V poslední době se mluví především o monumentálním komiksovém omnibusu Kolosální Conan od Comics Centra, ovšem bájný Cimmeřan se vrací rovněž ve druhém vydání románu Conan: Páni severu od Ivany Kuglerové. Úvodní vydání z roku 2001 je dosud jediným autorčiným setkáním s legendárním barbarem, ovšem opomenout bychom neměli ani antologii Conan v bludišti zrcadel, kterou ve stejný rok Kuglerová sestavila ve spolupráci s Michaelem Broncem. Ačkoli se autorka knižně na vcelku dlouhou dobu odmlčela, už v minulém roce jsme se dočkali nového vydání jejího románu Stezky krve, uvidíme tedy, zda se třeba neblýská na její návrat ve zcela nové knize...

Dočkáte se zajímavých a vizuálně atraktivních tematických přednášek s projekcí; prominentních burleskních tanečnic z Prahy; steampunkově laděného tribalu v podání skupiny Bellatrix; prodejních stánků s ručně vyráběnými steampunkovými doplňky; Bartitsu workshopu, kde se dozvíte, jak bojovat ve stylu Sherlocka Holmese; kvízů a soutěží o tematické ceny (Máte krásný kostým? Podělte se o něj!); nazdobeného fotokoutku, kde si budete moci vypůjčit řadu stylových rekvizit a nechat se zvěčnit na nádherné fotografii; trochy autorského čtení a představení steampunkové knihy Démon z East Endu Petry Slovákové a taneční zábavy pod taktovkou DJů, kteří budou hrát až do roztrhání.

S příchodem Světa knihy čelíme letos doslova ohromujícímu přívalu novinek a není ani v silách našeho serveru vám je všechny představit s dostatečným předstihem v obsáhlých ukázkách, jak je tomu jinak zvykem. Slušnou porci si z těchto novinek ukrojila i naše webová redaktorka Julie Nováková, která se blýskne v dosud nezvyklé roli editorky antologií Terra Nullius a zahanbit se nenechá ani v naopak obvyklé roli spisovatelky, a to románem Elysium, druhým dílem trilogie Blíženci. To všechno pod hlavičkou nakladatelství Brokilon, které je letos činné až oči přecházejí a peněženky se posledních drobných zbavují. Nový svazek utěšeně se rozšiřující edice Evropská space opera si přirozeně můžete vyzkoušet už nyní...

Stolní hry jsou tu s námi odnepaměti. Už ve starověkém Egyptě si hráli taktické a strategické hry, stejně jako si strážní ve službě v odlehlém hradě v době míru krátili nudnou službu karbanem (což dokládá karlštejnský nález karet v komínu krbu ve strážnici, kam zřejmě přišla osoba vyššího postavení a strážní se nutně potřeboval zbavit důkazu lenošení). Dnes se lehce netradičně podíváme na dokument nejen o hraní Magic the Gathering, představíme si otevřený systém vhodný doslova pro jakýkoli typ prostředí a nezapomeneme samozřejmě ani na chystané nové hry, s nimiž vyrazíme na rudý Mars, potopíme se spolu s bájnou Atlantidou a podíváme se i do starověkého Egypta...

Ačkoli název i obálka knihy mohou působit dojmem řadového čtení pro dívky, jméno autorky dává znalým tušit, že tentokrát by byla chyba knihu jen tak minout. Těžko bychom totiž na dívčím čtení hledali pochvaly od Stephena Kinga či Gillian Flynnové. Ostatně talentovaná jihoafrická spisovatelka Lauren Beukesová se nám už představila pozoruhodným románem Zoo City, jenž si mimo všeobecné chvály vysloužil rovněž Cenu Arthura C. Clarka, tedy nejdůležitější britské žánrové ocenění. Také Dívku předchází velmi dobrá pověst a nadšené recenze a zdá se, že Beukesová má bezesporu nakročeno stát se dlouhodobě uznávanou autorkou, jejíž literární kariéru stojí za to sledovat. Přesvědčit vás může naše ukázka...

František Kotleta, známý též jako bruntálský řezník či jesenický Mauglí, se čtenářům představil svou už šestou knihou. Avšak na rozdíl od předešlého třídílného Bratrstva krve a dvoudílné Perunovy krve se nyní nejedná o žádnou dlouhou ságu, ale o knihu obsahující pět povídek, které spojuje hlavní postava, religionista Tomáš Kosek. A už podle názvu Příliš dlouhá swingers party se nejedná ani o literaturu vhodnou pro děti a dospívající mládež, ale spíše pro masochisty milující vše, v čem Kotleta vyniká – sex, drogy a rock ´n´ roll. (Dobře, u toho rock ´n´ rollu si nejsem jistý, tak ho s klidným svědomím zaměňte za násilí). Není žádným tajemstvím, že některé z povídek obsažených se objevily i v jiných knihách či časopisech...

Čtyřicátá Zeměplocha s sebou přináší přímo tunu nostalgie pramenící nejen z toho, že mnozí čtenáři na téhle bezkonkurenční sérii doslova vyrostli a její postavy už berou jako staré známé, ale především z toho, že autorova smrt je stále ještě živá a bolestná pro všechny z nás, co jeho knihy nejen četli, ale třeba se byť na okamžik se sirem nejen podle titulu setkali během jeho četných návštěv České republiky. Není to poslední Pratchettovka, těšit se můžeme přinejmenším na novou Vědu, pátou Toničku, sbírku článků, dokončení Dlouhé Země a především na samostatný román Dodger, je to však poslední velká románová Zeměplocha, což je věc, která na nás zřejmě plně dolehne až po jejím dočtení. Začít můžete krátkou ukázkou...

Mám obrovskou externí paměť, vysoce citlivé vnímání času a vylepšený zrak. Alespoň když mám zrovna u sebe připojení k internetu, mobil nebo hodinky a brýle. Ale jen s tím se nehodlám spokojit po zbytek života. Mohli byste mě nazvat transhumanistou. Co že to je? Ačkoli sny o rozšiřování lidských možností tu byly odedávna, transhumanismus jako cílené směřování za tímto cílem je tu zhruba od poloviny minulého století a koncem 90. let se dočkal dokonce světové organizace, dnes se nazývající Humanity+. Nejde ale o žádné jednotné hnutí; někteří transhumanisté se nejvíce zajímají o vzdálenou budoucnost, filosofické problémy změn v podobě a schopnostech člověka, sociální dopady...

Květnová nabídka Arga je vskutku obsáhlá a lákavá, stačí připomenout vítaný návrat Patricka Rothfusse do světa Kroniky Královraha v ilustrované novele Hudba krve, přílet Ledového draka z pera George R. R. Martina navíc s ilustracemi oblíbeného Luise Roya či atraktivní antologii 12 nesmrtelných sestavenou Zdeňkem Rampasem z toho nejlepšího, co se objevilo v nominacích během dvacetileté historie Akademie SFFH. Ovšem pokud máte raději zajímavou a nápaditou science fiction, bude se vaše pozornost dost možná upírat zejména k útlé brožované knize u nás dosud neznámého Ryana Boudinota, která jistě zaujme už jen povedenou obálkou Adama Pižurného, jehož známe i ze stránek časopisu XB-1...

Na hypotetickou otázku, kdo ze světových SF autorů je v našich končinách nejpopulárnější, by se určitě sešla celá řada různých odpovědí, mezi jmény vyvolených by ale jistě nechyběl Philip K. Dick. Do češtiny už byla přeložena většina jeho bibliografie, Dick je také jediným autorem, kterému časopis Ikarie věnoval speciální číslo (v roce 1996 k němu přitáhlo pozornost řady čtenářů, včetně autora této recenze). V neposlední řadě je důkazem jeho obliby i skutečnost, že u nás úspěšně vychází překlady pětisvazkového chronologicky řazeného souboru jeho povídkové tvorby. Pravda, v poněkud volnějším tempu, než tomu bylo v originále, i tak jde ale v rámci překladové SF o výjimečný počin...

V dubnu se už domácí vytvarníci dostali opět do formy, i když se jich na obálku probojovalo stále žalostně málo. Situaci zachraňuje matadorka Jana Šouflová, která si sice stěžuje na to, kolik času a energie ji práce na obálkách stojí, ale naštěstí to není na kvalitě ani četnosti tolik vidět. Pro jistotu ještě připomeneme bitevní pravidla – hodnotíte obálku (lze se vyjádřit nejen k ilustraci, ale i ke grafické úpravě), nikoli knihu či osobu výtvarníka. Není důležité, zda fandíte konkrétním autorům, výtvarníkům či nakladatelstvím. Rozhoduje váš výtvarný vkus a pocity, s jakými jednotlivé obálky vnímáte. Neváhejte se o ně podělit! Zároveň vás žádáme, abyste bitvu neovlivňovali svými replikanty, každý má pouze jeden hlas. Tak směle do boje!

Komiksový strip z nelehkého života našeho kritika už na stránkách webu XB-1 hezky zdomácněl. Scenárista Roman Bílek, jehož dobře znáte díky množství filmových a komiksových článků, čerpá při jeho tvorbě ve spolupráci s kreslířkou Petrou Kulagovou nejen ze svých vlastních zkušeností. Nově vám kritikova dobrodružství předkládáme hned po dvou a to tradičně každý druhý týden a věříme, že si na dvojnásobný příděl rychle a rádi zvyknete. Pokud se vám snad zdá být strip příliš malý na to, abyste si ho jaksepatří vychutnali, připomínáme, že stačí na něj kliknout a otevře se vám v dostatečné velikosti. Budeme rádi za jakoukoli odezvu v komentářích pod článkem, ať už půjde o kritiku nebo třeba inspiraci do budoucna…

Zdá se, že domácí science fiction zažívá dobu obrození, kdy dosud nesmělé pokusy zastíněné přívaly fantasy rychle sílí a vedle už poměrně známých jmen se objevují naprostí nováčci. Pod taktovkou Julie Novákové v nové roli editorky se sešla silná sestava ve složení Martin Gilar, Tomáš Petrásek, Tomáš Dostál, Karolína Francová, Alexandr Kazda, Petra Pecharová, Lucie Lukačovičová, Hanuš Seiner a svou povídkou přispěla samozřejmě i samotná Julie. Jak je vidět, oproti obecné praxi se zde objevují i dosud poměrně neznámé, o to však zajímavější tváře. Snad se bude knize dařit a v budoucnu se dočkáme podobně ambiciózních a odvážných projektů. Pro nedočkavce máme exkluzivní obsáhlou ukázku...

I když se na diváky v našich zemích v současné době valí množství velkorozpočtové produkce z amerických studií, evropská animovaná fantastika rozhodně v ničem nezaostává. Sice není tak výkonná jako zaoceánské kolosy, ovšem pokud se tvůrci ze starého kontinentu ponoří do práce, diváci se mohou těšit nejen na nevšední dávku fantazie, ale i na jemnou poetiku či neotřelý příběh v podání neobyčejných či naopak obyčejně neobyčejných hrdinů. Evropská tradice fantastiky sahá skutečně až k prvopočátkům kinematografie. Představme si tvorbu irského režiséra Tomma Moorea, zástupce nejmladší generace tvůrců starého kontinentu, jehož nejnovější opus okouzlil v minulém roce i české diváky.

Příběh cyklu Plástev se začal psát v roce 1990, kdy v Rodokapsu vyšel román Plástev jedu. Temná vize neradostné budoucnosti, kde většina lidí pozbyla vůli a živoří ve společnosti, která svou strukturou připomíná úl, rychlý, dobrodružný příběh a zajímavé charaktery zaujaly nejen v době prvního vydání, ale i o mnoho let později – v roce 2007, kdy román vyšel podruhé. Potřetí se ke čtenářům dostal v roce 2014, kdy se autor k příběhu vrátil i v nových textech – Děti plástve (dvoudílný román) a Plástev v ohrožení. Sága se uzavírá v roce 2015, kdy na pulty knihkupectví míří Válka pláství. Josef Pecinovský v ní naposled zve na návštěvu svého působivého světa...