Hloubení je dalším románem z Ryhopského cyklu Roberta Holdstocka. Volně navazuje na předchozí Lavondyss, ovšem stylem vyprávění se blíží spíše původnímu Lesu mytág. Všechny tři knihy pak spojují silný motiv rodiny a sugestivně podané téma mýtů, ať už těch pozapomenutých, tak i těch známějších, které jsou zde často nahlíženy novým, nečekaným způsobem. V Hloubení nám Holdstock představuje Alexe Bradleyho – bystrého a zvídavého chlapce, kamaráda Tallis Keetonové, která, jak už víme z románu Lavondyss, zmizela v Ryhopském lese společně s jejím otcem Jamesem, jenž se ji vydal hledat. Jednoho dne Alex společně se svým otcem narazí na Jamese Keetona, když se, fyzicky zničený a psychicky zlomený, vypotácí z Ryhopu, kde marně pátral po své dceři…

James tvrdí, že v lese bloudil pouhé čtyři dny, v našem světě však mezitím uplynul celý rok; blouzní a v rukách svírá Měsíční sen – masku, kterou Tallis ztratila, když vstoupila do lesa. Je umístěn do nedalekého sanatoria, kde dále chřadne, zmatený a zničený žalem ze ztráty dcery. Jen Alexovy návštěvy jsou mu určitou útěchou. Při jedné z nich však dojde k dramatické události, která Alexe vážně poznamená a z dříve živého chlapce se spoustou zájmů se stává apatická, vnitřně vyhaslá bytost. Snahy o léčbu jsou marné, Alex je umístěn do téhož sanatoria jako Keeton, odkud posléze mizí a je považován za mrtvého. Po několika letech však jeho otec, Richard Bradley, obdrží indicii, dle které je Alex možná živ kdesi v Ryhopském lese. Richardovi svítá naděje a vydává se chlapce hledat.

Z předchozího souhrnu děje je zjevné, že rovněž v Hloubení se Holdstock zabývá silným motivem rodiny. Ústředním tématem je zde vztah otce a syna, který je ovšem, oproti předchozím knihám, mnohem méně komplikovaný. V Lese mytág se Steven Huxley vymezoval vůči svému otci a staršímu bratrovi. Lavondyss popisoval odloučení dospívající dcery od otce a především od matky. Vztah Richarda Bradlyeho a jeho syna Alexe je oproti tomu jednoznačný. Pro Alexe je otec vzorem a přítelem, pevným bodem, kterého se lze zachytit. Pro Richarda je jeho syn milovanou bytostí, kterou neopouští a nezrazuje ani po jeho domnělé smrti. Neváhá podstoupit nebezpečnou výpravu do prastarého, temného hvozdu, protože má naději, že znovu uvidí svého chlapce. Jejich vzájemný vztah je ryzí, nezkalený traumaty, výčitkami, nepochopením. Přesto není tato „nekonfliktnost“ knize nijak ke škodě. Richardova motivace je čtenáři díky tomu jasná, srozumitelná a blízká, snadno se s ním identifikuje.

O to více v tomto díle vynikne Holdstockova práce s motivem matky, který prostupuje celým cyklem. Postavy matek/manželek hlavních hrdinů jsou v jeho knihách dosti upozaděné, v příbězích hrají minoritní a většinou negativní roli. Stojí obvykle mimo hlavní dění, nechápající a netečné vůči tajemnu, které představuje Ryhopský les a které tak neodbytně přitahuje hlavní postavy Holdstockových příběhů. Vztah k Ryhopu je zjevně tím úhelným kamenem, všechny silné a sebevědomé hrdinky Holdstockových knih intuitivně chápaly a přijímaly mýtickou povahu prvotního lesa a svou úlohu v něm. V Ryhopském mýtu je žena bojovnicí, kněžkou, čarodějkou, mystickou bytostí. Mateřský element je přitom v Ryhopu také přítomen, ovšem autor nám na postavách matek ukazuje, jak se archetypy, které ztratí kontakt se svým mytickým původem, mohou oslabit, vyprázdnit a vyčerpat.

Hloubení rovněž dále rozvíjí myšlenku vědeckého bádání v magickém lese, která se objevila už v Lese mytág prostřednictvím George Huxleyho, prvního průzkumníka. Richard Bradley se v rámci pátrání po Alexovi přidává k vědecké expedici, která má základnu v Ryhopu a věnuje se průzkumu tzv. hloubení, tedy jakýchsi zkratek, červích děr do jiných míst a časových období prvotního lesa. Členové expedice ovšem, na rozdíl od Huxleyho, chápou, že Ryhop se klasickému vědeckému zkoumání vzpírá a běžné vědecké postupy na něj aplikovat nelze. Tomu jsou přizpůsobeny metody, ale především účel celé expedice. Její členové vstupují do lesa cíleně, protože, podobně jako Richard, cosi hledají. Někteří usilují o naplnění svých tužeb, jiní o konfrontaci se svými vnitřními démony, všichni každopádně věří, že jen kontaktem s mytickou podstatou lesa mohou svého cíle dosáhnout. Jejich prostřednictvím nám tak autor opět předestírá sugestivní obrazy a scény mytologické povahy, jež jsou pro Ryhopský cyklus určující.

Díky pestrému původu členů expedice se navíc setkáme i s fragmenty mýtů mimo britský, respektive evropský kontext, jde například o motivy blízkovýchodní či legendy severoamerických Indiánů. Celým dílem pak prostupuje zajímavá variace na legendu o Gawainovi a Zeleném rytíři, která úzce souvisí s Alexem – scény ze Zelené kaple jsou patrně tím nejsilnějším, co kniha nabízí. V Hloubení tedy autor zdařile rozvíjí témata a motivy, které nastolil v předchozích knihách Ryhopského cyklu. Stále má co říci, vypráví nám o dětské fantazii, rodině, odloučení a o hledání. O spalující touze po naplnění, a v neposlední řadě i o lásce. Hovoří o velkých, vpravdě mytických tématech, ale činí tak přitom lehce, čtivě, neotřele.

Nové české vydání je navíc opět výpravné. Nejde pouze o pevnou vazbu a vkusnou obálku Geoffa Taylora. Pokud se totiž v předchozím odstavci zmiňuji o sugestivních obrazech a scenériích, rád bych v tomto kontextu vyzdvihl zejména původní vnitřní ilustrace a grafickou úpravu knihy. Oboje výborně dotváří a doplňuje dojem z textu. Příslovečnou třešničkou je pak předmluva od jednoho ze slovutných Velmistrů fantastického žánru, Michaela Moorcocka, psaná přímo pro české vydání. K podobným textům mám tendenci přistupovat s určitou nedůvěrou, která však v tomto případě není vůbec na místě. Moorcockovo vyznání lásky k Ryhopskému cyklu je výstižné, brilantně napsané a především upřímné. Co více si přát?

Robert Holdstock: Hloubení

vázaná, překlad Petr Kotrle, obálka Geoff Taylor, 256 stran, 298 Kč

Související odkazy:

Projdete hloubením do mytického hvozdu? (ukázka)

Cesta do srdce Ryhopského lesa (ukázka)

Pomalé pronikání do hlubin lesa (recenze)

Navštivte temný a fascinující Les mytág (ukázka)