Ocenění

Z deníku otaku – část 21. – Kiseidžú: Parasyte

Autor | Aktuality | Pátek 14 října 2016 10.20

Ve dvacátém dílu našeho seriálu jsme si představili anime o středoškolské třídě trénující zabíjení, aby zlikvidovala svého učitele ohrožujícího Zemi. U středoškoláků bojujících proti jiné formě života ještě chvíli zůstaneme, změníme ale hrací pole – ze šónenu na klasický sci-fi seinen určený dospělému publiku. Kiseidžú: Sei no Kakuricu (tedy Parazit: Maximum) rozhodně není něco, co byste si pustili spolu s dětmi. S největší pravděpodobností by totiž měly noční můry už po první scéně, odmítaly by si jít lehnout a začaly by se bát své pravé ruky. Anime odvysílané na přelomu let 2014 a 2015 čerpá ze stejnojmenné mangy psané v rozmezí let 1989 a 1995. Dvacet let je na animovanou adaptaci skutečně dlouhá doba a je jen s podivem, že si nadějného materiálu někdo nevšiml už dřív. Co by mělo být lepší známkou kvality, než to, že i po takové době dokáže originální příběh inspirovat k výbornému animovanému zpracování a dvěma, bohužel ne tak kvalitním, celovečerním filmům? O čem tedy Kisedžú po tolika dlouhých letech vypráví?

kiseijuu_anime_poster

Izumi Šin’iči je obyčejný nevýrazný středoškolský student. Zkrátka milý kluk odvedle, který žije pokojně se svou rodinou a skoro si ho ani nevšimnete. Jednou v noci si jej však coby svou oběť náhodně vybere mimozemský parazit biologicky naprogramovaný tak, aby si našel lidského hostitele, ovládl jeho mozek, začlenil se do společnosti a živil se na lidském mase. Tento parazit ovšem selže a to jediné, nad čím dokáže převzít kontrolu, je Šin’ičiho pravá ruka. Parazit později pojmenovaný Migi (tedy doslova „pravý“) se neuvěřitelně rychle vyvíjí a, protože není schopný přesunout se do jiného hostitele, začne zcela záviset na Šin’ičiho životě. Šin’ičimu neschopnému se ho jakkoli zbavit nezbývá, než se s ním naučit koexistovat. V širokém okolí se mezitím začnou objevovat další zástupci Migiho druhu s jediným cílem – živit se.

Konflikt dvou odlišných světonázorů

Migi si coby inteligentní forma života nesmírně rychle osvojí řeč a veškeré znalosti týkající se Země. Coby mimozemšťana je však jeho přemýšlení striktně závislé na logice a všechno přepočítává jejími měřítky naprosto neemocionálně. Často se tak dostává do konfliktu s Šin’ičiho humánním uvažováním plným empatie a soucitu. Jejich rozhovory překypují existenciálními otázkami a ne vždy se lze snadno rozhodnout, komu dát za pravdu. Migiho dost dobře nelze považovat ani za kladný ani za záporný charakter – jedná vždy tak, aby přežil, a protože jeho život závisí na tom Šin’ičiho, tak jej chrání – často ovšem za cenu toho, že Šin’ičiho nejdříve musí nějak ukecat. Inu harmonické soužití dvou odlišných druhů na jednom těle není žádná procházka růžovou zahradou. Zvlášť, když se za každým rohem potulují další paraziti v lidských schránkách, kteří Šin’ičiho neustále se prohlubující koexistencí s Migim pohrdají.

Drsná akce a výrazná hudba

Kiseidžú má oficiálně rating R. Z dobrých důvodů – paraziti totiž dokáží v mžiku své tělo transformovat z lidské podoby do obřích hladových chřtánů či ve změť ostrých tvrdých čepelí ve chvíli útoku. Je tedy nasnadě, že veškerá konfrontace s člověkem skončí krvavou pasekou připomínající výbuch jatek a souboj s Šin’ičim v doslova na ostří nože vyhrocený boj na život a na smrt. Paraziti se umí pohybovat neuvěřitelně rychle, díky čemuž mají akční scény nevídaný okem sotva postřehnutelný spád. Jsou však zrežírované tak umně, že si divák vychutná každou z nich. Animace je přiměřeně detailní a dobře zvládnutá. Kresba se stylové blíží celovečerním animovaným filmům. Inu studio Madhouse, které má Kiseidžú na svědomí, zkrátka řemeslo ovládá. Každou akční sekvenci navíc podtrhuje výrazná elektrická hudba. Soundtrack je ostatně různorodý a z hlediska žánru záleží na tom, jakou scénu doprovází. Například romantické scény (ano, i těch se tu pár najde – a jsou příjemným ozvláštněním drsného příběhu) doplňují klavírní písně.

Kiseidžú je více než čímkoli jiným vědecko-fantastickým dramatem. To ale neznamená, že se zde nenajde pár vtipů, smutných scén, nádech romantiky a dokonce i erotiky. To vše smíchané do kompaktního balíčku dvaceti čtyř dílů nevšedního příběhu plného filozofického tápání, vypjatých scén a působivé akce.

830 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Žádné komentáře »

Zatím bez komentářů.

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.