Ocenění

Anatém – nenechte se vykázat ze Stephensonova světa (recenze)

Autor | Aktuality | Středa 5 září 2012 7.25

Román Neala Stephensona, který v originálu vyšel před čtyřmi roky, se objevil díky vydavatelství Talpress i na českém knižním trhu. A pro čtenáře je to náramné lákadlo, vždyť na první pohled knize k dokonalosti nic nechybí – nese zvučné jméno autora, pěknou obálku, rozsah slibuje velký příběh a kvalitu překladu by měl zaručit zkušený Petr Kotrle. Už úvod knihy přesvědčí o nápaditosti, nadhledu a promyšlené stavbě. Jde o pomalé čtení, které nelze uspěchat, obzvlášť ze začátku. Stephenson konstruuje svůj svět zvolna a pečlivě. Koho ale unavují dlouhé popisy prostředí, debaty o zákoutích intelektuálních problémů, o teoriích přírodních zákonů a o filozofických naukách, měl by si pro nadcházející podzimní večery najít jiného partnera než tuto sedmisetstránkovou bichli.

Společnost planety Arbre, která je tak trochu obrázkem té naší, je pevně rozdělena mezi světskou a náboženskou moc. V pravidelných intervalech se mnišské komunity otevírají na několik dní vnějšímu světu a oba se dočasně, někdy nesměle, někdy násilně, propojí. Uběhlo deset let a tento okamžik znovu nastává. Tentokrát se ale hlavní branou dovnitř proplíží kromě zvědavců a pozvaných hostů i pochybnosti, které mohou zničit tisíciletí pěstované pochopení života a vesmíru. Erasmus, mladý obyvatel koncentu, který se teprve rozhoduje o své budoucnosti, se najednou ocitne uprostřed nečekaných událostí a náznaků přicházející katastrofy.

Pro velké kosmologické koncepce je třeba propracovaného jazyka, který umožní pojmenování jejich jednotlivých částí i logiky celku. Proto je kniha prošpikovaná výkladovým slovníkem, který pomáhá orientaci v záplavě Stephensonových vykonstruovaných termínů. Nejednomu čtenáři se určitě připomene první setkání s Dunou Franka Herberta a frustrující, neustálé otáčení na konec knihy, kde měl soupis neznámých pojmů. Kromě slovníku jsou tu také dodatky, které osvětlují některé matematické a další teoretické spekulace. Opět jen dokládají, jak má Stephenson filozofický podklad Anatému do detailů promyšlený (a je škoda, že se tu vydavatel nezbavil protivných značek FPO, které mnohdy překrývají podstatnou část textu nebo obrázku).

Přes nadšenou chválu, kterou u této knihy vyvolává její intelektuální rozměr (někdy dokonce i kritiku, že jde o pouhou exhibici znalostí pana autora), se občas zapomíná na to, že jejím druhým velkým plusem jsou velice čtivé postavy, od té hlavní až po takové, co zaberou třeba jen půl strany textu. Představení frátů a súr, členů řádů, má daleko ke schematickým uzavřeným typům, kterým chybí humor či zájem o dění venku, za zdmi jejich domova. Charaktery, jejich akce i názory, fungují (včetně stereotypních nerdovských podivností).

Až za těmito prvky románu stojí děj. Navíc některé zásadní skutečnosti, které jej posunou dál, neodhalí postavy v důsledku akce, ale debatou, která připomene Platónovy dialogy a umění diskuze, jak bylo pěstováno na středověkých univerzitách. Pozvolné plynutí však rozhodně nebude vadit tomu, kdo se u čtení i rád zamyslí a nechá se houpat na vlnách Stephensonovy představivosti. A tady je jeden z mála bodů, kde by se knize mohlo něco vytknout. Autor se nechává strhnout právě svojí imaginací a někdy jsou výsledkem poměrně absurdní koncepty (např. totální uzavření před informacemi ze sekulárního světa, které se pak zjišťují při vyplňování prastarých dotazníků) nebo věci (sféra, rola), a překombinovává své teoretizování. Nic pak není jednodušší, než se ztratit ve jménech myslitelů, jejich výroků, výroků o jejich výrocích… a pro pochopení se stává důležitá práce s textem a alespoň trochu fungující paměť.

Uvidíme, jak to dopadne, až se příští rok budou vybírat nejlepší knihy, které u nás letos vyšly. Anatém by mezi užší nominací neměl rozhodně chybět. Je to kolos. Jeho obrovský počet stran textu, nápadů a teorií má kromě neobvyklého čtenářského zážitku ještě jednu velkou výhodu. Kdo ji dokončí, může se vrátit znovu na první stránku a pustit se do dalšího kola.

vázaná s přebalem, překlad Petr Kotrle, obálka Yolande De Kort/Dave Wall, 728 stran, 599 Kč

1 992 zobrazení | Zobrazit všechny příspěvky autora

Komentáře: 1 »

  1. Komentáře by Dilvermoon — 9.9.2012 @ 14.04

    Pěkná upoutávka na knihu. Sice tak úplně mé pocity z četby nenaplňuje a postavy jsem si tak vždy nepředstavoval, ale odpor nebudí, nic neprozrazuje a ta atmosféra se tam více méně najde. 
    Taky je fajn vidět a hlavně slyšet autora, jak se dokáže projevit i jako bavič tváří v tvář publiku. Jo, a ta čtenářka rozhodně není špatná 🙂

Posílat komentáře pomocí RSS.

Okomentovat

Komentáře můžete vkládat po přihlášení.