Šlechta pokračuje ve své snaze přebudovat cyklus z Krvavého pohraničí a v novém vydání románu Orcigard uzavírá svou Likarijskou trilogii, kterou v nakladatelství Brokilon započal tituly Nejlepší den pro umírání (2010) a Likario (2011). Román zdobí, stejně jako jeho předchůdce, skvělá obálka slovenského výtvarníka Michala Ivana (byla by škoda ji nějak ořezávat, a proto vám ji ukážeme celou), jehož tvorba se rychle stala poznávacím znamením Šlechtových novodobých prací. Do budoucna se vedle nových vydání starších prací můžeme jistě těšit i na novinky, jimž společná grafická úprava vtiskne zcela novou úroveň. Pro nedočkavce jsme si připravili tradiční ukázku v podobě úvodních stran románu, ačkoli do vydání knihy zbývá jen několik málo dnů.

Kdybyste nějakou důležitou událost vypálili z historie a ona by se v nové přítomnosti nikdy nestala, znamenalo by to restart lidstva od daného bodu. Nikdo by si nepamatoval, že se to stalo, tudíž by se to nikdy nestalo... Z Darwinova centra v londýnském Přírodovědném muzeu jednoho dne zmizí vzácný exemplář krakatice obrovské, Architeuthis dux. Je to absolutně nepravděpodobné a nemožné, a přesto se to stalo. Objevitelem skandální krádeže je jeden z muzejních konzervátorů, Billy Harrow. Od té chvíle se mu začnou dít velmi divné věci. V prázdných chodbách slyší cinkání skla, vyslýchají ho zvláštní policisté, dvojice brutálních zabijáků ho zavleče do doupěte bytosti, která není člověkem, nýbrž tetováním na cizích zádech, odtud ho zase unese bývalý člen muzejní ochranky...

Finského spisovatele Hannua Rajaniemiho nemusíme čtenářům časopisu XB-1 dlouze představovat, ačkoli jen velmi krátké povídky jsou pouhými střípky z jeho tvorby. Pro ty, kdo je nečetli, lze autora uvést slovy spisovatele Charlese Strosse: Pokud vmísíte kousky tvrdé fyziky Grega Egana do restartované finské verze Ala Reynoldse s literárním nadáním Teda Chianga, začnete mít hrubou představu o hloubce jeho talentu. Nadšená kritika se shoduje v tom, že snad jedinou závažnou slabinou románu je fakt, že je určen především zkušeným čtenářům science fiction. Stross pak možná jen přátelsky dodává: Je těžké to přiznat, ale myslím, že je v tomto směru lepší než já sám. A Kvantový zloděj je nejlepším SF debutem, který jsem za mnoho let četl.

Odporná potvora se sápe svými pařáty na lepou, polonahou děvu a její osud se zdá být zpečetěn. Leč, nic není ztraceno, neboť se na scéně objevuje hrdina muskulatury zvící mistra světa v kulturistice a ohání se svým ostře nabroušeným mečem! Tak vypadá typická dramatická scéna ze světa „meče a magie“, ale také tak vypadá klasická ilustrace od Franka Frazetty. Proslavil se díky obálkám pro příběhy cimmerského barbara, nejoblíbenější postavy Roberta E. Howarda, a jeho styl určil vizuální podobu uvedeného subžánru. Frazettovy obrazy se staly součástí americké popkultury a po jeho smrti objektem zvýšeného zájmu sběratelů. Když se před pár lety dražila původní ilustrace ke Conanu dobyvateli, Kirk Hammett, kytarista kapely Metallica, za ni neváhal dát 1 milión USD.

Galaxií zmítá válka a John Cardera se hlásí jako dobrovolník k federálnímu palubnímu letectvu. V přijímacím středisku podstupuje náročný výcvik, doprovázený nezbytnými úpravami vlastního mozku, bez kterých by nebyl vyspělé umělé inteligenci bojových letounů rovnocenným partnerem. Po ukončení výcviku se dostává na jednu z největších letadlových lodí federace, křižující v otevřeném hyperprostoru za hranicemi trojrozměrného Vesmíru, kde prochází řadou nebezpečných situací a těžkých bitev s odhodlaným protivníkem. Válečnický národ Tormanů se již značně vzdálil své původní lidské podstatě a nyní ohrožuje samotnou existenci svobodného světa. Navzdory zcela odlišné fyzikální realitě, platí pro každého z pilotů heslo: „Zabij, nebo budeš zabit…“

Neobvyklé romance pro dospívající ve stylu Stmívání Stephanie Meyerové už se díkybohu pomalu zajídají i původní cílové skupině, to však nemění nic na tom, že jich i přesto vzniká víc než dost. Po těch úspěšnějších románech samozřejmě pasou ziskuchtivá filmová studia, a když není nic na skladě, zkouší se prosadit podobně zpracovanými obdobami nějaké klasiky (Červená Karkulka a spol.). Ale těžko se nad tím rozohňovat, ona ta vlna snad jednou přejde. A navíc se sem tam blýskne na lepší časy něčím serióznějším. Takové Hunger Games (2012) byly kritikou přijaty spíše pozitivně, i když zrovna v tomhle případě nejde o úplně typického zástupce daného žánru. A tím se konečně dostáváme k Beautiful Creatures, které se příští rok pokusí trochu zamíchat s provařenými motivy...

Magnólie, známá jako hlavní postava povídek Derteonský roh (antologie Hry s příběhem: Zločin a trest) a Plavenský div (sborník Hry s příběhem: Ocel a krev), má jazyk ostrý jako břitva a často mluví dříve, než myslí. Příběh chystaného románového debutu Haniny Veselé se odehrává v Plaveně, za času jejích studií u Modrého čaroděje Zvina. Noly dostává speciální úkol zjistit, jakou tajnou zbraň vyvíjí sousední Almendor. Své schopnosti bude muset změřit nejen s enormním počtem nemrtvých, ale především sama se sebou. Závěrečný střet rozhodne, když ne o existenci světa, tak přinejmenším o jeho části, a až během něj se ukáže, na čí straně stojí pravda. Knihu chystá na předvánoční trh ostravské fantasy a RPG nakladatelství Mytago, jež se čile věnuje i domácí tvorbě.

Již sedmý ročník mezinárodního komiksového festivalu proběhne ve dnech 27. 10. až 3. 11. v pražském MeetFactory. Jako každý rok se představí nová jména, komiksová alba, výstavy, filmy, divadelní představení, workshopy, autogramiády a besedy. Tato mezinárodní přehlídka představuje komiks jako mladé, dynamické, atraktivní a univerzální médium schopné nést jakýkoli obsah. Motto festivalu zní Komiks unlimited! Během celého týdne proběhnou akce na dvaceti místech po celé Praze. Mezi zahraničními hosty se objeví tvůrci ze Skandinávie (např. Knut Larsson ze Švédska, výtvarník letošního vizuálu), autoři z Francie, Německa, Švýcarska, Itálie a USA. Z domácí české produkce se představí např. Tomáš Kučerovský, Dan Černý a další mladí komiksoví tvůrci.

Nezničitelný basketbalový důchodce, šéfredaktor časopisu XB-1, autor mnoha a mnoha knih a v neposlední řadě i editor řady různorodých antologií upřel svou pozornost na viktoriánský věk páry. Výsledkem je zcela nová antologie Mrtvý v parovodu, kterou jako svou vůbec první žánrovou knihu vydává nakladatelství Konektor XB-1. Vladovo pozvání k účasti na pozoruhodném projektu přijala plejáda skvělých českých spisovatelů fantastiky - Leonard Medek, Martin D. Antonín, Julie Nováková, Hana Šochová, Josef Pecinovský, Petr Schink a Lucie Lukačovičová. Samozřejmě nebude chybět ani povídka od samotného editora knihy. Je tedy rozhodně na co se těšit, ale žádné strachy, dlouho vás napínat nebudeme, antologie vyjde už v průběhu října!

Připomenutím slavného švédského režiséra jsme se opět dostali do šedesátých let, kdy se o slovo v Evropě začala hlásit tzv. Nová vlna. Kořeny fantasy příběhů, které nalezneme především v severské mytologii, byly inspirací nejednomu tvůrci. V první části článku jsme si připomněli nejen Bergmanovu Sedmou pečeť, která příběhem rytíře Antonia Blocka vystihuje témata severských příběhů a která je svou hutností rovna i vrcholným opusům literárně-dramatického umění autorů z této části Evropy. Tento snímek ovšem není jediný, kterým se Ingmar Bergman dotkl žánrových vod. Ačkoliv to není v množství jeho práce nikterak závratné číslo, pojďme si teď v druhé části článku připomenout, pro které jeho filmy byl fantastický žánr inspirací.

Změna, vizionářství, originalita, fantazie, to jsou věci, které žánry science fiction a fantasy dnes a denně vzývají. Český web Fantasya.cz, jedno z největších online knihkupectví s fantasy a science fiction u nás a zároveň zpravodajský web o nejnovějších knihách, které vycházejí česky a slovensky, právě dostal nového šéfredaktora a směřuje k světlým zítřkům. Chce držet tempo s dynamickým vývojem žánrů a také čím dál větším množstvím čtenářů, kteří si oblíbili fantastiku. „Fantasya by se měla v průběhu následujících týdnů stát k čtenářům a zákazníkům zase o něco přívětivější. Chceme vylepšit design stránky a provázanost článků s obchodem, abychom návštěvníkům nabídli ještě větší komfort než doposud,“

Asimovovy robotické detektivky Ocelové jeskyně a Nahé slunce patří po právu ke klasice žánru science fiction. Dnes už k ní můžeme přiřadit také romány Roboti úsvitu a Roboti a impérium, v nichž se autor v osmdesátých letech vrátil k oblíbeným postavám detektiva Elijáše Baleyho a jeho robotického kolegy R. Daneela Olivawa, aby jejich dobrodružství propojil se světem knižního cyklu Nadace. Nakladatelství Triton se ve spolupráci s Argem a v rámci edice Fantastika snaží celý obsáhlý cyklus propletené historie budoucnosti vrátit na český trh v podobě vázaných knih se společnou grafickou úpravou. Po nedávno vydané trojici románů zbývá doplnit rovněž Nahé slunce, aby byla čtveřice znovu kompletní. V průběhu příštího roku se pak dočkáme posledních dvou dílů Nadace.

Ovládnout čas! To jedno z největších pokušení literární fantastiky, které se už objevilo v mnoha zpracováních, v nichž se řada tvůrců snažila s tímto palčivým problémem popasovat. Ani tuzemskému komiksu se tato výzva samozřejmě nemohla vyhnout. A tak i zkušené a prověřené duo, které tvoří scenárista Filip Novák a kreslíř Honza Bažant, tomuto pokušení neodolalo a vytvořilo postavu, která se jednoduše nemohla jmenovat jinak než Pán času. Vzhledem k tomu, že o času se říká, že je relativní, tak ani cesta jeho pána ke svým čtenářům nebyla zrovna jednoduchá a bez útrap. Už někdy v roce 2005 se Pán času poprvé objevil v komiksové revue Aargh! Rok poté vyšel první samostatný sešit, kde se příběh rozvinul a otevřel si cestu vstříc komiksovým fanouškům...

Pokaždé, když Českou republiku navštíví nějaký významný autor fantastického žánru, je tato událost malým svátkem, který by si neměl nechat ujít žádný fanoušek fantastiky. Během své návštěvy Prahy se známý kanadský spisovatel Guy Gavriel Kay bude věnovat rovněž propagaci svých knih a zejména pak té aktuálně vydané - historického eposu POD NEBESY z dob pradávné Číny. Na programu bude beseda se čtenáři dnes už deseti jeho česky vydaných knih a následná autogramiáda. Vzhledem k tomu, že jde o první autorovu návštěvu Prahy, nemusí se podobná událost v budoucnu opakovat, a tak k účasti zveme opravdu všechny čtenáře fantastického žánru a samozřejmě především všechny fanoušky tohoto jedinečného spisovatele, jenž dnes patří mezi světovou žánrovou špičku.

Vědeckofantastické příběhy Karla Čapka měly, a stále mají, obrovský potenciál, což dokládá bezpočet jejich adaptací. A mezi nejoblíbenější Čapkovy romány patří rozhodně Válka s mloky. I tato antiutopie se dočkala několika zajímavých zpracování. Jedním z těch, které stojí za zmínku, je rozhlasová hra z roku 1958, v níž vystupovaly hvězdy české divadelní a filmové scény v čele s Karlem Högerem. Režisér Jiří Horčička v ní přišel s inovačními postupy, které se svou dramatizací blížily filmovému pojetí. Nejslavnějším divadelním převodem pak byla hra z repertoáru pražského Divadla na Zábradlí v roce 1963. Opět s vynikajícím hereckým obsazením a také se zajímavými nápady, které zachovávaly žurnalistickou notu původní knihy. A konečně se k nám blíží i filmové zpracování.