Zatímco se to jak na webových, tak i facebookových stránkách nakladatelství Comics Centrum jen hemžilo zmínkami o připravovaném vydání Kurva velkýho Sin City, odněkud ze zálohy, což u něj nebývá vůbec zvykem, zaútočil Hellboy. Ano, nečekán, avšak rozhodně zván vyběhl ze svého úkrytu a předložil už devátou knihu svých pekelných dobrodružství Divoký hon. Dle svého zvyku z poslední doby se Mike Mignola věnuje už jen scénářům a svůj malířský um vetkl pouze do tvorby obálky. Na druhou stranu je třeba přiznat, že kresba Duncana Fegreda není vůbec špatná. V předchozím díle Temnota vábí jsme si ji mohli tzv. osahat a zvyknout si na ni, z čehož vyplývá, že v tomto devátém díle už působí zcela přirozeně a je cítit, že Fegredo dostal Zvěstovatele apokalypsy s červenou kůží pěkně do ruky.

Zatímco kdysi byl Hellboy především vyšetřovatelem paranormálních jevů, který svým osobitým způsobem dokázal zamést s každým zlovolným monstrem, které se chtělo vloudit do našeho světa, aktuálně tomu tak už není. Ve světech, v nichž se nyní pohybuje, o lidské plémě téměř nezavadíte. A pokud ano, tak stejně posléze zjistíte, že je už minimálně několik let po smrti. Vesměs má však jeho odpočívání v pokoji (no, to sotva) mnohem delšího trvání. Jako by Hellboy bloudil v paranormálních světech a ze všeho nejvíc se snažil nalézt sám sebe. Ztrácí se ve fantaskních krajinách plných skřítků, mrtvých šlechticů, démonů, čarodějnic a vůbec všelijaké jiné havěti, kterou jsou nám lidové legendy a mýty schopny nabídnout. Na těch si ostatně dává Mike Mignola po čertech záležet a stylem sobě vlastním je vzájemně mísí a vytváří tak jedinečný svět plný mystifikací, jejž se snaží poskládat do výsledné mozaiky předkládaných příběhů. Aby mu to nebylo málo, často používá skryté i očividné odkazy na předchozí hellboyovské opusy a jakoby teleportuje jednotlivé postavy mezi díly, aby dostaly další šanci utkat se s jeho hlavním hrdinou s upilovanými rohy.

„A to je něco, co Mike Mignola pochopil, totiž že mytologie

a lidové pověsti jsou živoucí příběhy, které se časem mění

a v nichž se odrážejí tajné naděje i obavy lidí.“

I „divoký hon“ jako takový je legenda, jejíž podstatu vysvětluje Mark Chadbourn v předmluvě knihy. Dovolím si z ní ještě jednu krátkou citaci: „Divoký hon je tu s námi dlouho, opravdu dlouho. Když Vikingové ve svých dračích lodích přepluli moře, přinesli s sebou pověsti o svém bohu Woodenovi, který se za bouřlivých nocí, na koni a se smečkou divokých psů za patami, žene temnou oblohou. Neopatrné pak odnáší, aby propadli děsivému osudu. Ale ten příběh by starý už v té době.“ A na jeden takový hon je pozván i sám Hellboy, zrovna když se ocitne na půdě starého, dobrého Albionu. Hon, na který dostal pozvání, je honem na obry, kteří se začínají shromažďovat a opouštět své hroby. Spolčují se do skupin, aby mohli páchat škody. Hellboy účast na honu přijme a tím začíná neuvěřitelný sled událostí, které nás dovedou například až k legendě o králi Artušovi a bájném meči zvaném Excalibur nebo k Janově proroctví. Mrtví ožívají, Hellboy bloudí mezi světy a v podstatě nikomu není jasné, co je fikce a co realita. Setkáme se s hlasy ze záhrobí, duchy, postavy z minulých dílů nebo třeba s Královnou čarodějek, jež se stane bohyní války. A náš hrdina? Tomu se může stát, že střetne i sebe samotného…

Nalijme si ale čistého vína. Pokud neznáte předchozí hellboyovské příběhy, pokud je vám mytologie úplně cizí, tak tímto dílem s poznáváním Anung un Rama rozhodně nezačínejte. Budete totiž nadobro zmateni a Hellboyův výlet mezi světy proti tomu bude jen jakousi procházkou růžovým sadem. Mike Mignola své vyprávění a reálie tvoří se záviděníhodnou precizností a jednoduše nejde začít od konce, ani uprostřed. Hellboye musíte studovat skoro jako vědní obor, který čerpá z různých pramenů a který si zaslouží zvýšenou pozornost. Nejsem si vůbec jist, jestli jen pouhé čtení dokáže odhalit podstatu toho, co nám jeho tvůrce touží sdělit. Samozřejmě, jako vhodná nápověda existuje filmová verze, která je především dobrou zábavou a jak už to u mnoha filmů či seriálů bývá, nese v sobě především potenciál nalákat široké masy ke čtení komiksu samotného. Ovšem tento komiks se pyšní nejen dobrou kresbou, ale především důmyslně vymyšlenými příběhy, které dokáží hluboce zaujmout. Pouhé zhlédnutí filmu by tak nemuselo stačit, ačkoli když už nic jiného, získáte alespoň určitě povědomí o předkládaných legendách a mýtech. V tomhle ohledu je Mike Mignola ve své sérii stále silnější.

„Tahle kniha by mohla být jednou z nejdůležitějších v Hellboyově historii

– prorůstá svými úponky do minulosti a spojuje zdánlivě nesouvisející příběhy…“

Říká se, že víno či sýr zraje… a stejně tak v rukou Mike Mignoly a Duncana Fegreda zraje i jejich démonický hrdina Hellboy a především jeho příběhy. Čtenář musí mít tušení souvislostí, aby si jeho příběhy pořádně užil. K tomu mu může dopomoci i výborný překlad Jana Kantůrka a občasné vysvětlivky, které odkazují k pramenům poznání. Stejně jako překlad, i kniha samotná se pyšní výborným zpracováním v pevné vazbě. V tomhle Comics Centrum odvedlo svůj vysoký standard. Nechci, aby to znělo jako pochlebování, ale v případě, že do komiksu investujete šest stovek, očekáváte, že nedostanete nějakou odbytou a nedotaženou práci. V tomhle si na tohoto tuzemského vydavatele můžete vsadit, což beru jako velké pozitivum. Nezajímají mě nějaké limitované edice, ke kterým dostanete rukavice, kapesník, použitý toaletní papír samotného mistra, ale toužím po tom, abych za pořizovací cenu nedostal něco, čeho budu posléze litovat. Stejně jako někomu není líto investovat do archivního vína, kvalitního jídla nebo letité whisky, tak i v tomto případě dostanete navýsost kvalitní produkt, jenž je vyvážený ve všech směrech. Takže to prostě berte tak, že tohle je na všech stránkách Kurva dobrý Hellboy!

Citace pocházejí z předmluvy Marka Chadbourna ke knize Divoký hon.

Mike Mignola & Duncan Fegredo: Hellboy 9 – Divoký hon

vázaná, překlad Jan Kantůrek, obálka Mike Mignola, 192 stran, 599 Kč

Související články:

Pekelná jízda s Hellboyem pokračuje (ukázka)