Vypadá to, že člověk nakonec dohnal svého Stvořitele, a stalo se tak uprostřed divočiny v luxusním výzkumném zařízení geniálního miliardáře Nathana (Oskar Issac). Ten si zde hraje na boha a jeho dílem je inteligentní android Ava v podání švédské herečky Alicie Vikander. Je ale Ava jen dobře naprogramovaný a rafinovaný robot, nebo má skutečné vědomí? To jsou otázky, kvůli kterým je do panenské přírody pozván Nathanův zaměstnanec, programátor Caleb (Domhnall Gleeson). Během symbolických sedmi dní má provést na Avě řadu testů a zodpovědět otázku, jestli je Nathanův výtvor plnohodnotný umělý život.

Téma umělé inteligence nás bude pravděpodobně fascinovat až do doby, než tuhle hádanku někdo rozlouskne. Existuje celá řada filmů zabývající se otázkou vědomého stroje, vzpomeňme jen na nedávné snímky: Ona (2013), Transcendence (2014), nebo Chappie (2015). Nemluvě o klasikách jako Matrix, Blade Runner, či animovaný Ghost in the Shell. Scenárista filmu 28 dní poté, Alex Garland, poprvé sedl na režisérkou židli a rozhodl se představit nám komorní sci-fi příběh, ve kterém rozehrává psychologické drama několika herců. Dějištěm snímku je velký architektonický skvost uprostřed panenské přírody. Podzemní komplex pod domem, kde Nathan Avu stvořil, je však zcela odříznut od civilizace a dává tušit, že vše neproběhne, jak je plánováno. Občasné výpadky proudu, všudypřítomné kamery, kterými stvořitel Avy pozoruje svůj experiment. Brzy je jasné, že Nathan neříká Calebovi o svém projektu celou pravdu. V klaustrofobickém prostředí se tak rozehrává hra intrik, při které se dočkáte nejednoho zvratu a houstnoucí atmosféry.

Ex Machina je další z důkazů, že kvalitní sci-fi nepotřebuje velký rozpočet ani akční scény. Snímek se vyhýbá otřepaným klišé a přistupuje k divákovi jako k rovnocennému partnerovi, kterého netřeba bavit digitální exhibicí. Film nikam nespěchá, buduje atmosféru pozvolna a v některých pasážích má až meditativní náladu. Obsahuje kvalitní a inteligentní dialogy, při nichž vás seznámí s termíny a pojmy, jakými je např. Turingův test. Režisér rovněž zvolil pro obsazení postav kvalitní herecké trio. Nathan je charismatický, vtipný a přitom mrazivě autoritativní, křehký sex-appeal Avy dokáže okouzlit a ani Caleb nezůstává pozadu, přestože jeho role funguje hlavně jako divákův průvodce místním universem.

Příběh je založen na dialozích a scénář s nimi pracuje nadmíru zdařile. Nathanovo znepokojivé tajnůstkářství, rozvoj vztahu Caleba a Avy, při kterém vzniká sexuální napětí, ztráta pevné půdy pod nohama a mlčenlivá sloužící Kjóko. Konverzační drama se postupně překlene do mrazivého thrilleru, v jehož zákrutech se ztratíte stejně jako Caleb a chvílemi nebudete vědět komu fandit a komu ne. Technické zpracování a atmosféra jsou po všech stránkách znamenité. Exteriéry, interiéry, kamera, relativně nenápadný, ale podmanivý soundtrack. Vizuálních efektů se sice vyjma průhledného těla Avy moc nedočkáte, ale Ex Machina není o efektech, ale o příběhu a odkaz na klasiky žánru zvládá na výbornou. Máte-li například rádi Isaaca Asimova, budete si v místním prostředí vyloženě lebedit. K srovnání může dobře posloužit i Jonesův Moon (2009) nebo Predestination (2014) bratrů Spierigových.

Ex Machina není dějově revoluční. Průměrného fanouška sci-fi tak může zamrzet, že představivost autorů nezasahuje dále, než by se možná na podobně laděný snímek slušelo. V některých momentech působí natáhnutým dojmem a tam, kde by mohl scénář přitlačit na pilu nebo něčím ozvláštnit známé téma, zůstává zbytečně při zemi. Což je trochu škoda. Přesto se ale jedná o konverzační sci-fi mezi třemi postavami, z něhož dokázal Alex Garland vytěžit, co se dalo. Režie je pečlivá a práce s detaily působivá. Ději nechybí gradace a v poslední třetině dobře napíná diváka. Bude to stačit k tomu, aby vás film nadchl? Hádám, že ne. Ale rozhodně to postačí k tomu, abyste si tuhle minimalistickou jednohubku užili a možná si nad lehce filosofickým tématem i trochu popřemýšleli.

Atmosférické žánrovky s klidným tempem, kde vás autoři nezahlcují výbuchy a digitálním cirkusem, se neobjevují často. O to víc si jich cením. Ex Machina je inteligentní, komorní sci-fi se skvělým hereckým obsazením a zdařilou atmosférou. Je to malý a trochu nenápadný film, který má jedinou nevýhodu v tom, že svůj námět nedotáhl tam, kde ještě diváci nebyli. Pozornost si však určitě zaslouží, minimálně už pro to, s jakou odvahou se režisér do svého debutu pustil.

Ex Machina

USA, Velká Británie, 2015, 108 minut Režie: Alex Garland Hrají: Oscar Isaac, Domhnall Gleeson, Alicia Vikanderová

75%