazníku Apokalypsa na počkání trochu ztrácí na zajímavosti, přesto není problém té pravé skutečnosti jediným nábojem, kterým Humanovo dílo oplývá.

Zevcenkovo putování podivnou krajinou Kapského města je typickou iniciační cestou, během které musí poutník dospět a nalézt to dobré, co v něm je. Z nesympatického antihrdiny se tak Baxter postupně mění a učí se objevovat a především přiznávat vlastní city. Ať už jde o vztah k Esmé nebo k vlastnímu bratrovi, z cynického a sobeckého přehlížení se propracuje k lásce a porozumění. Tento vnitřní přerod je zrcadlovým odrazem stále více fantasmagorických zážitků, které na něj v labyrintu příběhu autor nachystal. Jako každý správný poutník do podsvětí má i Baxter svého průvodce. Bylinkář a lovec nadpřirozených bytostí doktor Jackson Ronin, mocný čaroděj a bývalý člen zvláštního oddílu MK6, zavede Baxtera na řadu klíčových míst příběhu a seznámí jej s plejádou více či méně nadpřirozených postav a bytostí. Realita Roninovy existence je klíčová pro četbu celého románu, pokud přijmeme, že je skutečný, pak logicky musí být skutečné i vše ostatní. Okolo věčně podnapilého Ronina se proto splétá stále větší množství nitek a je na posouzení každého čtenáře, nakolik uspokojivým shledá způsob, jímž je autor nakonec rozmotá.

Další důležitou složkou Apokalypsy na počkání je způsob, kterým Human román podává. I přes leckdy možná až přílišnou ztřeštěnost nikdy čtenářovu pozornost neunaví nedostatkem zábavnosti, zručně se vyhne všem pastem, ve kterých by mohla číhat nuda či dlouhá chvíle. Na rozdíl od snad sporného způsobu řešení celé zápletky není polemika o autorském stylu na pořadu dne, na románové ploše debutující autor nenechá o své zručnosti zapochybovat. I přes jisté logické lapsy v dějové konstrukci, které asi není pro pozornějšího čtenáře velkým problémem odhalit, drží svého posluchače pevně v hrsti a jen těžko se najde někdo, koho by jeho román nepobavil. Výše nastíněná vážná témata totiž dokáže podat s chytlavostí překonávající řadu zavedenějších autorů, Baxterovo pátrání po Esmé proto zaujme snad každého, komu nevadí trocha neotřelosti a pořádná porce nespoutané fantazie.

Jak již bylo řečeno, z nám známých knih je jistě nejpatrnější vliv Zoo city, tento přece jen vážnější a poněkud ucelenější román od Beukesové však není jediným, který můžeme označit za inspirační zdroj. Mytologické bytosti obývající jakousi alternativní realitu velkoměsta připomenou práce Neila Gaimana, v doslovné personifikaci chobotnice, jednoho ze symbolů Kapského města, zas můžeme zaslechnout ozvěnu Krakena od Chiny Miévilla. Svěží tempo vyprávění drží krok s Benem Aaronovitchem, jednou ze současných hvězd městské fantasy. Ovšem v Aaronovitchově Londýně jsou magické bytosti běžnou, byť ne všemi viditelnou součástí skutečnosti, v díle Charlieho Humana je vše o něco zamotanější a méně průhledné.

Poučený čtenář najde jistě i řadu dalších žánrových souvislostí a kontextů, nejspíš ale nikdo neoznačí Apokalypsu na počkání za pouhý kompilát už napsaného. Human využil bohatství jihoafrické mytologie i dosti pochmurné historie své země k vytvoření originální, zábavné a zároveň myšlenkově podnětné fantasy, kterou dokázal odvyprávět na vysoké úrovni. Nakladatelství Plus si tak připsalo další veskrze sympatický počin. Zda budou jeho prodeje stačit i na vydání pokračování nazvaného Kill Baxter, ukáže budoucnost…

Charlie Human: Apokalypsa na počkání

vázaná, překlad Vít Bezdíček, 312 stran, 329 Kč

Související odkazy:

Počkáte si na Apokalypsu? (ukázka)