Fenomén Blood+, který jsme představili v minulém článku, uvedl zajímavou žánrovou odnož anime, která v sobě mísí paranormální jevy, hororové prvky i motivy klasické tragédie. I když se může zdát, že takto pomíchané žánrové prvky v sobě ponesou více zmatku než příběhu, podobné seriály si rychle vydobyly v kategorii šónen značnou oblibu. Tradice duchařských a hororových historek kaidan sahá v Japonsku o několik století dozadu, takže se nemůžeme bohatosti i propracovanosti těchto anime příběhů divit. Atraktivní prostředí i žánrové prvky jsou ovšem jedna věc, důležitá je i schopnost přiblížit divákům postavy hrdinů. A přestože to vypadá jednoduše, vytvoření kvalitní psychologie postav není nijak snadné. Dnes si opět představme seriály, které by mohly oslovit i fanoušky v našich zemích.

Prvním takovým seriálem, jejž by si fanoušci anime rozhodně neměli nechat ujít, je počin z kategorie šónen Claymore (Kureimoa, 2007). Vznikl na motivy stejnojmenné mangy Norihiro Jagiho vydávané v letech 2001 až 2014, kterou autor zasadil více do kategorie seinen (tedy starší cílová skupina). Svět Claymore je fantasy světem období středověku, kde lidstvo sužují démoni Yoma. Ti se živí lidskými vnitřnostmi a dokážou na sebe brát lidskou podobu. Proti nim stojí organizace sdružující bojovnice se zvláštními schopnostmi Claymore. Bojovnice s velikými meči dokážou jako jediné Yoma čelit, ovšem za vysokou cenu. Běžná společnost se jich straní.

Schopnosti Yoma i bojovnic Claymore pramení z energie Yoki, jejíž síla dokáže povznést bytost na vyšší úroveň. Ve chvíli, kdy se ale takto povznese jedna z Claymore, jsou ostatní povinny ji zabít. V tomto světě plném démonů zabije jeden Yoma rodinu chlapce Rakiho, který se následně setkává s jednou z Claymore. Poté, co přežije další útok, vstoupí k bojovnici Clare do služby a dál putují společně. Ačkoli byla pod vedením Hirojuki Tanaky natočena pouze jedna sezóna z tohoto světa, jak manga, tak i anime si vysloužily velkou popularitu. Nevěnují se totiž pouze efektním soubojům, ale sledují i vztahy hlavních hrdinek k lidem a jejich vlastní osobní příběhy. Oslovuje-li vás fantasy takového typu, nenechte si Claymore ujít.

Je překvapivé, že japonský anime seriál s prvky hororu má německý název, ovšem autor mangy Elfen Lied (2002–2005) Lynn Okamoto k tomu měl svůj důvod. Následné anime Elfen Lied (Erufen rîto, 2004) je žánrová směs z kategorie seinen, která skrze dosti syrové motivy otevírá témata jako odpuštění, lidskost, žárlivost či pomsta. Děj je situován do Japonska, kde se objevila nová rasa, tzv. dicloniové. Liší se od lidí růžovými vlasy, růžovýma očima a dvěma výrůstky na čele, které ovládají tzv. vektory, neviditelné a nadlidsky silné ruce, díky nimž jsou nepřemožitelní. Dicloniové jsou drženi v izolaci ve speciálních věznicích a nejen díky tomu lidstvo z hloubi duše nenávidí.

Anime sleduje příběh dívky Lucy, diclonia, kterému se podařilo z vězení uniknout. Bohužel ale na útěku ztratí paměť a je na lidských hrdinech, kteří se jí ujmou, aby postupně odhalovali její příběh i její temnou a krvavou minulost. Jak už bylo zmíněno, manga i anime obsahují prvky hororu, extrémního násilí i ecchi (nahota a erotický podtext). Díky tomu byl seriál režírovaný Mamoru Kanbem vystaven ostré kritice, ovšem ani syrovost, s jakou zobrazuje Lucyin příběh, fanoušky neodradila a navzdory všem kritickým ohlasům se dočkal vysoké sledovanosti takřka po celém světě. Nevadí-li vám násilné scény, psychologicky laděný horor či nadmíru syrově vykreslený příběh zasahující ke kořenům lidství, je tento třináctidílný hutný počin studia Arms a režiséra Mamoru Kanbeho určen právě vám. Je ale třeba mít na paměti, že je určen pro kategorii seinen, tedy skutečně pro diváky, kteří dovršili osmnácti let.

Z deníku otaku:

Fullmetal Alchemist ♦ Psycho-Pass ♦ High School a Code Geass

Owari no Seraph aj. ♦ Blood+ aj.