Galerie Nemesis působí na českém trhu od října 2010 a je první a dosud jedinou galerií specializující se na fantastické výtvarné umění v mnoha jeho podobách. Vzala si za cíl zviditelnit práce známých představitelů žánru a pomáhat nalézat nové talenty. Během uplynulých let realizovala řadu výstav, prodává rovněž originální díla i autorské tisky, vydala katalog tvůrců věnujících se žánru, sérii sběratelských karet a působí i jako agentura pro zprostředkování práv k využití uměleckých děl k rozmanitým účelům. Vzhledem k jedinečnosti a zvláště k šíři její činnosti jde o jistě nadmíru vítanou a chvályhodnou práci. Jedním z výstupů Galerie je rovněž řada autorských portfolií domácích i zahraničních tvůrců...

Nakladatelství BB/art si v prvním čtvrtletí vybralo překvapivě dlouhý čas na odpočinek, ale hned po svém pozdním procitnutí si pro každého fanouška komiksové fantastiky připravilo skutečnou lahůdku v podobě úvodního svazku celosvětově úspěšné řady Sága z autorské dílny scenáristy Brina K. Vaughana a Fiony Staplesové. Vaughana u nás známe díky skvělé řadě Y: Poslední z mužů, atraktivní jednohubce Smečka z Baghdádu či jako tvůrce seriálu Pod kopulí. Jeho vřele přijatá Sága si už stihla vysloužit dvě Eisnerovy ceny, tři Harveyho ceny, Huga, British Fantasy Award a Cenu Joea Shustera, nemluvě o přízni čtenářů. My vám z ní přinášíme obsáhlou ukázku, kterou byste jistě neměli nechat bez povšimnutí...

Zapomeňte na ztřeštěné animáky z dílen Hollywoodu přecpané akcí a groteskními postavami. Režisér Tomm Moore nabízí pohádku protkanou keltskými bájemi a okouzlující výtvarnou i hudební stránkou. Moore na sebe poprvé upozornil v roce 2009 s příběhem Brendana, který se v prostředí raného středověku ocitl uprostřed střetu křesťanské a pohanské kultury. Píseň moře byla stejně jako autorův debut nominována na Oskara za nejlepší animovaný film. Cenu sice nezískala, ale jedná se o bezpochyby veliký úspěch. Snímku se tak dostalo širší pozornosti a doputovala i do našich kin, a to jak v českém, tak i původním znění. Píseň moře vypráví příběh asi desetiletého chlapce Bena a jeho němé sestřičky Saoirse...

I v dubnu se bude hojně chodit do kina. Fanoušci fantastiky si určitě nenechají ujít dvě premiéry na konci měsíce. Přelom měsíce je pak ve znamení hororu, který dle reakcí konečně nezavání tuctovostí, ani laciným trikovým pozlátkem pro mladou popcornovou generaci. Ale ještě předtím, hned v úvodu dubna, můžeme vyrazit za pekelně rychlými koly, která dokážou snad úplně vše. Podíváme se i na animák, který si pro svůj kino debut hezky připravil půdu řádkou úspěšných kraťasů, nebo za fantasy muzikálem, v němž nám mimo jiné zazpívá Meryl Streepová a Johnny Depp. Určitě jste zvědaví, jestli druhý jmenovaný umí zpívat i v lese a nejen v zakrváceném holičství.

Natáčení nepříliš mainstreamových počinů se v dnešní době potýká s neustálými finančními problémy, a tak se nemůžeme divit, že se umělci často věnují více oborům. Je to i případ tohoto francouzského režiséra Christiana Volckmana, který je zároveň malířem, fotografem, hercem, producentem a grafikem. Veškerý svůj potenciál spojil hned do dvou velmi zajímavých snímků, které si na následujících řádcích představíme. Volckman tedy není na poli animované režie tolik zkušený jako jiní už představení tvůrci, ovšem jeho svěží styl je značným příslibem do budoucna. Pozoruhodným se jeví i fakt, že na sebe upozornil již krátkometrážním debutem a jeho celovečerní film by příznivci žánrové animované fantastiky také neměli minout.

Hravá sci-fi pohádka, která jde proti tradičním schématům a nebojí se extravagantního castingu, žánrového guláše ani brutální akce. Neill Blomkamp zaujal širší publikum netradičně pojatou science fiction Distrikt 9 – neutěšené kulisy Johannesburgu, povedená akce říznutá dokumentárním stylem, hravost i eRková brutalita. To společně se sociálním podtextem, kde aplikoval poselství o problematice multikulturního soužití, udělalo z jeho debutu vřele přijatý snímek. Navázal Elysiem, které navzdory umně vykreslenému světu budoucnosti doplatilo na unylý děj o bezpráví mezi společenskými vrstvami. Chappie má s předchozími snímky mnoho společných znaků, opět se odehrává v syrově vykreslených slumech...

U nás kdysi tak oblíbený David Brin se po dvanácti letech vrací na český trh se svým nejnovějším románem, na který si zhruba stejnou dobu museli počkat i jeho američtí čtenáři. Přibližně tak dlouho mu totiž zabralo napsat sedmisetstránkový opus magnum, do něhož zahrnul lidskou společnost po těžkých společenských otřesech raného jednadvacátého století, první kontakt, investigativní žurnalistiku budoucnosti, oživování vymřelých druhů i z jeho tvorby dobře známý motiv pozvedání těch žijících. Co říkáte, cítíte se na divokou jízdu blízkou budoucností, virtuální realitou, napříč celým společenským žebříčkem včetně zástupců lidských poddruhů i mimozemských civilizací?

Obsah čísla 4/2015

Šéfredaktor: Vlado Ríša

Zástupce šéfredaktora: Jaroslav Jiran

Redaktor: Martin Šust

Datum vydání: 7. 4. 2015

Vydavatel: Konektor XB1 s.r.o.

Ještě před pár lety znala australského výtvarníka Shauna Tana jen nevelká skupina čtenářů, především proto, že se soustředil na tvorbu pro děti. Jeho příběhy jsou však natolik univerzální, že oslovily i dospělé a navíc se k této cílové skupině posunul i sám autor. Do širšího povědomí pronikl především dvěma projekty – grafickým románem z roku 2006 Nový svět (v originále The Arrival) a oscarovým animovaným filmem The Lost Thing (2010). Tanův distingovaný styl našel uplatnění v komerční ilustraci, ale rozvinul se až v momentě, kdy jej začal používat jako prostředek vyprávění. Obrazy zastupují slova, nebo spolu vytvářejí harmonické či disharmonické vztahy, a z této symbiózy vznikají Tanovy nejlepší práce.

Petra Slováková si věrna svému jménu dosud dobře vedla především na Slovensku, kde jí v malém nákladu vyšly útlé povídkové soubory Železonoc a jiné podivnosti (2013) a Cvrček v krabičce (2013). Ale i u nás už se dočkala prvních úspěchů, z nichž lze jmenovat především vítězství v anketě o Cenu Karla Čapka. V nakladatelství Brokilon nyní jako druhý svazek nedávno založené edice Alternativa vychází její debutový román Démon z East Endu (2014), což je samostatný román a zároveň úvodní svazek nového cyklu. Petru dobře znáte i z článků zveřejněných na webu XB-1, nyní vám přinášíme exkluzivně obsáhlou ukázku, která potěší zejména příznivce revolučně se rozvíjejícího steampunkového subžánru...

Stejně jako ve filmu, literatuře nebo jakémkoliv jiném prostředí i ve světě her se občas zjeví něco natolik zásadního, inovativního či nezvyklého, že si vytvoří status kultu a získá dlouhodobou oblibu. Jasným příkladem je karetní hra Magic: the Gathering (dále jen M:tG), kterou Richard Garfield představil světu v roce 1993, tedy před dvaadvaceti lety. Dodnes se tato hra hraje po celém světě a na oblibě neztrácí. O podobný úspěch se v roce 2012 pokusil i Bryan Pope se společností Arcane Wonders. Má jejich hra Mage Wars šanci na vstup do herní síně slávy? Hra probíhá v kolech, kdy se hráči střídají, dokud není jeden z mágů poražen, tedy jeho životy neklesnou na nulu nebo níž.

Jednou z nesporných výhod současného oživení vědeckofantastické literatury není jen vzrůstající počet vydaných SF knih, ale i vznik většího počtu SF snímků. Začínat se ovšem musí odmala, jinak vám vaše děti jednou domů přinesou nedejbože třeba detektivku! Spolu s animovaným filmem Konečně doma se na český knižní trh dostala díky nakladatelství Paseka rovněž úspěšná knižní předloha Adama Rexe a podle recenzí se zdá, že byste mohli netrpělivě čekat, až to vaše ratolesti večer zalomí, a potají jim knihu krást. Zápletka je klasická - na Zemi přilétají mimozemšťané na útěku a vzhledem ke své technologické nadřazenosti přemísťují lidskou populaci do rezervací  (netvařte se tak pohoršeně, běloši to samé udělali s Indiány)...

Ďábelský Hellboy patří na tuzemském trhu k nejoblíbenějším komiksovým postavám a jeho starší příběhy tu s úspěchem vyšly opakovaně, ovšem jeho obsáhlému univerzu, které u nás prozatím prezentuje pouze řada Ú.P.V.O. se už zdá se tolik nedaří. Nakladatelství Comics Centrum tak i v případě tohoto cyklu zvolilo strategii Knihy na přání, s jejíž pomocí jsme se dočkali třetího svazku pod názvem Žabí mor. Škoda, že právě třetí svazek vychází v takto omezeném množství, protože z dosud vydaných knih působí bezesporu nejatraktivnějším dojmem. Zatímco Dutozem a Duše Benátek tvořilo několik povídek, třetí svazek je s hlavní řadou úzce propojen a tvoří ho jeden obsáhlý příběh napsaný právě Mignolou.

Mezi autory SF bychom jistě našli víc šťastlivců, kterým se podařilo získat slávu hned svým prvním románem, asi nikomu z nich se ale nepovedlo zazářit tak jasně jako Williamu Gibsonovi. Jeho románový debut Neuromancer (1984), převratný v obsahové i stylistické rovině, znamenal opravdovou revoluci ve vývoji žánru a dodnes patří k nejdůležitějším fantastickým románům, které byly kdy napsány. Poněkud sterilní science fiction první poloviny osmdesátých let, ve které už jen slabě doznívaly progresivní impulsy britské Nové vlny, najednou čelila příběhu plnému morálně pochybných hrdinů, vyprávěnému v šíleném tempu jazykem prošpikovaným podivným slangem. Neuromancer dobyl srdce čtenářů i kritiků...