Není nic horšího než mít doma čtrnáctiletou dceru, která se věnuje vynalézání zlepšováků, neumí se společensky obléct, ba ani vystupovat. Jak potom máte tak nemožného potomka výhodně provdat? Je totiž devatenácté století a pro ženu není nic těžšího a zároveň vhodnějšího, než se stát opravdovou dámou. Své o tom zjistí i Sofronie Temminicková, která by nejraději dál šplhala po stromech a dělala si legraci z módou posedlých starších sester. Když ovšem trpělivost její matky přeteče, je nucena své dosavadní postoje přehodnotit. Za trest je totiž poslána do Penzionátu mademoiselle Geraldiny pro kvalitní přípravu mladých dívek.

České a slovenské vydání jsou od sebe takřka k nerozeznání…

Už cestu na ono místo provází jedna katastrofa za druhou. Sofronie se musí mimo jiné potýkat i se Vzducholapky, o nichž si donedávna všichni mysleli, že neexistují. Z domnělé ředitelky se vyklube jen o něco starší, ale zato velice protivná studentka, s níž si není radno zahrávat. A Penzionát také není úplně takový, jak by se dalo očekávat. Už jen proto, že kromě etikety a správného uklánění se děvčata učí, jak namíchat jed nebo zacházet se zbraněmi, což je velké plus pro mladou vědátorku a hrozba infarktového stavu pro její matku za předpokladu, že na to přijde. Sofronie je postavena před nelehký život ve škole, kde jsou morálka a pravidla tím nejdůležitějším. Je kárána za své nedokonalosti a rychle zjišťuje, že pro ni nebude lehké dostat se alespoň na úroveň studentek stejného ročníku, přestože je už o něco starší. Musí přehodnotit názor na módu a dívčí záliby, ačkoli jimi vždy opovrhovala, a také vydržet úklady, které jí chystají její konkurentky. Nespornou výhodu má v tom, že si dokáže najít přátele, aniž by ji omezovaly předsudky společenského postavení, a tak získá cenné spojence, díky nimž dokáže rozlousknout nejednu záhadu. Samotný příběh má poměrně jednoduchou zápletku, jež se točí kolem ztraceného prototypu, o který mají zájem vzdušní piráti, škola i vláda.

Gail Carrigerová, což je autorský pseudonym americké spisovatelky Tofy Borregaardové, není na poli fantastického žánru úplným nováčkem. Její prvotina Soulless vyšla v roce 2009 a právě za ni byla nominována na Cenu Johna W. Campbella pro nadějného začínajícího spisovatele. Od té doby byla ještě několikrát na oceněných pozicích v různých anketách a soutěžích. Tato vystudovaná archeoložka je v zahraničí známá i svými knihami v sérii Parasol Protectorate, jež byly zpracovány i do podoby mangy. Kniha Etiketa a špionáž, první díl z plánované tetralogie Trochu jiný penzionát (v originále: Finishing School), je dobrým čtivem pro mládež, především pak pro dívky. Jednotlivé zápletky jsou poměrně jednoduché, aby je pochopila cílová skupina. V kulisách devatenáctého století je značný důraz kladen na tehdejší upjatou dobu plnou pletichaření, intrik a společenské prestiže. Zároveň je velmi dobře využito i dobových kulis, které vykazují historickou hodnověrnost a navíc jsou umně kombinovány s fikcí. Vedle steampunkových vynálezů se objevují rovněž paranormální prvky v podobě vlkodlaků a upírů, naštěstí nic z toho neevokuje sérii Stephanie Meyerové.

Americká spisovatelka Gail Carrigerová ve steampunkovém outfitu….

Kniha sice není ukázkovým steampunkovým románem, ačkoliv Gail Carrigerová bývá ke steampunkovým autorům řazena, ale nezanedbatelný podíl tohoto subžánru je nenásilně zakomponován a mohl by přiblížit jeho problematiku i subžánrem nepolíbenému čtenáři. Různé vynálezy, vzducholodě, mechanická zvířátka a jiné kulisy jsou pouze lehkým dokreslením upjaté viktoriánské společnosti, ale není na ně kladen zvláštní význam, bez něhož by se tento fikční svět neobešel. Umně je zde využívaná také móda a doplňky využívané pro špionáže či obranu, s jistou nadsázkou Etiketa a špionáž připomíná příběhy viktoriánského Jamese Bonda v sukních. Zároveň se vyskytuje oblíbené téma podivuhodného školního zařízení, jaké figurovalo např. v sérii o Harrym Potterovi. Neučí se zde ovšem kouzla, ale vychovávají se další generace špiónek, které se pak infiltrují do společnosti výhodným sňatkem. Jsem si jistá, že pro určitou skupinu čtenářů bude školní prostředí atraktivní, i když samotnému vyučování není věnována taková pozornost jako dívčiným pocitům, myšlenkovým pochodům a snaze získat si respekt před ostatními studentkami. Akce se objevuje jen na několika místech a příběh evokuje spíše dobrodružné romány.

Ve výsledku je to kniha velmi pohodová, svižně a srozumitelně napsaná, přestože nevím, zda mladší čtenáři neznalí dobových propriet nebudou mít trochu problém zorientovat se v některých pojmech či problematice oblékání. Originalita spočívá v tom, že na českém trhu zatím moc podobných titulů nevyšlo, pokud se tedy čtenář nezajímal o klasiku (např. romány Vernea, Austenové, Dickense – jejichž vliv je na tvorbě Gail Carrigerové patrný). Alternativou pak může být série Leviatan Scotta Westerfelda a svým způsobem se dá nalézt jistá podobnost i s Řadou nešťastných příhod Lemonyho Snicketa, avšak zde jde spíše o odlehčenější čtivo bez dalších podtextů či skrytých narážek, které by ocenili především dospělejší čtenáři. Samotný text Etikety a špionáže nevyznívá tak ironicky popř. sarkasticky a jeho cílem není ani imitovat dobovou frašku ve stylu Charlese Dickense. Po knize tedy sáhněte v případě, že chcete něco oddechového a nenáročného, potom byste se rozhodně neměli nudit. Zklamaní budete tehdy, očekáváte-li spletitý steampunkově detektivní příběh s mnoha dějovými linkami a složitými zápletkami. Etiketa a špionáž je s přihlédnutím k cílové skupině čtenářů zdařilou publikací, která zaujme na první pohled i příhodnou obálkou. Můžeme se tedy jen těšit na to, co nám přinese pokračování s názvem Úklony a úklady (Curtsies & Conspiracies).

Gail Carrigerová: Etiketa a špionáž

vázaná, překlad Pavla Kubešová, obálka Alison Impeyová, 288 stran, 269 Kč