A.G. Riddle se jako spisovatel s úspěchem prosadil mysteriózní trilogií Tajemství původu, která v takřka bleskovém tempu vyšla v minulém roce i česky díky nakladatelství Argo (na Slovensku ji pak jen o něco později dokončilo nakladatelství Motýľ). A protože si série prodejně vedla skutečně dobře i v českém překladu, nedal na sebe dlouho čekat ani samostatný román Let 305 (ten už slovensky vyšel o něco dříve pod názvem Odlet), od něhož si dle anotace můžeme slibovat vynalézavý sci-fi thriller a k tomu dobrodružný příběh plný zvratů, v němž se prolíná síla moci, ambice, osud, paměť i láska. U nás román kupodivu vydává nakladatelství XYZ a my vám jako obvykle nabízíme krátkou ochutnávku v podobě několika úvodních kapitol...

Captain America: První Avenger je jedním z nejzdařilejších filmů studia Marvel. Přímo z něj dýchá atmosféra zlaté éry komiksů, kterou kazí snad jen slabší digitální efekty a v závěru přesun do alternativní současnosti. I ti největší kritici musí uznat, že se naivního superhrdinu podařilo současnému divákovi představit ve velmi slušné podobě. Kapitán Amerika bohužel záhy opustil období druhé světové války a spolu s tím i řadu sympatických postav, především pak krásnou Peggy Carterovou. Po řízné jednoaktovce Marvel One-Shot: Agent Carter studio vyslyšelo přání fanoušků a nabídlo jim se sympatickou agentkou celý seriál, v němž se musí vyrovnat se ztracenou láskou i s přehlížením kolegů v tajné službě.

Komiksový strip z nelehkého života našeho kritika už na stránkách webu XB-1 hezky zdomácněl. Scenárista Roman Bílek, jehož dobře znáte díky množství filmových a komiksových článků, čerpá při jeho tvorbě ve spolupráci s kreslířkou Petrou Kulagovou nejen ze svých vlastních zkušeností. Kritikova dobrodružství vám předkládáme hned po dvou, a to tradičně každý druhý týden a věříme, že jste si na dvojnásobný příděl rádi zvykli. Pokud se vám snad zdá být strip příliš malý na to, abyste si ho jaksepatří vychutnali, připomínáme, že na něj můžete kliknout a otevře se vám v dostatečné velikosti. Budeme rádi za jakoukoli odezvu v komentářích pod článkem, ať už půjde o kritiku nebo třeba inspiraci do budoucna…

Žádný zajímavý časopis by nevycházel bez svých čtenářů. O XB-1 to ovšem platí dvojnásob, protože jeden z jeho věrných čtenářů mu ve chvíli nejhorší přispěchal na pomoc a stal se jeho novým vydavatelem. Bláznovství, možná si řeknete, ovšem Saša Rusevský umí být nejen rozumným a úspěšným obchodníkem, ale i bláznem, když se pro něco nadchne. Zastihnout ho budete moci na blížícím se květnovém Světě knihy a neměli byste tuto příležitost minout, protože chytit Sašu není lehké, stále je někde na cestách a každou chvíli šplhá v nějaké exotické zemi na sněhem pokryté vrcholky, jedno zda je to v Asii, Africe či snad Jižní Americe. Možná stejným šílenstvím je i jeho projekt XB-1 fans, jenž sdružuje naše nejvěrnější fanoušky...

Nakladatelství Brokilon v poslední době boduje především oblíbenou edicí Evropská space opera, ovšem fantastika se neodehrává pouze ve vesmíru a občas i zkušený veterán mezihvězdných bitev zatouží po odpočinku u moře. Snad právě proto vznikla edice Brokilon Alternativa. Vláďa Šlechta si díky ní mohl zahrát na skřety, elfy a trpaslíky, Petra Slováková se dle svého zvyku vrhla do víru průmyslové revoluce a Julie Nováková nabídla ve své antologii prostor inspirativním transhumanistickým vizím. A podobnou šanci dostal i Jan Kotouč, jenž se ze světa vesmírných bitev vrátil zpět na Zemi, aby si vytvořil vlastní alternativní svět a z vnitrozemských Čech světovou námořní supervelmoc. Jinak se to ovšem zase tak moc lišit od Kotoučových předchozích románů nebude...

V antologii Mlok jsou každoročně publikovány nejúspěšnější práce literární soutěže O cenu Karla Čapka. Statistiky pro rok 2015 čítají celkem 127 přijatých příspěvků od 99 autorů, z čehož se do sbírky prosadilo čtrnáct prací díky umístění na čelních příčkách v rámci čtyř kategorií. S přibývajícím rozsahem povídek je zřejmá početní převaha autorek nad autory, mezi nadpřirozenými tvory si získali největší oblibu motýli několika váhových tříd a z aktuálních problémů se nejvíce řešilo nakládání s odpadem a vztah k ekologii obecně. Základní charakteristiky bychom tedy měli za sebou, teď ještě zbývá posoudit výslednou kvalitu antologie a s tím i loňského ročníku soutěže. Mloka 2015 jsem otevíral s očekáváním svěžích nápadů podaných přijatelnou a konzistentní formou...

Vítejte ve světě severské mytologie, drobných dětských strachů i velkých vítězství. Přestože je přirovnávána k Muminkům nebo filmům Hajao Mijazakiho, je Hilda dokonale svá. Modrovlasá holčička Hilda žije se svou maminkou na samotě v domku na úpatí magické krajiny. Protože je chytrá a zvídavá, dokáže vidět to, co ostatní nevidí nebo vidět nechtějí - trolly, obry, trpaslíky… Na svých výpravách za dobrodružstvím se malá rozumbrada naštěstí může spolehnout na věrného parťáka Větvíka připomínajícího kombinaci lišky, psa a srnky nebo na nemluvného dřevěného muže Poleňáka. Ke všem svým schopnostem si Hilda může připočíst také to, že mluví dvanácti jazyky. A nyní přichází i do Česka...

Komiksovému Zaklínači scenáristy Paula Tobina a kreslíře Joa Queria jsme se věnovali už v recenzi na předchozí svazek série Skleněný dům. Rovněž nedávno vydané Liščí děti jsou uceleným příběhem vycházejícím z nezapomenutelného díla polského mistra fantasy žánru Andrzeje Sapkowského, tentokrát konkrétně z jeho posledního románu Bouřková sezóna. Čtenáře knihy tak nečeká žádné překvapení, příběh se od předlohy liší jen v drobných nuancích. Vizuálně je komiks opět blízký Geraltovu světu, jak ho známe z prozatím poslední počítačové hry Zaklínač 3: Divoký Hon. Vše začíná v temném lese kdesi v pohraničí mezi Redanií a Temerií, poblíž delty Pontaru. Dvojice nesourodých hrdinů je na cestě do Novigradu...

Čeští fanoušci britského kultovního seriálu Doctor Who zažívají zlaté časy a nebude jich u nás jistě zase tak málo, vždyť jinak by nakladatelství Jota s nejvyšší pravděpodobností nevydávalo příběhy oblíbeného Doktora s tak úctyhodnou frekvencí jako je tomu doposud. Po románech Závoj smutku od Tommyho Donbavanda, Dalecká generace od Nicholase Briggse, Silueta od Justina Richardse a zdařilé antologii 11 Doktorů, 11 příběhů se nyní dočkáme nového románu Roj hrůzy od Mikea Tuckera a s ním se spolu s Doktorem pustíme na stopu záhadného výskytu obřího hmyzu v odlehlé vesnici. Pokud se už nemůžete dočkat chvíle, kdy se začtete do dalšího Doktorova dobrodružství, můžete zkusit naší ukázku...

Čeká nás už šestá Literární rektoskopie, v níž se opět ponoříme do lehce zaprášených archivů domácí fantastické tvorby. Dnes nás černočernou Tmou provede skutečná ikona české vědeckofantastické literatury – Ondřej Neff. A věřte, že to bude procházka plná násilí a nevýslovných krutosti. Sekundantem mu bude stále ještě mladý a snad stále ještě i nadějný Míla Linc se svou tlejícím listím páchnoucí historickou fantasy Stín černého hvozdu. Překvapí vás, čeho je držitelem a s čím vším pomáhá mnohdy ještě naivním mladým psavcům. Třetím nedobrovolným pacientem dnešní Literární rektoskopie nebude nikdo menší než Jaroslav Mostecký, jenž by vám rád převyprávěl celý Vlčí věk, nejlépe v aktuální, lehce upravené podobě...

Alternativní svět, ve kterém druhá světová válka proběhla zcela jiným způsobem patří ve fantastické literatuře k oblíbeným tématům. Z klasiky je u nás jistě nejznámější román Muž z vysokého zámku (1963) Philipa K. Dicka, ovšem novějších románů se v českém překladu objevilo víc než dost. Za zmínku stojí romány SS-GB (1978) Lena Deightona, Otčina (1992) Roberta Harrise, 1945 (1995) Newta Gingricha a Williama R. Forstchena, Nadvláda (2012) C. J. Sansoma či ve svých vizích odvážnější série jako Světoválka od Harry Turtledova a Milkweed od Iana Tregillise. Obdobné téma rozvinul rovněž britský spisovatel Guy Saville ve svém úspěšném románovém debutu The Afrika Reich (2011) a v loňském roce se k němu vrátil románem Plán Madagaskar (2015).

„Čím je definován lovecraftovský příběh?“ těmito slovy uvozuje editor a věhlasný odborník na dílo zakladatele moderního hororu S. T. Joshi svou už druhou antologii hororových povídek čerpajících z nestárnoucího odkazu Howarda Phillipse Lovecrafta. Že je mýtus mistrovy vesmírné hrůzy stále živý, se čtenář může přesvědčit v povídkách rozličných autorů díky nakladatelství Laser-books. Antologie Černá křídla Cthulhu 2 přináší fanouškům děsivého žánru příjemnou nálož kvalitních příběhů, které mají za cíl navodit příjemně nepříjemné mrazení v zádech. A rovnou si můžeme říct, že se to zdejším textům díky slušné úrovni opravdu daří. Stejně jako první svazek nabízí také druhá kniha Černých křídel Cthulhu řadu kvalitních příběhů...

Na českém trhu je v komiksových vodách v současnosti dominantní nakladatelství Crew, jež vydává desítky titulů ročně od zábavných dětských komiksů, přes mangu až po komerční či umělečtější mainstream. Alternativou k jejich široké nabídce jsou obsáhlé omnibusy a knihy z edice Na přání od Comics Centra či občasné záchvěvy komiks kdysi chrlícího BB/artu. Všechna tato nakladatelství jsou fanoušky sledována okem ostřížím a spolu s nimi se pozornost upírá i na méně produktivní nakladatelství jako Argo, Labyrint či Paseka. Ovšem když vydá komiks kupříkladu Jota, může lehce ujít veškeré pozornosti. V případě objemného omnibusu Sochař od Scotta McClouda, autora úspěšného titulu Jak rozumět komiksu by to byla evidentně škoda...

Hrdinou seriálu Forever je doktor Henry Morgan, jehož věk překročil úctyhodných dvě stě let a přitom stále vypadá na čerstvého čtyřicátníka. Pracuje v newyorském ústavu soudního lékařství, tedy v místě, kde je podle jeho vlastních slov největší množství lehce zchlazených mrtvol na světě. Zdá se, že smrti už by ani nemohl být blíž, tedy až do okamžiku, kdy se stane obětí vraždy, sebevraždy nebo smrtelné nehody. Po takové nezáviděníhodné události se ale znovu objeví ve vodě někde poblíž, nezraněný a zcela nahý. Přestože jsou některé seriály i po deseti letech k nezastavení, jiným dojde dech hned v první sezóně a další se už nedočkají. Že právě takový osud potkal seriál s názvem Forever, je ovšem vrchol ironie...

Celoroční bitevní vřava se chýlí ke svému konci. Ve druhém a závěrečném semifinále volíte celkové pořadí od prvního do pátého místa. Do finálového kola postupují první dva autoři obálek v pořadí. Jinak jsou pravidla stále stejná – hodnotíte obálku (lze se vyjádřit nejen k ilustraci, ale i ke grafické úpravě), nikoli knihu či osobu výtvarníka. V bitvě není důležité, zda jste příznivcem lyrické fantasy či snad akční science fiction. Není důležité, zda fandíte konkrétním autorům, výtvarníkům či nakladatelstvím. Rozhoduje váš výtvarný vkus a pocity, s jakými jednotlivé obálky vnímáte. A neváhejte se o ně podělit. Zároveň vás žádáme, abyste bitvu neovlivňovali svými replikanty, každý má pouze jeden hlas. Tak směle do boje a nikoho nešetřte!