Mentálně retardovaný Charlie Gordon podstoupí experimentální neurochirurgickou operaci, která by mu měla zvýšit intelekt... Příběh Růží pro Algernon k nám promlouvá už mnoho let. Původní povídka vyšla anglicky už v roce 1959 (česky v roce 1976) a o sedm let později byla přepracována na román. Byla opakovaně adaptována pro film (včetně oscarového snímku Charly) a divadlo (v Praze už mnoho let k vidění v Divadle v Celetné). Příběh inspiroval i hudebníky, znalci si možná vzpomenou na stejnojmenné album Aleše Brichty, které má ovšem s původním dílem pramálo společného. Románovou verzi v loňském roce opět vydalo nakladatelství Argo a je třeba hned v úvodu říci, že ačkoli jde o třetí české vydání, poprvé u nás kniha vyšla s důstojnou obálkou.

S každým oznámením nové herní konzole vstupuje mezi hráče a herní publicisty až euforické očekávání, zda a jakým způsobem se herní scéna posune vpřed, jestli budou exkluzivní tituly natolik zásadní, aby investici do nového železa obhájily desítkami a stovkami hodin luxusní zábavy, anebo zda bude celkový výkon zase jednou posouvat hranice audiovizuálních možností. V posledních týdnech jsou tato očekávání nasměrována ke konzoli Nintendo Switch, od níž si fanoušci slibují pořádnou porci ničím neředěné hratelnosti. V loňském listopadu se ale na trhu objevilo nenápadné zařízení pro příznivce klasických her od Nintenda, jejíž výrobce hluboce podcenil obrovskou poptávku a mnozí hráči ji budou muset ještě nějaký čas jen zoufale vyhlížet…

Každý má svůj sen. Pro Michaela Bronce, autora trilogie Tři kapitáni a majitele nakladatelství Straky na vrbě, to bylo vydání vlastní knihy. Pro koordinátora Arnošta Kodexe, hlavní postavu úvodního dílu série s názvem Mračna nad Arénou a nejmocnějšího muže na Zemi, je to nalezení mytického pokladu – Pravého kovu, o němž dlouhá léta kolují pouhé zvěsti a o jehož existenci mají všichni značné pochybnosti. Sám Arnošt začíná víru v jeho nalezení pomalu ztrácet a hledání odsouvá plný pochybností, zda se snad nehoní za pouhým přeludem. Až do okamžiku, než se mu kousek kovu mihne přímo před nosem společně se slušnou řádkou problémů ohrožujících stabilitu celé planety, pro jejíž ochranu se rozhodne povolat staré kamarády...

Producent, scenárista a především režisér M. Night Shyamalan se nesmazatelně zapsal do vědomí filmových fanoušků svým třetím celovečerním počinem Šestý smysl (1999), kterým výrazně zčeřil vody mysteriózního thrilleru. Jeho následující snímky Vyvolený (2000), Znamení (2002) či Vesnice (2004) vzbudily u fanoušků rovněž zájem, ale dle některých už jen vykrádal sám sebe. Následující Shyamalanovy snímky daly škarohlídům za pravdu a z jednoho z nejnadějnějších „dětí Hollywoodu“ se rázem stal režisér se statusem tvůrce propadáků. Dokazuje to i přijetí jeho předposledního počinu The Visit (2015), které v podstatě upadlo do prachu zapomnění ještě dříve, než se objevilo na stříbrných plátnech...

Dvě kočky, neohrožené specialistky na lov lidí, Rally Vincent, milovnice české čézety, a Minnie May, do výbušnin zblblá lolitka, touží před odchodem na literární odpočinek srovnat jeden pořádný účet. S českými čtenáři se loučí čtvrtým a posledním omnibusem nabitým výbušninami, náboji, drogami i automobilovými honičkami – zkrátka přesně těmi proprietami, díky nimž jsme si je zamilovali. Poslední část zběsilé automobilové honičky říznuté nápaditými přestřelkami, drogovými kšefty a explozivní akcí je přesně taková, jakou by si ji věrný fanoušek představoval – nabitá vším výše zmíněným. Vyprávěcí mustr Keničiho Sonody se vlastně vůbec nezměnil, sází na výbušniny, bouchačky a automobilová akce...

Kdyby se mohl Sir Arthur Conan Doyle setkat s Julesem Vernem a Quentinem Tarantinem, možná by společně vymysleli hrdinu brilantního v akci i v analytickém myšlení. Jeho případy by byly prosycené atmosférou globalizovaného velkoměsta a dekadence a zároveň by vzdávaly hold pokroku. Protože to ale není možné, musel se toho chopit Bryan Talbot. Stvořil inspektora Archieho LeBrocka, mimochodem jezevce, a poslal jej do Grandville, Paříže, jež je pukajícím pupkem světa. Přestože hrdinové jsou představitelé zvířecí říše, komiks zdaleka není určený dětem. Dospělí ocení například karikované narážky na symboly Francouzské revoluce, Muchovy plakáty nebo zobrazení lidí jakožto krajně podivných tvorů.

Na sklonku roku 2016 nám nakladatelství Labyrint přineslo zajímavý komiksový počin jednoho z nejvýznamnějších švédských tvůrců Maxe Anderssona. A vězte, že Vykopávka není kniha jen tak ledajaká. Nepředstavujte si žádný superhrdinský komiks, noirovou detektivku nebo dětem určené příběhy, společně s Maxem Anderssonem zavítáme do zcela jiné roviny tvorby. Do temného a zvrhlého světa brutality, erotických představ a bizarních situací jak vytržených z nočních můr. Však také Max Andersson patří mezi výrazné švédské umělce a kromě komiksové tvorby se věnuje i filmu či ilustraci. Čeští čtenáři se s jeho tvorbou mohli setkat v komiksu Pixy, který mu vybudoval po celém světě značné renomé...

Vítejte v zářivé budoucnosti. Život v metroplexech a jejich betonových čtvrtích pro nejnižší majetkovou vrstvu je vskutku pestrý: můžete šmelit se zbraněmi či s přebíjeným střelivem, nebo se můžete nechat přepadnout gangem, případně hned za dveřmi koupit kulku do hlavy. Jednadvacetiletý Andrew už ale takhle dál žít nechce a nechá se naverbovat do ozbrojených složek. Pozemský svět je nejen rozdělený na obří aliance, ale také každou chvíli zmítaný nějakou tou těžce ozbrojenou sociální bouří, a tak je pořád s kým bojovat. Jestli mu ale nelidský trénink i nemilosrdný způsob vyřazování připadají jako dobrá protiváha za skutečné jídlo, čisté bydlení a náklonnost dívky jménem Halleyová, pak možná brzy změní názor...

V loňském roce nebyla o nové fantasy série nouze. Namátkou jmenujme začátky sérií Válka Červené královny a Kronika Netesaného trůnu či kompletní trilogii Prachmistři. Bohatou nabídku na závěr roku pak ještě rozšířil úvodní díl série Čarodějný král amerického spisovatele Chada Corrieho, v originále vydaný v roce 2014 pouze jako e-kniha. Na českém trhu jde o autorovu první vydanou práci a od začátku ve čtenáři převládá dojem, jako by šlo o přepis herního dobrodružství – společně s hrdinou objevujete neznámá místa a kráčíte směrem k mohutnému modrému sloupu, jenž je obehnán ocelovou mříží, s pocitem, že jde zřejmě o vzácný a patřičně mocný artefakt obdařený značnou mocí, kterou se můžete naučit využívat…

Obsah čísla 2/2017

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 3. 2. 2017

Vydavatel: Časopis XB1, s.r.o.

V roce 2016 jsme měli možnost vidět na svých obrazovkách Doktora pouze dvakrát. Jeho dvanáctá inkarnace se proháněla chodbami coalhillské školy ve spinoffu Class a také v tradičním vánočním speciálu. Nakladatelství Argo však po velmi úspěšné Shadě, napsané dle původního scénáře Douglase Adamse, sáhlo po Doktorově mladším já, a tak se v publikaci Město smrti setkáváme s pánem času, opředeným charakteristickou dlouhou barevnou šálou. A právě čtvrtý Doktor je svým chováním bližší jeho modernějším ztvárnění, což znamená, že by měl být blíže také k jeho současným fanouškům. Jenže bude to fungovat i v tomto případě? Oproti Shadě může být Město smrti v nevýhodě, a to hned z několika důvodů...

Největší pražský festival popkultury proběhne od 2. do 5. února 2017. Modrá škola (Praha Háje) opět přivítá fanoušky sci-fi, fantasy a hororu v hrách, filmech, seriálech, anime, comicsech, knihách, kostýmech. Připraveno je pro ně přes pět set pořadů. Hráči si užijí několik desítek konzolí a počítačů s videohrami, čtyřicet stolů s deskovými a karetními hrami. Návštěvníci čtyřdenního festivalu si mohou zahrát pestrý výběr her – od videoher přes hudební, taneční, deskové, karetní, miniatury až po hry na hrdiny. Čeká je prezentace novinek, přednáškový program o videohrách, besedy s osobnostmi videoherní scény i turnaje o ceny. Pro fanoušky sci-fi je připraven program o Star Wars a Star Treku, Doctoru Who a podobně...

Netflix se ve službách Marvelu nezadržitelně blíží k seriálové události roku The Defenders, pro kterou začal před dvěma lety pokládat základy uvedením první série Daredevila. Slepému bojovníkovi za právo a spravedlnost už jsme se před časem věnovali a ještě před uvedením podzimní týmovky se podíváme na zoubek rovněž sólovému snažení ostatních členů marvelovského spolku outsiderů. Nahlédneme proto do dění v srdci Manhattanu mezi stodesátou a stopětapadesátou ulicí, kde se s nevalnou pověstí rozkládá Harlem žijící z odkazu všech svých kulturních, sportovních a politických legend. Luke Cage si žije poklidným životem pomocné pracovní síly, má obrovskou sílu a kůži odolnou proti poškození, ale superhrdinou se stát netouží…

Josef Mánes, Mikoláš Aleš, dokonce i Jan Neruda. Nejen se jmény těchto českých velikánů, ale se spoustou dalších dnes již pozapomenutých autorů se setkají čtenáři při listování novou knihou Tomáše Prokůpka a Martina Foreta s názvem Před komiksem. Formování domácího obrázkového seriálu ve 2. polovině XIX. století. Bohatě ilustrovanou publikaci vypravilo na knižní trh nakladatelství Akropolis. Zkušení odborníci, kteří dříve zmapovali československé komiksové 20. století, zjistili, že již v polovině předminulého století se mnozí autoři věnovali obrázkovému seriálu velmi intenzivně. Někteří z nich dokonce obstáli i v zahraniční konkurenci. Překvapivých zjištění opravujících zažité představy je ovšem v knize mnohem víc...

Před půl rokem nám nakladatelství Crew nadělilo úvodní svazek komiksového zpracování nejobsáhlejšího příběhu mistra temných slov Stephena Kinga – Temné věže. A ve stejný rok jsme si mohli pod vánočním stromkem rozbalit pokračování, které je kupodivu v mnoha ohledech odlišné... Zatímco Zrození pistolníka převážně vycházelo z pera samotného krále hororu, následující Dlouhá cesta domů mapuje dobrodružnou cestu mladých pistolníků, kterou v knižní předloze prakticky nenajdete. Jak tedy tvůrci komiksové adaptace obstáli bez bezpečností zálohy v podobě původního Kingova příběhu? Dlouhá cesta domů poodkrývá další tahy na šachovnici Středosvěta. Sleduje Ka-tet po chmurném odchodu z Hambry...