První soška, kterou kdy Erick Sosa vytvořil, vybuchla v peci, protože do ní zapomněli udělat díry pro odchod horkého vzduchu. To mu byly čtyři roky a tenhle koníček ho už nikdy nepustil. Na střední škole se přihlásil na lekce keramiky, na něž občas přinesl podobiznu komiksového hrdiny nebo postavy z videoher. Výrobky zaujaly i jeho učitelku, která byla ve skutečnosti cennou pokladnicí užitečných kontaktů. Pomohla mu s úspěšnou žádostí na letní stipendium do celosvětově známého koncernu Mattel, které se za pár měsíců proměnilo ve skvělou nabídku – mohl si vybrat kteroukoli uměleckou školu a Mattel by zaplatil školné a sepsal s ním pětiletý kontrakt. Neopakovatelná šance, to si uvědomoval i Sosa. Přesto odmítl.

I před tak zásadní příležitostí dostala přednost víra. Jako člen mormonské komunity odjel Sosa na dva roky na misi do Mexika. Když se vrátil, zamířil znovu do Mattelu, jenže jak se dalo čekat, jeho místo už bylo obsazené. Ale protože se už trochu vyznal ve výrobě hraček, nastoupil k SOTA Toys. Tady se naučil spoustu nových věcí a dodnes na ně nadšeně vzpomíná. Možná by v tomto oboru i zůstal, kdyby si neprošel také velmi negativním obdobím u další (nejmenované) firmy. O této fázi své kariéry mluví jen tak, že mu skoro zruinovala život a definitivně ho přesvědčila, aby se stal nezávislým výtvarníkem. Začal prodávat svoje věci online na eBay. Mezi ohlasy se objevila i reakce, která ho povzbudila, aby se ukázal také na odborném internetovém fóru Randyho Bowena, kde se scházejí začínající i protřelí umělci. Udělal to, načež se mu nečekaně ozval sám Bowen. Domluvil s ním první práci na figurce Psylocke, pak následoval Deadpool a odtud se už všechno rozjelo. U Bowen Designs teprve skutečně odstartoval svoji kariéru, protože opustil statut bezejmenných zaměstnanců, a v následujících letech se objevila spolupráce i s dalšími firmami: DC Direct, Warner Brothers, Master Replicas, Art Asylum, Blizzard, Wizkids, Upperdeck, Hasbro, Kotobukiya, Yamato, Funko.

Skvělá sestava jmen, ale Sosův cíl se měnil s tím, jak sbíral zkušenosti a zakázky. Časem si uvědomil, že směřuje k vybudování vlastní firmy, kterou nazval Prototypez. Velký průlom přišel s obdržením licence pro značku Street Fighter a v loňském roce ulovil pořádnou rybu, licenci DC Comics. A čím zaujal lidi v komiksovém gigantu? Musel nabídnout něco, co jeho společnost odlišilo od ostatních zájemců. Jednak prokázal, že se v tomto průmyslu pohybuje dost dlouho a má potřebné znalosti, a také přišel s jasným nápadem na linii exkluzivně zpracovaných figurek. To znamená, že místo levné výroby v Číně preferuje domácí americké firmy, které zaručí potřebnou kvalitu. Soustředí se na skládací modely v nízkých nákladech (maximálně 200 kusů). Nejsou malované, což znamená, že dávají volnost interpretace sběratelům, kteří je mohou svěřit do rukou oblíbenému výtvarníkovi, nebo je dotvořit sami. Sosa dělá vše pro to, aby fanoušci nezažívali žádné zklamání, když poprvé otevřou krabici se soškou a pak ji porovnávají s originálem.

Dostal se do pozice, kdy sám zaměstnává ostatní umělce, přesto se ještě pořád stává, že v práci tráví i osmnáct, dvacet hodin denně. Jde však o výjimky, neboť už pochopil, že mnohem víc než obchod znamená rodina, kterou je neustále obklopený. Kolem studia mu pobíhají čtyři dcery, matka mu pomáhá s účetnictvím a nejvíc hrdý na něj bude patrně jeho otec, který ho kdysi učil kreslit a bral do kina na superhrdinské filmy.