Chappie aneb Číslo 22 žije (recenze)
Hravá sci-fi pohádka, která jde proti tradičním schématům a nebojí se extravagantního castingu, žánrového guláše ani brutální akce. Neill Blomkamp zaujal širší publikum netradičně pojatou science fiction Distrikt 9 – neutěšené kulisy Johannesburgu, povedená akce říznutá dokumentárním stylem, hravost i eRková brutalita. To společně se sociálním podtextem, kde aplikoval poselství o problematice multikulturního soužití, udělalo z jeho debutu vřele přijatý snímek. Navázal Elysiem, které navzdory umně vykreslenému světu budoucnosti doplatilo na unylý děj o bezpráví mezi společenskými vrstvami. Chappie má s předchozími snímky mnoho společných znaků, opět se odehrává v syrově vykreslených slumech Johannesburgu, znovu je použita nápaditá akce a design robotiky. Tentokrát ovšem režisér hraje i na citovou strunu diváka. Je tedy Chappie hard-core akcí ve stylu Robocopa, nebo snad rodinou SF pohádkou?
Chappieho první krůčky
Výchozí atmosféra je vynikající a Blomkamp opět sáhl k dokumentárnímu stylu – píše se rok 2016, jihoafrický Johannesburg bojuje s alarmující kriminalitou. Zbrojařský koncern Tetravaal nasazuje robotické policisty, tzv. Pátrače. Programátor a vývojář, který stojí za jejich stvořením, Deon Wilson (Dev Patel), má však touhu stvořit plnohodnotnou umělou inteligenci. Jeho vize jde proti rozkazům šéfky Tetravaalu (Sigourney Weaverová), ale ani to mu nezabrání otestovat svůj software na poškozeném Pátrači číslo 22, který je určen k demolici. Jenže dřív než svůj plán uskuteční, je unesen členy gangu, kteří si jeho výtvor přivlastní pro vlastní záměry.
Gangsteři chtějí robota použít pro loupež, aby mohli splatit svůj dluh u bosse konkurenčního gangu. To ale nebude tak snadné. Chappie je totiž jako malé dítě, které se teprve začíná učit. Poznává své okolí a buduje si společenské vazby ke gangsterské dvojici Ninja a Yolandi (hudební duo Die Antwood), které považuje za mamku a taťku. Deon se jako jeho stvořitel snaží Chappiemu vštípit morální hodnoty a svobodné jednání, patrička zločinců se z něj snaží naopak udělat nástroj pro krádeže.
Chappieho výchova je v mnoha momentech dojemná, protože Yolandi si uvědomuje, že jejich nový chráněnec je opravdu jako dítě, a vytvoří si tak k němu citové pouto. Ninja se z něj ale snaží vychovat drsného gangstera ověšeného zlatem s raperskými gesty i mluvou. V těchto interakcích vznikají zábavné momenty i dialogy jako například, když Chappie krade své první auto nebo ve scéně s panenkou, kdy se učí střílet. Blomkamp moc dobře ví, že než začne Chappie prožívat nebezpečí, musíte si ho oblíbit a minimálně v tomto směru se mu to daří skvěle. Chappie je prostě prima robůtek, kterého budete mít rádi. Je pravda, že občas se příliš tlačí na emoce diváků a režisér si vypomáhá klišé a kýčovitostí, ale když je pak Chappie poprvé konfrontován s nebezpečím světa venku, fungují emoce správně a toho železného kluka je vám opravdu líto.
Jak Chappie dospívá, začne si uvědomovat i svou smrtelnost, kterou indikuje červená baterka blikající mu na hrudi. Značí, že má jen několik dní života. Chappie začne jednat samostatně a hledá způsob, jak zůstat naživu. Výchova a poznávání působí přirozeně a dějová linka je v tomto ohledu nejen funkční ale také hodně silná. Chappie je plnohodnotnou hlavní postavou snímku a charismatem předčí i některé z živých herců.
Podivný casting
Roli Chappieho si střihl Sharlto Copley, kterého Blomkamp umístil i do svých předešlých filmů. Motion-capture zachycují pohyby Chappieho a triková úroveň je excelentní. Světla, odrazy ve vodě, to vše je zachyceno tak realisticky, že vás ani jednou nenapadne, že ten plecháč tam v reálu vlastně není. Z živých herců je pak nejsympatičtěji Dev Patel jako vědátor a stvořitel Chappieho. Tvořivě myslící stroj je pro společnost nebezpečný, čehož proti Deonovi využije Vincent Moore (Hugh Jackman), bývalý voják, jenž se nechce smířit s tím, že Tetravval kvůli Pátračům odsunul jeho vlastní projekt robotických ochránců. Jackman je bohužel hodně nudný záporák a moc valné to není ani s hudebním duem Die Antwoord, jehož představitelé zde hrají sami sebe, resp. své jevištní extravagantní persony s ulítlými účesy a tetováním od hlavy k patě. Jejich rave-rapové skladby ostatně tvoří součást filmové hudby společně s Hansem Zimmerem, který dokáže v motivech nejednou řádně přitlačit na pilu. Co se týče Sigourney Weaverové, ta je zde spíš jen do počtu a důvod jejího obsazení mi poněkud uniká.
Tempo vyprávění je výborné a udrží pozornost i přes okoukaný a plytký scénář. Zobrazovaná brutalita je sice utlumena, ale krvavé akce se i tak dočkáte v míře, která u podobně laděného vyprávění překvapí. Co se týče výpravy, designu robotů a vykreslení atmosféry budoucnosti, nenajdete tu žádnou chybu. S řemeslnou stránkou umí Blomkamp pracovat výborně, jen mám dojem, že režisérovi chybí někdo, kdo by jeho nápady usměrnil a dal jim dějově stravitelnější podobu. Film se totiž překlene do žánru akčního dramatu, kde už není pro žvatlajícího robůtka místo a nedává moc smysl, proč se tvůrci nepodařilo vytvořit jasné sdělení, kam má vlastně Chappie dospět.
Řemeslná stránka opět na jedničku
Chappie je napůl dětský a napůl dospělácký film, a pokud ho charakterizuje něco nejvíc, je to hravost. Blomkamp si zkrátka hraje jako malý kluk s mnohamiliónovým rozpočtem a zkouší, co ještě dokážou diváci zkousnout. Najdete tu hodně nelogičnosti i nepochopitelného jednání postav a od poslední třetiny snímku se strhne takový guláš motivů, že to působí, jako když pejsek s kočičkou pekli dort. Jenže já za tím vším vidím režisérův záměr, který odmítá jet podle hollywoodských šablon. Možná proto to blbnutí v jednotlivých scénách i podivně poslepované motivy přijmu lépe, než kdyby se Blomkamp snažil o nějaké poselství nebo myšlenkový přesah.
V konečném součtu se jedná o příjemnou SF oddechovku, v níž je opět silně znát režisérův rukopis, ačkoli si tentokrát zkouší propojit vícero žánrů. Blomkamp je bezesporu nadaný režisér, jen by bylo fajn, kdyby jeho vize a nápady dokázal někdo zkorigovat. Chappie má dostatek kvalit na to, aby se vám vyplatilo na něj zajít. Je vizuálně dokonalý, s podmanivým soundtrackem, zábavnými momenty i povedenou akcí. Podívaná pro celou rodinu to ale není, i když bavit se tu bezesporu bude i něžnější pohlaví. Nehledejte zde příliš originality a už vůbec myšlenkový přesah. Je to čistá zábava. Ulítlá, hravá i dojemně něžná.
Chappie
USA, 2015, 121 min
režie Neill Blomkamp, scénář Neill Blomkamp a Terri Tatchell, hrají Sharlto Copley, Dev Patel, Yo-Landi Visser, Watkin Tudor Jones, Jose Pablo Cantillo, Hugh Jackman, Sigourney Weaver, Miranda Frigon, Robert Hobbs, Kevin Otto, Sean O. Roberts
Hodnocení: 70 %
1 746 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora
odvážné palce to shodili.no asi si počkám až to bude na dvd.
Já je slyšel a v některých bodech s nimi souhlasím. Ale Chappie mě prostě bavil od začátku až do konce, čemuž odpovídá i moje konečné hodnocení 🙂
tak elysium taky nedopadlo valně a mne se osobně líbí až na ten konec
Blomkamp na to šel z vostra. Distrikt byl prostě dobrý a tak se dle toho poměřují i kvality jeho dalších filmů. A ty už zas tak dobré nejsou.
čert vem děj. já na jeho filmech mám rád nápady.v Elysiu bylo užasné to Buggati toho šefa .
Včera jsem dal Velká šestka užasný rodinný filmeček