Protože doba remakům přeje, nebo si to filmová studia alespoň myslí, nevyhne se tomu svému ani kyborgizovaný strážce pořádku RoboCop, jehož mohli návštěvníci kin poprvé vidět už v roce 1987. Po výborném Verhoevenově snímku jsme se dočkali dvou pokračování, z nichž bylo jedno tragičtější než druhé a v jejich duchu se nesoucího televizního seriálu. Brazilský režisér José Padilha (Elitní jednotka z roku 2007) se však robotického policajta pokusí patřičně resuscitovat. Jak se mu to povede, se dozvíme až 9. srpna 2013, ale pokud se dílo ponese v duchu originálu (scénář tomu ostatně nahrává), nemuselo by to dopadnout úplně nejhůř. Prostor pro obavy tu ale je i přes tvůrčí schopnosti režiséra, koneckonců science fiction dosud nebylo jeho parketou.

Ďuro si v posledních letech plnil svůj sen a společně s kapitánem Báthorym dával vzpomenout na dobrodružství zkušeného Kary ben Nemsího a posléze se pustil i do téměř čistokrevného westernu, který se co nevidět objeví i v knižní podobě. Ještě předtím se však slovenský spisovatelský fenomén vrátí ke kořenům své nehynoucí slávy a věrným čtenářům naservíruje další dobrodružství oblíbené dvojice Rogan a Goryvlad, nebo alespoň první část ze dvou plánovaných (ta druhá vyjde na jaře příštího roku). Zdá se, že už i na daleké Slovensko dorazil zvyk moderní fantasy budovat příběh hezky rozmáchle a útlé samostatné knížky klasického střihu tak střídají obsáhlejší, epičtější a propracovanější příběhy. A abychom vás o nic neošidili, nabízíme vám ukázku z díla i knižní trailer.

Minulý týden jsme začínali s J. G. Ballardem a tentokrát vás upozorníme na u nás dosud nevydané dílo dalšího literárního velikána science fiction, na kterého z domácích autorů nedají dopustit kupříkladu Jiří W. Procházka či Štěpán Kopřiva. Nakladatelství Laser-books se ve své snaze o vydání kompletního díla Williama Gibsona propracovalo k už sedmé knize z jeho nepřehlédnutelné beletristické bibliografie. Potřetí se můžeme těšit z kongeniálního překladu Pavla Bakiče, který si svými výkony řekl o "autorskou exkluzivitu" a do budoucna by měl přeložit všechny zbývající knihy Williama Gibsona (na příští rok jsou plánovány romány Hrabě nula a Léta prázdnoty). A i tentokrát je autorem originální obálky románu polský výtvarník Tomasz Maroński.

Editor Ondřej Jireš nás naposledy potěšil projektem Hvězdy české sci-fi v roce 2010, ovšem od té doby nezahálel a připravoval další antologii z cyklu Fantastická historie, který poprvé představil sborníkem Memento Mori (2009). Nová antologie vyjde co nevidět pod poutavým názvem Krvavá čest a znovu půjde o ambiciózní a po všech stránkách propracovaný projekt. Na přelomu ledna a února příštího roku pak bude následovat nové vydání antologie Písně temných věků, která bude upravena tak, aby zapadala do rozjetého cyklu historických souborů. Do chystané antologie Krvavá čest přispěli domácí spisovatelé Martin D. Antonín, Jan Č. Galeta, Vilma Kadlečková, Leonard Medek, Alexandra Pavelková a Pavel Renčín. Kdo z nich je vaším favoritem?

Ačkoliv je v názvu článku uveden režisér Roland Emmerich a uvedena druhá část ze tří, ve skutečnosti se budeme věnovat jen jednomu fenoménu, který vznikl roku 1994 a který nejednomu fanouškovi audiovizuální fantastiky změnil život. A dalo by se i napsat, že změnil život samotnému Rolandu Emmerichovi, který společně s Deanem Davlinem napsal scénář. Pojďme si tedy připomenout, jak vznikal legendární snímek Stargate (StarGate, 1994) a čím vším se stal pozoruhodným ve světě audiovizuální fantastiky. Připomeňme si nejen první snímek, inspiraci, která k němu vedla, ale i následující počiny a fenomén světa, který byl takto vytvořen. Svým příběhem podnítil Roland Emmerich jeden z největších počinů audiovizuální fantastiky, který stále žije svým životem.

Když se řekne ABC, každému znalému čtenáři se jistě vybaví i původní české komiksy, které jsou s tímto tradičním časopisem pro mládež od počátku spojeny. A nám se naskytla příležitost se na jejich tvorbě podílet. Právě finišujeme celoroční práci na vesmírném science fiction komiksu z blízké budoucnosti GEN7, který se zabývá genovou manipulací a s tím spojeným rizikem zneužití získaných nadpřirozených schopností. Od září 2012 pokračujeme na stránkách ABC s novým komiksovým seriálem nazvaným Obloha zítřka. Jak už název napovídá, příběh se odehrává v postapokalyptickém světě, který je po neznámé katastrofě značně vylidněný a ovládaný přírodními silami. V tu chvíli se po více jak 200 letech probouzí v hibernačním sarkofágu hlavní hrdina Tomáš...

Nakladatelství Laser-books působí coby stálice ve vydávání českých překladů Star Trek knih různých řad. Za posledních třináct let vydalo mnoho titulů ze seriálů Star Trek: Nová generace, Deep Space Nine, Voyager, zabrousilo do prostředí původního seriálu z šedesátých let i jeho nejnovějšího remaku a před několika lety českým čtenářům přineslo také čistě knižní řadu Titan, která popisuje osudy kapitána Rikera a jeho stejnojmenné lodi chronologicky po událostech celovečerního snímku Nemesis. Aktuálně pro vás mimo jiné připravuje další příběh Nové generace – tentokrát na palubě lodi Enterprise-E stále pod vedením kapitána Picarda, jenž se rozhodl zůstat věrný své lodi, posádce i pokračující misi. A pokračovat budou i další seriály...

Zatímco se nakladatelství Argo a Triton chystají dokončit Asimovův cyklus Nadace v novém překladu (na příští rok jsou připravovány oba romány, které cyklus předcházejí a tím by měla být sedmidílná série na českém trhu opět kompletní), nezapomínají ani na další romány autorovy obsáhlé vize robotické budoucnosti. Ve stejný den jako námi dříve ohlášené Ocelové jeskyně vychází také dvojice románů Roboti úsvitu a Roboti a impérium (román Nahé slunce, jenž s trojicí úzce souvisí bude brzy poté následovat). Český čtenář se tak v dohledné době dočká další významné části ságy v jednotném vázaném vydání, jak se na tak slavnou součást dějin žánru science fiction sluší. I přes záplavu moderní science fiction je tak znatelně vidět, že i klasika SF má v srdcích českých čtenářů stále pevné místo.

Pokud budeme horor definovat způsobem, že je jeho cílem vystrašit a zneklidnit člověka tak, aby mu naskákala husí kůže, a hlavně si pohrát s divákovou či čtenářovou imaginací, pak zjistíme, že do tohoto žánru nemusíme řadit jen díla, která byla s cílem děsit vytvořena. Pokud jsou jejich tématem jevy stejně nepříjemné a ve společnosti třeba i tabuizované, mohou mít efekt na lidské emoce úplně stejný. To dokazuje projekt Joanny Ebensteinové, zabývající se přístupem ke smrti a posledním věcem člověka, šířeji potom i historií výzkumu jeho fyzické i duševní stránky. Vybudovala rozsáhlou sbírku knih, anatomických modelů, náboženských projevů, historických medicínských obrazů a nákresů, přírodních kuriozit a fotografií, které se týkají vztahu smrti a vědy, smrti a umění, smrti a společnosti.

Domácí knižní řady se u nás v rámci fantastického žánru těší značné popularitě. Začal s tím už Jaroslav Velinský v první polovině devadesátých let s Danem Youngem, značnou popularitu si získal rovněž zprvu importovaný Mark Stone a fenoménem posledních let se stal agent JFK autorské dvojice Jiří W. Procházka a Miroslav Žamboch. Na letošní jaro byl pak přislíben zcela nový seriál Kladivo na čaroděje, jenž by se měl pod patronátem Jiřího Pavlovského profilovat jako knižní řada okultních detektivek ze současných Čech a Slovenska. Skupinu paranormálních detektivů si vedle Pavlovského vezmou do parády také František Novotný, Ondřej S. Nečas či Dušan D. Fabian a časem jistě přibudou mnozí další.

Pohádku o Jeníčkovi a Mařence známe všichni. Drsný příběh o zlé maceše, ušlápnutém otci a odložených dětech nucených uprostřed temných lesů bojovat o holé přežití s ježibabou (která se ale na jednu stranu dost možná jenom snažila zachránit si střechu nad hlavou) způsobuje dětem trauma už po generace. 28. února příštího roku se konečně dočkáme stovky let očekávaného pokračování děsuplné klasiky, který se, jako správné psychologické drama, zaměřuje na problémy dnes už dospělé dvojice hlavních protagonistů a jistě nám patřičným způsobem vysvětlí, proč není dobré nechávat své potomky jenom tak u cesty, když se jich potřebujete zbavit. Jednoho krásného rána byste totiž mohli zjistit, že jsou pořád naživu, zabíjejí pro peníze a mají fakt spoustu zbraní.

Nedávno zesnulý britský klasik žánru J. G. Ballard je u nás i přes vcelku slušný počet vydaných knih fanoušky přehlížen. Patrně největší pozornost mezi českými čtenáři SF mu přinesla sbírka Mýty blízké budoucnosti vydaná už v roce 1994, nedávno se nám připomenul románem Hello, Ameriko! Důvodem, proč se o něj fanoušci zase tolik nezajímají, je skutečnost, že u nás vycházejí spíše jeho díla pohybující se na okraji žánru či zcela mimo něj - autobiograficky laděné  romány Říše slunce a Přizeň žen, kruté vize přetechnizované společnosti Bouračka a Betonový ostrov a autorovy poslední romány Kokainové noci, Super-Cannes, Lidé milénia a aktuálně Království tvé, jež se pohybují na nezřetelném okraji žánru.

S končícícm létem navazujeme opět na přerušenou sérii článků Pozoruhodné počiny audiovizuální fantastiky, která sleduje vývoj žánrových snímků, přelomové momenty i kontext doby, ve kterých vznikaly. Zmiňujeme nejen tvůrčí přístupy, ale i technická řešení či vynálezy, které měly na svět audiovizuální fantastiky vliv. A zatímco v červnu jsme se rozloučili tvůrcem vskutku artovým, Alanem Parkerem, podzim zahájíme s režisérem, který dal žánrovému filmu jedno unikátní universum a několik konců světa. Ostatně v letošním roce je toto téma více než aktuální, a tak se podívejme, jakým způsobem a kolikrát nám konec s německým režisérem Rolandem Emmerichem hrozil. Ačkoliv se totiž zapsal do povědomí spíše rozporuplnými blockbustery, jeho začátky byly rozhodně jiné.

Ekonomický magazín Forbes  asi před měsícem zveřejnil žebříček patnácti nejúspěšnějších spisovatelů uplynulého roku řazený dle jejich výdělků v milionech dolarů. A jak už to tak v současnosti bývá nejen u knih, fantastika v něm sehrála rozhodně více než slušnou roli. Je sice pravda, že být spisovatelem není zpravidla pohádkové zaměstnání vysokých výdělků, zvláště pak v regionálním prostředí, ovšem v tom světovém se vám z výsledných částek patrně značně zamotá hlava. Žebříček byl sestaven dle mnoha různých ukazatelů, přesto nemůže být pokládán za zcela přesný, což mu však rozhodně neubírá na zajímavosti. Přinejmenším jde o pohled na spisovatelský byznys velkých peněz, filmových, televizních a herních práv, vydavatelských smluv, ale i starých a nových tváří.

John C. Wright je čtenářům XB-1 známý díky novele "Soumrak bohů" a do vzdálené budoucnosti jsme se s ním podívali i v nadmíru zajímavé trilogii Zlatý věk, kterou by mělo nakladatelství Laser-books zakončit v příštím roce. Po dvou letech se dočkáme také zakončení dvoudílné fantasy série Válka snů, kterou tvoří romány Poslední Strážce Věčnosti a Mlhy Věčnosti. Druhý jmenovaný román vyjde jako desátý svazek knižní řady Moderní díla fantasy s poutavou obálkou Justina Sweeta, který ji pro české vydání mírně upravil. Příběh lidského boje proti invazi prastarého zla zpoza po staletí střežené snové brány se tak uzavírá a dle Wrightova naturelu nepůjde o další variaci na klišé klasické fantasy, tím si můžeme být vcelku jistí.