Přestože je Harlan Ellison jedním z nejvýraznějších autorů science fiction dvacátého století a proslul i mimo tento žánr, v českém překladu jsme dosud znali pouze hrstku jeho povídek roztroušených po časopisech a antologiích po dobu několika desítek let. Jak už to tak bývá, vše se změnilo po autorově smrti, kdy mu u nás v letošním roce vyšla nejprve útlá sbírka Nemám ústa & musím křičet a krátce poté naopak notně obsáhlá, průřezová sbírka Vrchol vulkánu, v níž najdete hned třiadvacet autorových nejznámějších kratších prací (obě sbírky se pak protínají pouze v jedné jediné povídce). Překladatel Viktor Janiš, jenž se podílel na českém vydání sbírky Vrchol vulkánu, do této knihy přispěl doslovem, jenž netradičním způsobem přibližuje českému čtenáři spisovatelovu složitou osobnost…

„Při měření kruhu lze začít odkudkoli.“

– Charles Fort

A JAKO ABECEDA

Číst se Harlan naučil sám v raném věku; ve školce mu nevěřili, dokud jim nezačal předčítat ze slovníku. Nebylo to pro něj v provinčním maloměstě v Ohiu úplně výhodné: krom toho, že byl drobné postavy a Žid mezi antisemity, ještě se vyčleňoval svou inteligencí. Není divu, že utíkal do fikčních světů.

B JAKO BIPOLÁRNÍ PORUCHA

Od poloviny sedmdesátých let sužovala Harlana neléčitelná choroba, nejdřív diagnostikovaná jako chronický únavový syndrom, pak jako bipolární porucha a nakonec jako endogenní deprese. Znemožnila mu dokončit řadu knih a výrazně zpomalila jeho pracovní tempo.

C JAKO CORDWAINER BIRD

Když měl Harlan pocit, že jeho scénář zmrzačili producenti až příliš, podepisoval se jako Cordwainer Bird. Cordwainer je švec, bird je pták, dohromady tedy někdo, kdo dělá boty pro ptáky, zkrátka neužitečnou práci. Hrozba, že místo svého slavného jména použije nechvalně proslulý pseudonym, někdy hollywoodská studia odradila od nepřiměřených zásahů.

D JAKO DEMOKRAT

Na politickém spektru byl vždy nalevo, což tehdy znamenalo odpor proti válce ve Vietnamu a boj za občanská práva. V roce 1965 pochodoval s Martinem Lutherem Kingem ze Selmy do Montgomery, aby podpořil ústavní právo Afroameričanů na účast ve volbách. Asi nikoho nepřekvapí, že skončil na seznamu podvratných živlů, který si vedl kalifornský guvernér Ronald Reagan.

E JAKO ELLISON

„Musíte se smířit s tím, že Harlan Ellison je zčásti jedním z největších spisovatelů 20. století a zčásti je rošťácký a zlobivý jedenáctiletý kluk – a zároveň potrhlý starý Žid, který si svou židovskou potrhlost nejen užívá, on si v ní vyloženě libuje.“ – Neil Gaiman v dokumentárním filmu Sny s ostrými zuby.

F JAKO FRANK SINATRA

Jako Pilát do kréda se Harlan dostal do nejslavnějšího článku v dějinách nové žurnalistiky, Frank Sinatra je nachlazený od Gaye Taleseho. Při náhodném setkání v losangeleském klubu se Sinatrovi znelíbí Harlanovy boty. Harlan se Sinatrou nenechá vyprovokovat, dokonce zapře svou profesi, označí se za instalatéra a z konfrontace vyjde jako vtipný člověk, který se umí postavit šikaně.

G JAKO GENE RODDENBERRY

Producent seriálu Star Trek, pro nějž Harlan napsal díl Město na okraji věčnosti. Ten nechal Gene čtyřikrát přepsat, což Harlan nesl velmi nelibě. Jednou si na něj počkal v předpokoji s katovskou smyčkou v ruce, a když Gene vyšel, pronesl: „Řekni mi, že není pravda, že mi zase někdo přepsal scénář.“

H JAKO HOLLYWOOD

Harlan dorazil do Los Angeles v roce 1962 s deseti centy v kapse a záhy se etabloval jako vyhledávaný scenárista seriálů jako Krajní meze, Burke’s Law, Route 66, Alfred Hitchcock Hour a Star Trek. Jeho celovečerní film Oscar na motivy románu Richarda Salea ovšem naprosto propadl. Harlanovy nejlepší scénáře, zejména Já, robot na motivy slavných povídek Isaaca Asimova, zůstaly nerealizované.

CH JAKO CHOTĚBOŘ

V roce 1998 se Harlan jako host zúčastnil chotěbořského Parconu, a to přes internet, který jinak srdečně nesnášel. V online interview mimo jiné uvedl: „Překladatel musí nejen být s to překládat idiomaticky – a moje dílo je v tomto ohledu velmi náročné –, ale navíc zachytit naladění a barvu textu, jeho spodní proudy a poezii. To není málo.“ No, není.

I JAKO INSPIRACE

„Borges psal spekulativní literaturu a píše ji i Joyce Carol Oatesová a všichni spisovatelé z Latinské Ameriky píšou magický realismus, a to v zásadě dělám i já. S Jihoameričany jsem pokrevně i ideologicky spřízněný – s Mariem Vargasem Llosou, s Luisou Valenzuelovou a Gabrielem Garcíou Márquezem. To je moje literární rodina,“ řekl Harlan.

J JAKO JUVENILIE

V roce 1955 se Harlan přestěhoval do New Yorku. V prvním roce prodal pulpovým časopisům dvě povídky. V následujícím roce jich prodal přes sto – pod různými pseudonymy psal noir, sci-fi i decentní erotiku. Vzhledem k tomu, že pulpové časopisy platily jen cent za slovo, musel psát hodně a jeho styl byl poplatný Nelsonu Algrenovi a vzorům z časopisů jako Manhunt. Reprint raných povídek povolil až na sklonku života.

K JAKO KRITIK

„Nemáte právo na svůj názor, ale na svůj poučený názor. Nikdo nemá právo být ignorant.“ Tímto bonmotem se Harlan řídil i ve své filmové kritice, sebrané ve sbírkách Skleněný cecek: eseje o televizi a Ten druhý skleněný cecek a Harlan Ellison se dívá. Eseje to jsou velmi subjektivní, ostré, a přitom zasvěcené. Spíš než průvodcem filmy, které stojí za zhlédnutí, jsou kompendiem filmů, kterým se má člověk vyhnout.

L JAKO LÁSKA

„Každý člověk má v sobě jen omezenou zásobu lásky. Do jisté míry je to jako s rameny hvězdice: když z nich kus ukousnete, dorostou. Ale když ukousnete příliš, hvězdice zemře,“ napsal Harlan v eseji o jisté Valerii B. Ale taky napsal: „Jen co se člověk zamiluje, začne lhát.“

M JAKO MANŽELSTVÍ

Harlan byl ženat pětkrát, z toho čtyřikrát nešťastně, jednou dokonce pouhých pětačtyřicet dní (Lory po něm u soudu chtěla půlku domu a půlku příjmu z autorských práv; soudce jí přiřkl čtyři sta padesát dolarů). S pátou manželkou, o čtyřiadvacet let mladší Susan Tothovou, ovšem prožil dvaatřicet let, víc než se všemi předchozími dohromady.

N JAKO NEBEZPEČNÉ VIZE

Přelomová antologie z roku 1967, kterou dal Harlan dohromady jako editor a opatřil 33 předmluvami. Autoři povídek v ní mohli a měli porušovat všechna tabu tehdejších SF časopisů. Mimořádný úspěch tohoto symbolu americké Nové vlny přiměl Harlana k sestavení navazující antologie Opět nebezpečné vize a k práci na nikdy nedokončených Posledních nebezpečných vizích, mlýnském kamenu na Harlanově krku.

O JAKO OLYMPIA

Harlanův psací stroj, na němž psal až do konce života oslnivou rychlostí sto dvaceti slov za minutu. Když se ho lidé ptali, proč nepřesedlá na počítač, odpovídal: „Pokud byl psací stroj dost dobrý pro Marka Twaina, je dost dobrý i pro mne.“

P JAKO POVÍDKA

„Harlan nebyl jen velký autor science fiction; byl to skvělý spisovatel, tečka. Ve své vrcholné formě, od pozdních šedesátých let přes sedmdesátá léta až hluboko do osmdesátých let, nebyl ve veškeré anglicky psané literatuře lepší povídkář… Byl to komplikovaný chlap, svým způsobem génius a jeho múza byla vzteklá harpyje, ale psal jako Pánbu.“ – G. R. R. Martin

Q JAKO QUIJOT

Možná bylo Harlanovo snažení umíněné, přesto však mělo společný jmenovatel: respektujte spisovatele a jejich uměleckou vizi. Plaťte jim. Neberte jim autorská práva. Nevystavujte jejich díla na internetu zadarmo. Donkichotské? Možná, ale někdo to říct musel.

R JAKO ROMÁN

„Býval by z něj mohl být titán americké literatury, kdyby se přiměl k románové tvorbě,“ řekl o Harlanovi jeho filmový agent Marty Shapiro. Neil Gaiman oponuje: „Je to jako chtít po van Goghovi, aby dělal nástěnné malby.“

S JAKO SVIŠŤ

Když Harlanův nakladatel v rozporu se smlouvou umístil do jeho paperbacku reklamu na cigarety, Harlan se dožadoval, aby se práva na knihu vrátila k němu. Marně. Proto prokuristovi nakladatelství postupně odeslal dvě stě třináct cihel, jednu po druhé, na účet adresáta. Když ani další intervence nepomohly, poslal mu v srpnu nejpomalejší poštou krabici s mrtvým svištěm spolu s Cogswellovým receptem na dušené sviští maso. Nepopsatelný smrad z otevřeného balíčku zabral; prokuristovu kancelář museli dezinfikovat kouřem a práva se vrátila k Harlanovi.

T JAKO TERMINÁTOR

„Cameron to mohl mít zadarmo, kdyby se byl zeptal,“ tvrdí Harlan. Ale režisér Terminátora se nezeptal, jestli může využít motivy z úvodní části Harlanova Vojáka ze seriálu Krajní meze, navíc se o tom ještě neprozřetelně zmínil v interview v časopisu Starlog. Harlan pohrozil žalobou, studio se za režiséra nepostavilo, v mimosoudním vyrovnání dostal Harlan šedesát pět tisíc dolarů a zmínku v titulcích filmu. Autorská práva si Harlan střežil žárlivě: své o tom ví dvě stě padesát lidí, které Harlan zažaloval za vyvěšení jeho povídek na internet.

U JAKO UNIVERZITA

Na Ohijské státní univerzitě vydržel jen osmnáct měsíců. Vyhazov následoval po fyzickém napadení učitele tvůrčího psaní, jenž o Harlanovi tvrdil, že nemá talent a nikdy mu nikdo nic nevydá. Mnoho dalších let mu Harlan posílal kopii každé své vydané povídky.

V JAKO VZTEK

„Každou noc jdu spát naštvaný a budím se ještě naštvanější. S jistými nespravedlnostmi v životě musíte něco udělat. Nedá se prostě říct, že s nimi nemůžete bojovat, nebo že to je moc práce, nebo že nemáte čas nebo energii, nebo že nemůžete vyhrát. Zapomeňte na to. Bojujte se všemi!“ vzkazuje Harlan.

W JAKO WONDERLAND

Harlanovo sídlo v Sherman Oaks, jinak též známé jako Ztracený aztécký marsovský chrám. Domov více než čtvrt miliónu knih a komiksů, ani nemluvě o komiksových figurkách, desítkách obrazů a pravé lebce šavlozubého tygra. Po nedávné smrti Susan Ellisonové smutně osiřelý.

X JAKO XENOGENEZE

Patologický stav, v němž dítě nepřipomíná rodiče. Též Harlanův vlivný esej o „symbiotickém vztahu, v němž chování dětí, totiž fanoušků, nepřipomíná šlechetné ideály vyložené v textech a prohlášeních rodičů, tedy spisovatelů“. Spolu s dalšími spisovateli, kteří přispěli svými zážitky (Bloch, Tiptreeová, Asimov, Wolfe aj.), odhaduje množství takových čtenářů na pět procent – ale i tak málo dokáže autory odradit od veřejných vystoupení. Esej končí líčením toho, jak na spisovatele Alana Deana Fostera jeden fanoušek vychrstl kelímek teplých zvratků.

Y JAKO YERKA

Geniální polský malíř. Když byl Harlan požádán, ať napíše předmluvu k Jackovým surrealistickým obrazům, místo toto napsal třiatřicet krátkých povídek, a tak vznikla kniha Myšlenková pole, jeho nejlyričtější a nejmagičtější. V povídce Susan, kterou věnoval své ženě, Harlan píše: „Pláču kvůli všem těm ztraceným létům bez tebe, kvůli těm rokům, než jsem tě poznal, všem ztraceným létům svého života; a teď pláču proto, že ty roky přede mnou budou horší než ta ztracená léta za mnou.“

Z JAKO ZORRO

„Když už nejste nebezpeční, říkají vám šťoura; mně se mnohem víc líbí buřič, rebel, desperát. Pokládám se za něco mezi Zorrem a cvrčkem Jémine. Moje příběhy dělají bengál. Čas od času nějaký pomlouvač nebo dotčený kritik řekne o mém díle: ‚On tohle napsal, jen aby šokoval.‘ Usměju se a přikývnu. Přesně tak.“ – Harlan Ellison

♦