K lítosti mnoha fanoušků science fiction byla románová tvorba Američana K. S. Robinsona doposud tuzemskými nakladateli opomíjena, čestnou výjimku představuje jen v češtině nedokončená trilogie o Marsu. Ovšem zásluhou nakladatelství Laser-books se zřejmě blýská na lepší časy a kromě aktuálně vydaného titulu Icehenge (v originále vydán pod stejným názvem v roce 1984) je avizována i práce na autorově pozdějším díle Roky rýže a soli. V případě románu Icehenge jde svým způsobem o vyplnění dávného slibu, román měl být v překladu vydán už v roce 1995. Vinou ekonomických potíží se ovšem nakonec na trh nedostal, to se podařilo až nyní...

Pokud fanoušek filmové fantastiky zamíří v září do kina, bude to se slušnou pravděpodobností na nějakou dvojku. Celý měsíc je totiž takřka v jejich znamení. Nejprve zažije obnovenou premiéru kultovní snímek se Sigourney Weaverovou. Poté se pokračování dočká horor, jehož první díl sklidil zasloužené ovace díky režiséru Scottu Derricksonovi. Dočkáme se i dvojky určené teenagerům vezoucím se na vlně populárních postapo sérií. A chybět nebude ani pokračování upírského komediálního animáku. Posledním filmem, který nám zbývá do výčtu našich pravidelných měsíčních tipů, je francouzský animák, jenž nás zavede na jednu velmi vzdálenou planetu. Na první pohled to vypadá jako slabší měsíc...

Poprvé jsme navštívili proslulý brněnský Conec, jenž se letos dočkal svého třetího ročníku. ZŠ Svážná tak mohla ve dnech od 13. do 16. srpna přivítat hordy fanoušků fantastiky ve všech možných podobách, na které čekaly čtyři dny různorodé zábavy. Komu se nechtělo čekat na komorní prosincový Fénixcon, mohl se přijít vyřádit ze svých geekovských potřeb už nyní. My jsme bohužel přijeli až na sobotní program a vzhledem k tomu, že přeživších účastníků bylo víceméně poskrovnu, odvodili jsme, že páteční noc a následná party byla patrně nepřekonatelná. Návštěvníků různých druhů i ras během dne samozřejmě postupně přibývalo a na některých přednáškách bylo plno a jinde sedělo jen pár zájemců.

Kultovní ábíčkovské komiksy Vzpoura mozků a Galaxia scenáristy Václava Šorela a kreslíře Františka Kobíka patří v očích mnoha starších čtenářů k nedotknutelné pokladnici českého komiksu, science fiction i české dobrodružné četby obecně. Důvodem není pouze jejich kvalita, ale rovněž fakt, že komiks a ten vědecko-fantastický obzvlášť byl v totalitních letech něčím takřka naprosto výjimečným. Spojení obou dodnes oblíbených příběhů a jejich přepracování do románové formy tak vzbudilo nejen mnoho pozornosti, ale rovněž příval kontroverze. Václav Šorel nyní svou trilogii uzavírá románem Odysseus, v němž svým čtenářům nabízí zcela nový příběh a z něhož vám přinášíme krátkou ukázku...

Ačkoliv mnozí z nás patří mezi věrné fanoušky audiovizuální fantastiky, v záplavě dnešní animované produkce často zapomínáme, že i klasičtí a notoricky známí hrdinové mají za sebou dlouhou cestu a vývoj. A přestože existují i tací, kteří byli vytvořeni přímo pro filmové plátno, dnes se budeme věnovat těm, co vzešli z jiného kresleného média – z komiksových příběhů. Často jde o hrdiny vytvořené před tolika lety, že se tomu dá jen těžko věřit. Komiksu tak nelze upřít, že je dlouhodobou líhní silných a stále atraktivních příběhů. Jedním z prvních a dodnes nejznámějších hrdinů, které animátoři rozpohybovali a rozmluvili nejen na stříbrném plátně, je bezesporu Superman...

Při pohledu na komiksy vydané česky během několika posledních let zjistíte, že jde o opravdu pestrou a bohatou škálu titulů. Fanoušci, kteří si ještě vzpomenou na dobu, kdy se na našem trhu komiks takřka nevyskytoval, to jistě potvrdí. Na jedné straně tady máme nakladatelství, jejichž produkce je z hlediska komiksových čtenářů ostře sledována a u nichž je komiks buď primárním produktem (Comics Centrum a Crew) či přinejmenším nepřehlédnutelnou součástí edičního plánu (BB/art). Na straně druhé u nás existují nakladatelství, která se v rámci komiksu tu a tam snaží vyhledat skuliny na trhu a u nás doposud nevídaná díla. A právě na druhou skupinu cílí náš nový seriál rozhovorů...

Úspěšný ruský spisovatel Dmitry Glukhovsky proslul zejména románem Metro 2033, jehož části nejprve publikoval na internetu a posléze se dočkal rovněž populárního herního zpracování. Není tedy divu, že na román později navázal tituly Metro 2034 a Metro 2035 (česky by třetí díl měl vyjít v dubnu příštího roku). Vedle postapokalyptické série jsme si v překladu mohli přečíst rovněž mysteriózní samostatný román Soumrak a už začátkem září se můžeme těšit na román Budoucnost, ve kterém se spolu s autorem vydáme do Evropy daleké budoucnosti roku 2400. Na webu XB-1 vám nyní nabízíme video představující knihu a chybět samozřejmě nebude ani obsáhlá knižní ukázka...

Žijeme ve fascinující době obklopeni pokrokovými technologiemi, o kterých si naši předci mohli leda tak číst na stránkách knih spadajících do žánru science fiction, pokud něco takového tehdy vůbec nějakého autora mohlo napadnout. Drtivá většina z lidí buď vlastní, anebo se setkala s počítačem, chytrým telefonem nebo tabletem, které lze využít nejenom k práci, vyřizování emailů a brouzdání po široširých vlnách internetu, ale také k zábavě a hraní her, kde je nabídka rovněž téměř nekonečná a neustále se rozšiřující. V dnešním článku zaměřeném na mobilní hry si povíme něco víc o tzv. Free to Play hrách a někdy příště se podíváme na stolní hry přepracované do digitální podoby a jiné typy mobilních her...

Jeffa VanderMeera znají čeští čtenáři poměrně dobře, ať už z osobního setkání (byl jedním z hostů plzeňského Parconu v roce 2008), románové a povídkové tvorby (Veniss Underground) či jako editora (díky antologii New Weird sestavené ve spolupráci s manželkou Ann). V minulém roce vzbudil nebývalou pozornost románovou trilogií zkoumající záhadnou Oblast X. Série mu vedle komerčního úspěchu přinesla překlad do čtyřiadvaceti zemí, cenu Nebula a Cenu Shirley Jacksonové (nemluvě o nominacích na Locuse a World Fantasy Award) plus příslib filmového zpracování pod taktovkou Alexe Garlanda (Ex Machina) s možnou účastí Natalie Portmanové. Úvodní díl série vydá v září nakladatelství Argo...

Zeměploští trpaslíci kopali příliš hluboko a objevili starobylé ruiny dávno zaniklé civilizace. V jedné z budov našli podivné zařízení s velkým červeným tlačítkem. Bylo přirozené, že jeden z trpaslíků toto tlačítko stiskl, přestože na něm byl vyrytý znak, který značil jakési nebezpečí – osobu, která v ruce držela jakousi nebezpečnou zbraň... nebo kytaru. Ale je přirozeností každé myslící bytosti, aby takové tlačítko stiskla a zjistila, co se stane, stejně jako je přirozeností můry zemřít v plameni hořící lucerny. Zařízení, jehož pravý účel byl ztracen společně se zaniklou civilizací, vytvořilo v mnoha vesmírech portály, které všechny směřovaly na jedno jediné místo – planetu Zemi...

V sobotu 22. srpna (ovšem dle našeho času dnes ráno) se v americkém Spokane ve státu Washington udělovaly na třiasedmdesátém Worldconu ceny Hugo. Letos doprovázely nominace bouřlivé diskuze kolem kampaní Sad Puppies a Rabid Puppies, jimž jsme se věnovali jak zde na webu, tak i v červnovém čísle časopisu XB-1 (články Jasona Sanforda a Brada R. Torgersena). Snad nikdy tak nebyly výsledky cen vyhlíženy s takovým napětím. Kategorie nejvíce ovlivněné tolik kritizovanými kampaněmi skončily dle očekávání a přání mnohých, budoucnost prestižních cen Hugo bude však záležet na dalších ročnících. Zde je na místě uvést, že v roce 2017 se Worldcon vrátí do Evropy, konkrétně do finských Helsinek!

Komiksový strip z nelehkého života našeho kritika už na stránkách webu XB-1 hezky zdomácněl. Scenárista Roman Bílek, jehož dobře znáte díky množství filmových a komiksových článků, čerpá při jeho tvorbě ve spolupráci s kreslířkou Petrou Kulagovou nejen ze svých vlastních zkušeností. Nyní vám kritikova dobrodružství předkládáme hned po dvou a to tradičně každý druhý týden a věříme, že si na dvojnásobný příděl rychle a rádi zvyknete. Pokud se vám snad zdá být strip příliš malý na to, abyste si ho jaksepatří vychutnali, připomínáme, že stačí na něj kliknout a otevře se vám v dostatečné velikosti. Budeme rádi za jakoukoli odezvu v komentářích pod článkem, ať už půjde o kritiku nebo třeba inspiraci do budoucna…

Zatímco je televizní seriál na motivy Expanze doslova za dveřmi, u nás se po románech Leviatan se probouzí, Kalibánova válka a Abaddanova brána chystá už čtvrtý díl skvělé románové série. Samozřejmostí je spolehlivý překlad Jany Rečkové a obálka Daniela Docia, a tak mohou všichni příznivci tolik opomíjené zahraniční space opery slavit. V loňském roce jsme si od Daniela Abrahama mohli přečíst hned tři knihy, letos už vychází druhá a další se ještě chystají, což z tohoto oblíbeného amerického autora dělá jednoho z česky nejvydávanějších anglo-amerických autorů fantastiky. Nezbývá než doufat, že se i v příštím roce dočkáme podobně silného přídělu skvělé space opery a fantasy...

I když jsme v naší sérii článků pomyslně procestovali takřka každý kout, stále jsme neobsáhli bohatství, jaké v sobě svět animované fantastiky skrývá. S rozvojem nezávislé scény, rozmachem televize i počtem tvůrců, kteří vzešli z profesí spjatých s komiksem, se animované příběhy stávají originálnějšími a přístupnějšími a jejich počet rok od roku stoupá. Představme si dnes tvorbu ženy, která pochází z Íránu a žije v Paříži. Ačkoliv její snímky neobsahují tolik žánrových prvků, kolik by jistě většina fanoušků ráda viděla, a debut je vlastně animovanou autobiografií, přesto se sluší na její snímky upozornit. Jméno výtvarnice Marjane Satrapi znají především fanoušci komiksových příběhů...

Dnes vám představíme strip, který se pohybuje v naprosto jiném prostředí, než je náš fantaskní rybníček. Zamíříme do světa kaváren, intelektuálů, výstavních síní a vernisáží. Být kustodkou fiktivní galerie a k tomu se ještě jmenovat Květa je zcela jasným námětem pro stripovou sérii. A také námětem pro naši rubriku, kde nadále představujeme tuzemské komiksové stripy vycházející buď v tištěných magazínech a novinách, anebo prozatím pouze ve virtuálním světě. Za Kustodkou Květou musíte, zcela příznačně, zamířit na server Artalk.cz, který se zabývá děním v oblasti výtvarného umění. Jejími tvůrci jsou scenárista Tomáš Kočinský a výtvarnice Františka Loubat (Lachmanová)