Také prosinec byl v samotném závěrečném vzepětí knižního trhu na domácí knižní obálky plodný, přestože nenabídl takovou paletu jako předchozí měsíc. I tak se ale dostane na přehlídku rozmanitých přístupů a vedle tradičních účastníků bitvy se objeví i nepříliš známá jména... Pro jistotu ještě připomeneme bitevní pravidla – hodnotíte obálku (lze se vyjádřit nejen k ilustraci, ale i ke grafické úpravě), nikoli knihu či osobu výtvarníka. Není důležité, zda fandíte konkrétním autorům, výtvarníkům či nakladatelstvím. Rozhoduje váš výtvarný vkus a pocity, s jakými jednotlivé obálky vnímáte. Neváhejte se o ně podělit! Zároveň vás žádáme, abyste bitvu neovlivňovali svými replikanty, každý má pouze jeden hlas. Tak směle do boje!

Množství subžánrů i žánrových kombinací je ve světě anime takřka nekonečné a dosavadní počet užitých kombinací skutečně úctyhodný. Tento týden se pozastavíme u dvou anime projektů, které jsou laděné do kyberpunkových motivů a které udivují nejen svou originalitou, ale i propracovanou psychologií postav a temně hororovou atmosférou. Starší opus se už dočkal klasického uvedení hry pro Playstation, mangy i nadšeného přirovnávání k opusům jako Ghost in the Shell nebo Spirited Away, mladší anime kombinující 2D animaci a 3D efekty je zase oceňováno nejen pro zajímavé dystopické prvky, ale především pro svou vizuální stránku. Představme si tedy Serial Experiments Lain Ryutaro Nakamury a Ergo Proxy Shukó Muraseho…

Knižnímu klubu se edice Světový bestseller vyplácí a čtenářům přinesla už řadu zajímavých knih, fanoušky fantastické literatury může těšit, že se v ní čím dál více objevují i zdařilé science fiction tituly. Jmenovat můžeme Silo a Turnus Hughe Howeyho, sérii, která se představila úvodní novelou na stránkách časopisu XB-1, planetární robinsonádu Marťan Andyho Weira či futuristickou Budoucnost Dmitryho Glukhovského. Neméně pozornosti zřejmě vyvolá rovněž čtivá young adult dystopie Bez šance (2007), úvodní svazek dnes už pětidílné série (tetralogie doplněné sbírkou kratších prací). Oproti podobným „mládežnickým“ opusům by se mohla líbit i starším čtenářům, ostatně vyzkoušet ji můžete v naší obsáhlé ukázce…

Válečné hry běžně staví hráče do role neohroženého vojáka kosícího nepřátele po tuctech, velitele šokujícího svého soupeře brilantní taktikou nebo dokonce neomezeného vládce celého národa, jenž se po celé válečné frontě střetává se stejně mocným rivalem. Přestože je téma války ve hrách jasné, prvotním cílem dozajista není adorace konfliktu samotného, i když se na to někdy zapomíná. Naštěstí jednou za čas vycházejí hry, které nám hrůzy válek osobitým způsobem připomínají. Jednou z nich je i abstraktní karetní hra The Grizzled, jejíž autoři hru věnovali všem účastníkům hrůz první světové války a některé z hratelných postav jsou založeny na příbuzných autorů, kteří zákopy západní fronty doopravdy prošli...

Obsah čísla 2/2016

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 3. 2. 2016

Vydavatel: Časopis XB1, s.r.o.

Stromy už dávno shodily listí a ulice pokrývá zimní břečka, ale nejen ti z nás, kdo mají raději podzim než zimu, se mohou přenést k trochu jinému přelomu roku – a především přelomu života a smrti. Nechte se fantazií legendárního Raye Bradburyho přenést do sychravého halloweenského podzimu uprostřed slunného dětství kluků na maloměstě amerického Středozápadu… Osm kluků ve strašidelných maskách vybíhá do setmělých ulic: „Koleda nebo trik!“ Jeden ale schází. Co se přihodilo Pipkinovi, obyčejně tomu nejveselejšímu z nich, tomu, kdo vždycky běhá nejrychleji, křičí nejhlasitěji a vymýšlí ta nejlepší dobrodružství? Odpověď možná leží v tajemném domě v rokli, kam je bledý a unavený Pipkin pošle, a u stromu ověšeného vydlabanými dýněmi…

Star Trek patří k celosvětově nejznámějším vědeckofantastickým fenoménům současnosti. Vedle řady televizních seriálů a mnoha filmových zpracování se dočkal rovněž rozmanitých herních či komiksových podob. V neposlední řadě prožívají známí hrdinové nová dobrodružství i na stránkách nespočetného množství knih, které se na český trh dostávají především díky péči nakladatelství Laser-books. Čerstvá knižní novinka je ovšem naprosto jedinečná - jde o sbírku kratších příběhů napsaných českými a slovenskými autory! Knihu sestavil Albert Balatka, editor knižních řad věnovaných Star Treku. Těšit se můžete na skutečně různorodá dobrodružství, která se zrodila díky bezbřehé fantazii domácích autorů a příznivců hvězdných cest do neznáma...

Pardon, přeslechl jsem se, doktor Kdo? Ano! Sbírka 11 Doktorů, 11 příběhů vyšla k padesátému výročí odvysílání první epizody kultovního britského seriálu Doctor Who a naše malebná zemička v samotném srdci Evropy se jí dočkala pouze s dvouletým zpožděním. Už jen obálka naznačuje, že se nám dostává něčeho zvláštního – stříbrný podklad v kombinaci s modrou policejní budkou TARDIS (jedinečným strojem pro cestování časem i vesmírem) vypadá v regále knihkupectví jako mercedes mezi trabanty. Blyští se a volá na vás – jsem tady, kup si mě! Své odvede i pohled na autory mnohdy zvučných jmen. Sbírka je už dle svého názvu věnována prvním jedenácti inkarnacím slovutného Doktora, humanoidního mimozemšťana s mesiášským komplexem...

Komiksový strip z nelehkého života našeho kritika už na stránkách webu XB-1 hezky zdomácněl. Scenárista Roman Bílek, jehož dobře znáte díky množství filmových a komiksových článků, čerpá při jeho tvorbě ve spolupráci s kreslířkou Petrou Kulagovou nejen ze svých vlastních zkušeností. Nyní vám kritikova dobrodružství předkládáme hned po dvou, a to tradičně každý druhý týden a věříme, že si na dvojnásobný příděl rychle a rádi zvyknete. Pokud se vám snad zdá být strip příliš malý na to, abyste si ho jaksepatří vychutnali, připomínáme, že stačí na něj kliknout a otevře se vám v dostatečné velikosti. Budeme rádi za jakoukoli odezvu v komentářích pod článkem, ať už půjde o kritiku nebo třeba inspiraci do budoucna…

Oceňovaná animovaná díla předminulého roku už známe a můžeme se těšit na nadcházející měsíce, kdy bude rozhodnuto, co nejlepšího v animovaném světě přinesl rok loňský. Tento týden si představíme dva temnější a hororovější anime počiny pro cílovou skupinu seinen, které však mohou svou atmosférou strhnout i fanoušky neuvyklé na svět anime. Hned v prvním případě zkušení žánroví matadoři jistě rozeznají množství vlivů odlišných kultur i žánrů, druhý potěší především ctitele noirových příběhů. Představme si tedy animované projekty Hellsing a Darker than Black, které nabízejí nejen zajímavý zážitek podpořený originálním příběhem, ale i skvěle vykreslené charaktery a silnou mrazivou atmosféru...

Jesse Bullington se vrací a spolu s ním pod taktovkou nakladatelství Gorgona i krajně neobvyklá historická fantasy. Hladové stvůry se kradou temnými lesy středověké Evropy a jak vody, tak nebesa se hemží nepopsatelnými hrůzami. Toto je svět bratří Grossbartů. Synové zbožného vykradače hrobů se vydávají za svým snem a cestou potkávají počestné poutníky, šílené kněze i morové démony. Naživu však nenechají nikoho. Ve svém druhém románu Bullington nezůstává nic dlužen své pověsti mistra bizarní historické fantastiky a předkládá svoji verzi dochovaného příběhu sériových vrahů, kteří z rodných Bavor putují přes Benátky a Kypr do Egypta ve snaze vyloupit ty nejvelkolepější hrobky ze všech – pyramidy egyptských faraonů.

Zatímco Hellboy se ve své hlavní řadě těší neutuchající popularitě a v anglickém originále si letos vysloužil už třináctý svazek (nemluvě o paralelně vydávaných sériích Hellboy in Hell a Hellboy and the B.P.R.D. či o bokovce Hellboy: Weird Tales), jeho parťákům z Úřadu paranormálního výzkumu a obrany se u nás zase tolik nedařilo. Nakladatelství Comics Centrum se v rámci nouzového plánu známého pod kódovým označením Kniha na přání podařilo odvážné výzkumníky resuscitovat a aktuálně pořádají tradiční sběr objednávek pátého svazku. K vzrůstající popularitě téhle party jistě přispělo i to, že po dvou úvodních sbírkách kratších a v rámci Hellboyovského univerza spíše bonusových jednorázovek započal ve třetí knize boj proti rychle se šířícímu Žabímu moru…

Stephen King je jedním z mála spisovatelů, jimž vyšší věk ani zdaleka neubral na chuti psát. S železnou pravidelností publikuje rok co rok nové romány a povídky, což z jeho loňské produkce dokládá nejen Právo nálezce, ale i nová sbírka kratších prací The Bazaar of Bad Dreams. V posledních letech se do jeho díla čím dál častěji vkrádají prvky klasického detektivního románu a thrilleru, leckdy dokonce převládají natolik, až zcela vytlačí byť sebemenší prvky fantastiky. Ovšem ani nežánrová tvorba není v díle krále hororu žádným nováčkem a jeho příznivci si už na ni zvykli natolik, že asi jen málokdo z nich rozlišuje, zda jde či nejde o fantastiku, vždyť stále jde především o autorovu mistrovskou schopnost vytvořit napínavý a čtivý příběh.

Martin Vopěnka není na českém spisovatelském poli žádným nováčkem. Mezi čtenáři je patrně nejznámější jeho trilogie Spící město, Spící spravedlnost a Spící tajemství určená především mládeži. Dále je zakladatelem nakladatelství Práh, členem PEN klubu a předsedou Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Jeho díla nejsou žánrově nikterak svázána, vydávají se různými směry a pokoušejí se o tvůrčí přesah. A nejinak je tomu i u aktuální Nové planety, která byla hlavním předmětem následujícího rozhovoru. Autor v něm poodkrývá svůj pohled na knihu i zdroje inspirace, z nichž při psaní čerpal, aniž by vyloučil, že se k osudům hlavního hrdiny a jeho blízkých v budoucnu ještě někdy vrátí…

Jako první čtenáře upoutá vždy obálka – silueta chlapce, jemuž se nad dlaní třpytí jakýsi drahokam, s pozadím města, které na první pohled není zcela v pořádku – a nejinak je tomu i případě rozsáhlého románu Nová planeta spisovatele Martina Vopěnky. Podtitul Prastarý příběh z daleké budoucnosti dává tušit, že příběh bude pracovat s tématy blízkými lidské společnosti a jejímu přežití. Kniha je koktejlem namíchaným z ingrediencí, jež jsou vesměs fanouškovi fantastiky důvěrně známé a už dávno je přijal za své. Zároveň jsou však přítomny i příchutě, které se v žánru zase tak často neobjevují a dávají příběhu další rozměry. V konečném důsledku tak dostáváme příběh složený z klasické science fiction a fantasy s prvky historické prózy, filozofování a špetkou biblických paralel.