Simon Lee sice nepatří mezi nejzářivější superhvězdy sochařského a designového nebe, přesto jde o poctivého a otevřeného autora, jehož spletitá odysea dovedla až k nejsledovanějším vědeckofantastickým snímkům posledních let. Do epicentra filmařského průmyslu to snad ani nemohl mít geograficky dál, než z místa svého narození. Lee totiž pochází z Číny a do Spojených států, přímo do Los Angeles, se přestěhoval teprve po překročení dvacítky. Začal modelovat už v době, kdy děti podléhají kouzlu pastelek, přesto pro něj sochařina zůstala dlouho jen koníčkem. A tím dlouho myslíme skutečně dlouho. Plně profesionálním umělcem se stal až ve čtyřiceti letech.

Po kariéře výtvarníka netoužil, neboť ho nikdy ani nenapadlo, že by se jím mohl jednou stát. Původně šel docela jinou cestou – vystudoval marketing na Univerzitě Jižní Kalifornie. Samostudiem se pak vzdělával v programování, takže mohl brzy rozběhnout a vést malou společnost zaměřenou na vytváření webových stránek, jejíž činnost definitivně ukončil až před pár lety. Leeův průlom do uměleckých sfér se seběhl naprosto kuriózně a zcela nezamýšleně. Jedním z jeho zákazníků byli bratři Schiflettové, kteří se rozhodli pro nové stránky s otevřeným fórem určeným pro lidi z oboru i fanoušky. Lee potřeboval vyzkoušet jejich funkčnost, tak na ně nahrál fotografie svých prací. Nikdy nečekal, že se mu začnou ozývat lidé s tím, že by si jeho sošky rádi koupili. Teprve tehdy mu secvaklo, že by mohl prorazit i jako schopný výtvarník. Začal si přivydělávat modelářskými stavebnicemi a sběratelskými figurkami a za dva roky se z toho stalo hlavní zaměstnání. Opět se mu hodilo, že se naučil, jak používat správně marketingové nástroje, a během relativně krátké doby se vypracoval tam, kde je nyní.

Primárně se pořád soustředí na navrhování a produkci monster a příšer, které milují jeho obdivovatelé, jejichž řady se neustále rozšiřují. Vedle toho pak ale vytváří i osobní, nekomerční práce a na úplně druhé straně spektra jeho aktivit potom leží zakázky pro velkorozpočtové hollywoodské filmy. Do kinematografie pronikl v roce 2011. Režisér Guillermo del Toro ho pozval do svého týmu designérů, když začal připravovat Pacific Rim – Útok na Zemi. Setkali se kdysi na přehlídce, kde měl Lee vystavené své sošky, a musel na del Tora udělat mocný dojem, když režisér zaměstnal na důležitém, mamutím projektu člověka, který neměl s filmem vůbec žádné zkušenosti.

Od té doby se Lee coby designér a sochař podílel na dalších blockbusterech: Noe, Malificent (česky Zloba – Královna černé magie), nebo Na hraně zítřka. Lee je skvělou ukázkou toho, že si na svoji příležitost můžete počkat dost dlouho a že často přichází nečekaně. Předchozí zkušenosti dokáže dokonale využít. Nejen, že umí vybudovat ze svého jména kvalitní značku, ale také nemá problémy konstruktivně jednat, neboť si za dlouhá léta podnikání osvojil proaktivní přístup ke klientovi a dokáže věcně komunikovat s filmovými profesionály bez manýrů ublíženého umělce. Vedle nepochybného talentu to jsou právě tyto schopnosti, které zaručují, že Lee nemusí být nejznámější sochař na světě a přesto s ním budou lidé rádi pracovat a vracet se k němu.